V roce 2050 by měla podle nové zprávy FAO s názvem „World Livestock 2011“ světová populace konzumovat o dvě třetiny více proteinu živočišného původu než je tomu dnes.

 

Tab. Predikovaná celková spotřeba masa a mléčných výrobků*

 

Ve zprávě FAO se uvádí, že intenzivní živočišná výroba je klíčem k pokrytí poptávky rostoucích měst po proteinech živočišného původu. Rozhodujícím předpokladem intenzivní produkce proteinů živočišného původu je ale zlepšení v oblasti využití přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí.

 

Růst populace a příjmů pohánějí pokračující trend zvyšování průměrné spotřeby živočišných bílkovin na jednoho obyvatele v rozvojových zemích. FAO předpokládá, že by měla být průměrná spotřeba masa v roce 2050 vyšší o přibližně 173 % v porovnání s rokem 2010, spotřeba mléčných výrobků by měla dosáhnout 158 % skutečnosti roku 2010 (viz. tab).

Velká část poptávky po živočišné produkci by v budoucnu měla být pokryta velkokapacitními, intenzivními systémy chovu hospodářských zvířat. Ve zprávě se dále uvádí, že nejsou k dispozici žádné technicky nebo ekonomicky životaschopné alternativy intenzivní produkce schopné poskytovat většinu dodávek potravin živočišného původu pro rostoucí městské aglomerace. Nicméně, tyto systémy jsou zdrojem obav z důvodu dopadů na životní prostředí jako je znečištění spodních vod a emise skleníkových plynů, stejně jako jejich potenciál působit jako inkubátor veterinárních chorob, varuje zpráva FAO. Je proto velkou výzvou do budoucna posílit trvalou udržitelnost živočišné výroby. Podle FAO existují tři způsoby, jak toho dosáhnout:

 

Nárůst v živočišné výrobě šel v uplynulých 40 letech především na vrub počtu chovaných zvířat. Je těžké si představit, že by se projektovaná množství proteinů živočišného původu vyrobila prostřednictvím 100% navýšení počtu drůbeže, 80% navýšení počtu malých přežvýkavců, 50% navýšení počtu skotu a 40% navýšení počtu prasat než je tomu v současné době při stejném množství dostupných přírodních zdrojů.

 

Ke zvýšení produkce bude tedy muset dojít zlepšením účinnosti chovatelských systémů v přepočtu množství přírodních zdrojů na množství vyprodukovaných potravin a snižováním celkového objemu odpadů. To bude vyžadovat kapitálové investice a podporu politiky a také zajištění dodržování právních norem v oblasti životního prostředí. Vedle takových výzev jako je boj se suchem, nedostatkem vody a dalšími klimatickými vlivy je nutné se zaměřit na léčbu veterinárních nemocí, zejména těch, které mohou přímo ovlivňovat lidské zdraví. Bude proto potřeba výrazněji podpořit epidemiologický výzkum s ohledem na anticipaci budoucích chorob v zemích, které produkují většinu zdrojů potravin živočišného původu.

 

 

Feedstuffs, 83, 2011, č. 52, s. 1 a 5

Zdroj: ÚZEI, www.agronavigator.cz