Pracovní náplň a její změna

25/01/12

Ing. Vladimír Šabata

Pracovní náplň a její změna

17.1.2012, JUDr. Petr Bukovjan, Zdroj: Verlag Dashöfer

Pracovní náplň má povahu jednostranné informace, prostřednictvím které dává zaměstnavatel zaměstnanci na vědomí, jaké konkrétní činnosti nebo úkoly bude po něm požadovat.

Dotaz

Vedoucí oddělení chce upravit popis pracovního místa o některé činnosti, které bude pracovník vykonávat navíc proti minulému popisu a rozšířit jej. Zaměstnanec odmítá podepsat. Jaké jsou možnosti ze strany zaměstnavatele? Je podpis zaměstnance na popisu nezbytný, nebo může být uvedeno, že odmítá podepsat a popis bude platit? Lze stanovit, že popis je jednostranný příkaz zaměstnavatele, který vymezuje výkon požadovaných činností? Pochopitelně ne nad rámec přiznané platové třídy.

Právní předpisy

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

§ 34 odst. 1 písm. a)
§ 52 písm. f)
§ 52 písm. g)

Odpověď

Aby mohl mezi zaměstnavatelem a fyzickou osobou ucházející se u něho o práci vzniknout pracovní poměr, musí mezi nimi dojít mj. k dohodě o druhu vykonávané práce. Jde o podstatnou náležitost pracovní smlouvy, stejně jako je vymezen v souvislosti se vznikem pracovního poměru jmenováním. Ujednání o druhu práce je třeba věnovat velkou pozornost, protože jeho šíře určuje, jaké práce bude moci zaměstnavatel zaměstnanci za trvání tohoto pracovněprávního vztahu přidělovat.

Mnozí zaměstnavatelé používají k bližšímu vymezení druhu práce tzv. pracovní náplň (někdy též popis pracovní činnosti nebo popis pracovního místa – nejde o termín, který by zákoník práce ve svém textu uváděl). Jak vyplývá též z judikatury Nejvyššího soudu (viz dále), zmíněný dokument má povahu jednostranné informace, prostřednictvím které dává zaměstnavatel zaměstnanci na vědomí, jaké konkrétní činnosti nebo úkoly bude po něm požadovat. S ohledem na povahu pracovní náplně je nabíledni, že zaměstnavatel může pracovní náplň v budoucnu měnit nebo doplňovat, přičemž se ale musí vždy pohybovat v rámci sjednaného druhu práce. Zaměstnance je nutné s takovou změnou či doplněním seznámit, jeho souhlas ale zaměstnavatel nepotřebuje, protože přidělováním byť nových pracovních úkolů či činností vyžaduje plnění toho, k čemu se zaměstnanec zavázal v pracovní smlouvě.

Pokud byla splněna výše uvedená podmínka a zaměstnavatel se bez jakýchkoliv pochybností pohybuje v rámci druhu práce sjednaného se zaměstnancem, nemůže zaměstnanec přidělování takové práce jen z důvodu rozšíření či změny pracovní náplně odmítnout. Riskuje tím, že zaměstnavatel vyhodnotí toto odmítnutí jako porušení „pracovní kázně“, popř. jako neuspokojivé pracovní výsledky, s následkem rozvázání pracovního poměru výpovědí, výjimečně též jeho okamžitým zrušením.

Judikatura

Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11.12.2007, sp. zn. 21 Cdo 2858/2007

Zákoník práce blíže nepředepisuje, jak by měl být druh práce sjednaný v pracovní smlouvě vymezen. V právní teorii a soudní praxi nejsou žádné pochybnosti o tom, že při určení druhu práce v pracovní smlouvě se projevuje smluvní volnost účastníků; druh práce může být sjednán (ve vztahu k možnému okruhu pracovních činností) v užší, nebo širší podobě, kdyby byl však dohodnut tak široce, že by to zaměstnavateli umožňovalo přidělovat zaměstnanci jakoukoliv práci, šlo by o neplatný právní úkon.

V pracovní smlouvě sjednaný druh práce zpravidla vyžaduje bližší popis pracovních úkolů, který se nazývá pracovní náplní. Pracovní náplň je jednostranným příkazem zaměstnavatele, kterým se zaměstnanci blíže vymezují úkoly v rámci sjednané práce v pracovní smlouvě; pracovní náplň může zaměstnavatel kdykoliv měnit. Není tedy možné zaměňovat sjednaný druh práce, který může být změněn jen dohodou účastníků pracovního poměru, a pracovní náplň, kterou může zaměstnavatel v rámci sjednaného druhu práce zaměstnanci určovat.

Z rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 22.7.2009, sp. zn. III. ÚS 613/08

K problematice druhu sjednané práce lze uvést, že zpravidla by měl být druh práce sjednáván tak, aby se omezil na určitou profesi, protože v takovém případě může zaměstnavatel zaměstnanci přidělovat práci odpovídající sjednanému druhu práce (funkce) s tím, že je takovým způsobem vymezen i celkový rámec pracovní náplně. Zaměstnavatel poté může měnit jednostranným opatřením pracovní náplň zaměstnance v rámci pracovní smlouvy, aniž by k tomu potřeboval souhlas zaměstnance.

Dodatečným získáním určité kvalifikace či rozšířením stávajícího vzdělání, jemuž odpovídá přidělování a výkon odpovědnější práce se speciálním zaměřením u konkrétních pracovních činností, nedochází ke změně sjednaného druhu práce.

Stručné shrnutí odpovědi

Pracovní náplní konkretizuje zaměstnavatel pracovní úkoly nebo činnosti, které bude zaměstnanec vykonávat v rámci sjednaného druhu práce. Protože jde o jednostrannou informaci, není k jejímu rozšíření nebo změně třeba souhlasu zaměstnance. Pokud zaměstnavatel nevybočil z rámce sjednaného druhu práce, a zaměstnanec i přesto odmítnezměnu nebo rozšíření pracovní náplně a s tím spojený výkon práce, může být takový přístup považován zaměstnavatelem oprávněně za důvod k rozvázání pracovního poměru pro porušení „pracovní kázně“, popř. pro neuspokojivé pracovní výsledky.

NABÍDKA