Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Dohoda o provedení práce

09/03/12

7.3.2012, JUDr. Vladimíra Knoblochová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dohoda o provedení práce
7.3.2012, JUDr. Vladimíra Knoblochová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Od 1. 1. 2012 se za zaměstnance pro účely nemocenského pojištění považují také zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce
Právní úprava dohody o provedení práce je obsažena v § 75 ZP. V dohodě o provedení práce musí být uvedena především doba, na kterou se dohoda uzavírá; jiné náležitosti zákoník práce nestanoví. V praxi se v dohodě o provedení práce dále bude sjednávat zejména druh práce a ujednání o odměně za splnění pracovního úkolu. Dohoda o provedení práce se sjednává zpravidla za účelem splnění určitého individuálně vymezeného úkolu – např. překlad textu, přednes přednášky, výkon určité sezónní práce apod., nicméně zákoník práce nevylučuje ani vymezení úkolu druhově, když jediným omezením, které stanoví, je maximální rozsah práce, na který může být dohoda uzavřena, jak bude uvedeno níže.
J
K povaze dohod o provedení práce podle starého zákoníku práce (zákona č. 65/1965 Sb.) se vyslovil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ve svém usnesení ze dne 16. 11. 2010, č. j. 6 Ads 48/2009 – 87 (dostupný na www.nssoud.cz.), tak, že „Předmětem dohody o provedení práce podle § 236 starého zákoníku práce mohl být nejen jednorázový, individuálně definovaný pracovní úkol, ale, za předpokladu, že z dohody bylo patrné, na jaký časový úsek byla uzavřena, i pracovní úkol spočívající v opakované a určitými charakteristickými rysy specifikované činnosti zaměstnance pro zaměstnavatele, samozřejmě v obou případech za podmínky, že předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu) nebyl vyšší než 100 hodin.“
Právěcitované rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššíhosprávního soudu přineslo změnu dosavadníjudikatury, která byla reprezentována názory vyjádřenýminapř. v rozsudcích Nejvyššího správníhosoudu ze dne 27. 5. 2004, č. j. 2 Ads 48/2003 – 85, a ze dne 8. 11. 2006, č. j. 3 Ads 67/2005-71, podle nichž předmětem dohody o provedení práce může být pouze určitý ucelený pracovní úkol, který je specifikován konkrétním výsledkem. Práce, kterou se pak zaměstnanec zavazuje pro zaměstnavatele vykonat, musela být podle dosavadních názorů Nejvyššího správního soudu určena individuálně, nikoli druhově, přičemž však její výkon musí směřovat ke konkrétnímu výsledku (cílovému stavu), předem kvalitativně i kvantitativně vymezenému.
Písemná forma
Pro uzavření dohody o provedení práce se vyžaduje písemná forma. Zaměstnavatel je tedy povinen se zaměstnancem uzavřít dohodu o provedení práce písemně a je povinen jedno vyhotovení dohody vydat zaměstnanci. V případě, že by dohoda nebyla uzavřena písemně, bude neplatná, ale pouze relativně. To znamená, že dohoda bude považována za platnou, než se některá smluvní strana neplatnosti nedovolá. S ohledem na skutečnost, že se dohodou o provedení práce zakládá pracovněprávní vztah, použije se § 20 odst. 2 ZP, podle kterého platí, že v takovém případě je možné se neplatnosti dovolat, jen nebylo-li již započato s plněním. Nedostatek písemné formy současně mohou smluvní strany kdykoliv odstranit (viz § 19 odst. 1 ZP).
!
V případě, že je zaměstnanec u zaměstnavatele zaměstnán v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy, může se zaměstnavatelem uzavřít i dohodu o provedení práce, ale pouze na jiných druh práce než ten, který vykonává v pracovním poměru.
P
Pan Novák pracuje u společnosti Alfa s. r. o. jako programátor. Jeho manželka je na mateřské dovolené, a tak si pan Novák potřebuje přivydělat. Domluví se se zaměstnavatelem, že si ještě bude přivydělávat výpomocí s programováním softwaru, na kterém pracuje jeho kolega, a uzavře se svým zaměstnavatelem dohodu o provedení práce. Taková dohoda nemůže být platně uzavřena, neboť je sjednána na stejný druh práce, jako je sjednán v pracovní smlouvě. Tím by docházelo k obcházení ujednání zákoníku práce o pracovní době, práci přesčas a jiných ustanovení. Pokud se ale pan Novák se zaměstnavatelem dohodne, že po práci bude ještě uklízet kanceláře, pak takovou dohodu může bez dalšího uzavřít, za předpokladu, že rozsah práce nebude větší než 300 hodin v kalendářním roce, jak bude uvedeno níže.
Rozsah dohody o provedení práce
Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do předpokládaného rozsahu práce se přitom započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Zaměstnanec tedy může uzavřít i více dohod o provedení práce s jedním zaměstnavatelem, ale rozsah práce z těchto dohod se sčítá a v součtu nesmí přesáhnout 300 hodin v kalendářním roce.
Zaměstnanec ale může uzavřít libovolný počet dohod o provedení práce s různými zaměstnavateli vždy za dodržení podmínky, že u jednoho zaměstnavatele nesmí rozsah práce přesáhnout 300 hodin za kalendářní rok. Rozsah práce vykonávané pro různé zaměstnavatele se nesčítá.
P
Pan Novák uzavřel se společností Alfa s. r. o. jako zaměstnavatelem dohodu o provedení práce, na základě které provádí úklid kanceláří. Takto bude uklízet v období od 1. 1. 2012 do 15. 4. 2012, kdy stráví úklidem celkem 170 hodin a pak uzavřel novou dohodu o provedení práce na období od 15. 5. 2012 do 30. 9. 2012, kde stráví úklidem celkem 180 hodin. Další dohodu o provedení práce již se společností Alfa s. r. o. uzavřít v roce 2012 nebude moci. Nicméně může se domluvit s jiným zaměstnavatelem, např. společností Beta s. r. o., že u ní bude po práci uklízet na základě dohody o provedení práce, přičemž rozsah práce vykonávané na základě dohod o provedení práce uzavřených se společností Beta s. r. o. se „počítá“ v daném roce zcela samostatně (nesmí přesáhnout 300 hodin).
Účast na zdravotním a sociálním pojištění
Jak vyplývá z novely zákoníku práce provedené zákonem č. 365/2011 Sb. účinné od 1. 1. 2012, která novelizovala také zákon o nemocenském pojištění, zákon o důchodovém pojištění a zákon o veřejném zdravotním pojištění, za zaměstnance se pro účely nemocenského pojištění považují také zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce. Současně byla do nového § 7a zákona o nemocenském pojištění doplněna úprava pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce, ze kterého vyplývá, že zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže vykonávají toto zaměstnání na území České republiky a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10.000 Kč. Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou však účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce právě v této uvedené výši, v ostatních měsících tak účastni pojištění nejsou.
Z pohledu důchodového pojištění platí, že zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni důchodového pojištění, pokud jsou účastni nemocenského pojištění. Takže i v oblasti důchodového pojištění bude rozhodující hranice příjmu 10.000 Kč v příslušném kalendářním měsíci.
Co se týká účasti na zdravotním pojištění, za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění nepovažuje pouze taková osoba činná na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, což je tedy částka 10.000 Kč. I v oblasti zdravotního pojištění je tak rozhodující účast na nemocenském pojištění.