Častou otázkou výrobců krmiv, potravin a také spotřebitelů je, zda se vyznačují organické obiloviny vyšší nutriční hodnotou než obiloviny pěstované konvenčním způsobem. K zodpovězení této komplexní otázky se využívá řada fyzikálních parametrů jako je např. hmotnost 1000 semen a chemické parametry jako je obsah bílkovin a dalších látek. Jiným problémem je možnost kontaminace rezidui pesticidů a chemikálií.

 

Pšenice

Testováním vlivu metod organického a konvenčního zemědělství na kvalitu pšenice (Triticum aestivumve střední Evropě se zabýval 21 let trvající švýcarský výzkum obou agrosystémů. Konvenčně pěstovaná pšenice v průměru obsahovala o 6 % bílkovin více (některé jiné vědecké prameny uvádějí až 10 %) a výnos byl vyšší o 14 %. Složení aminokyselin, obsah minerálních a stopových prvků a pekařská kvalita (kvalita škrobu, reologické vlastnosti, obsah lepku, schopnost vázat vodu, upečený chleba se nelišil barvou, vzhledem, chutí, vůní a texturou) byly u konvenční a organické pšenice srovnatelné. Test preferencí sušenek z pokusného pečení u laboratorních krys prokázal, že tato zvířata upřednostňovala výrobky z organické pšenice. L.)

Další studie prokázaly, že hmotnost 1000 zrn (ekvivalent hmotnosti bušlu), tvrdost zrn a obsah dusíkatých látek a některých cukrů byl signifikantně vyšší u konvenční pšenice. Obsah antioxidantů se u obou typů pšenic nelišil.

Britská studie, používající nový přístup k organoleptické kvalitě organické pšenice testovala preferenci divoce žijících ptáků u organické a konvenční pšenice – ptáci výrazně preferovali konvenční pšenici a to i v případě, že jim byl výběr ztížen přemístěním krmítka.

 

Kukuřice

Informace o nutriční hodnotě organicky pěstované kukuřice jsou o poznání skromnější, i když její plochy stále rostou. Většina dostupných studií uvádí, že nutriční hodnota kukuřice z organické a konvenční produkce se vzájemně neliší.

 

Kontaminace mykotoxiny

Významný problém pro potravinářský a krmivářský průmysl je možnost kontaminace obilovin mykotoxiny, která se podle některých studií vyskytuje častěji u obilovin z ekologické produkce. Nejnovější dostupná data z roku 2010 z Norska (602 vzorků organického a konvenčního ječmene, ovsa a pšenice) prokázala, že fusariová kontaminace a hladina významných mykotoxinů byla u organických obilovin naopak signifikantně nižší. Ostatní vědecká zjištění udávala, že riziko kontaminace u konvenčního a organického zrna je stejné. U ekologicky pěstovaných obilovin však není k dispozici dostatek srovnatelných hodnot. Nekonzistentní údaje o rozdílech v obsahu mykotoxinů svědčí o tom, že mnohem větší vliv na tento ukazatel mají podmínky během růstu, před/během/po sklizni (čištění, rychlé usušení) a skladování obilovin než produkční systém (organický vs. konvenční).

Na základě zjištění vědci doporučují farmářům, aby věnovali více pozornosti minimalizaci rizik mykotoxinů pro spotřebitele. Doporučení zahrnují výběr plodin adaptovaných na lokální klimatické a půdní podmínky a zajištěním plodin, které nejsou stresovány před sklizní do té míry, že se infikují plísní. Kontrola kvality by měla zajistit vyloučení zrnin, které by mohly být kontaminovány mykotoxiny.

 

Organická produkce obilovin podporuje růst půdních organismů a zakazuje používání fungicidů, to ale nevede u organických zrnin k vyšší kontaminaci mykotoxiny.

 

Feedstuffs, 83, 2011, č. 43, s. 16-19

Zdroj: ÚZEI, www.Agronavigator.cz