Zatímco v trendu výsledku hospodaření v zemědělství a v cenách placených zemědělským výrobcům se v loňském roce podařilo dosáhnout určitého pozitivního obratu, zůstávají věci, kde se obratu dosáhnout nepodařilo. S útlumem zemědělství České republiky souvisí expanze dovozů a týká se to zvláště živočišné výroby a obecně výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Jedná se o rozměr zemědělství a o záporný zůstatek na účtu, tzv. „saldo“ agrárního zahraničního obchodu, který je v podstatě koncentrovaným ukazatelem stavu a vývoje agrární sféry. 

Mezi lety 1994 až 1996 činilo průměrné záporné saldo agrárního zahraničního obchodu ČR mínus 15,1 mld. Kč. Za období 1997 až 1999 činilo průměrné saldo mínus 20,5 mld. Kč, za roky 2007 až 2009 to bylo mínus 29,5 mld. Kč. V roce 2010 záporné agrární saldo činilo mínus 34,6 mld. Kč a v r. 2011 bylo dosaženo historicky nejhorších výsledků, kdy agrární saldo dosáhlo na mínus 34,7 mld. Kč. Rychleji než agrární vývozy dlouhodobě rostou agrární dovozy a to zejména masa, masných a mléčných výrobků. Záporné saldo ze zahraničního obchodu s masem v r. 2010 dosáhlo téměř mínus 12,7 mld. Kč, vloni to bylo již mínus 14,3 mld. Kč, což je absolutně nejvíc ze všech 24. tříd celního sazebníku. Toto saldo se od r. 2000 zvětšilo   13 krát a nejrychlejších temp nabralo po vstupu do EU. Před vstupem v r. 2003 byl podíl záporného agrárního salda ze zahraničního obchodu masem na celkovém záporném agrárním saldu 8%, v r. 2011 již 41%. Pokud se trend nezmění, za pár let může činit polovinu záporného agrárního salda ČR maso.

Předseda Zemědělského svazu Ing. Martin Pýcha dodává: „Je třeba udělat vše pro zvýšení živočišné produkce a její uplatnění na trhu, neboť jakékoliv snížení produkce v ČR se na trhu hbitě vyrovná, jinými slovy o kolik snížíme produkci my, o to více se doveze k nám. Vláda a Ministerstvo zemědělství musí využít všechny nástroje na podpory živočišné výroby a to včetně vyplacení národních doplňkových plateb TOP UP a maximálního využití národních podpor“.