Bolševník obecný, kerblík lesní, šťovík a smetanka jsou považovány za typické zástupce „kejdové flóry“ v trvalých travních porostech. Tyto rostliny se po aplikaci kejdy začnou v porostu rychle objevovat a mohou v něm vytvořit vysoký podíl. Také pýr plazivý, srha laločnatá a lipnice obecná jsou považovány za typické „kejdové trávy“. Díky zásobnímu pletivu v plazivých oddencích, kořenových výběžcích a kořenech mohou vysokou nabídku draslíku v kejdě využívat lépe než většina trav. Důsledkem je jejich masové množení a potlačování cenných krmných rostlin.

Příliš vysoké dávky kejdy jsou považovány za příčinu výskytu „kejdové flóry“ již více než 40 let. Platí to – navzdory intenzivnímu využívání trvalých travních porostů (více sečí, časnější využívání atd.) – i dnes?

„Kejdová flóra“ je stále stejným problémem, uvedl Andreas Bohner ze Školicího a výzkumného centra pro zemědělství v Raumbergu-Gumpensteinu (Rakousko) na konferenci „Gülle 11“. Intenzifikace podporuje především šťovík a lipnici obecnou. Rozhodující je množství aplikované kejdy, počet sečí a datum první seče. Při aplikaci nižších dávek kejdy (10 až 15 m³/ha) na seč ředěných vodou v poměru 1:1 není třeba se obávat masového množení typických „kejdových rostlin“.

Top Agrar, 2012, č. 2, s. 102

Zdroj: ÚZEI, www.agronavigator.cz