Základ daně – závislá činnost

16/03/12

Ing. Vladimír Šabata

Základ daně – závislá činnost

6.2.2012, Jaroslava Pfeilerová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Základem daně jsou zdanitelné příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální a zdravotní pojištění.

Základem daně jsou zdanitelné příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální a zdravotní pojištění, kterou je povinen těchto příjmů hradit plátce. Vzhledem k tomu, že všechny osoby s příjmy ze závislé činnosti nepodléhají stejnému režimu odvodu pojistného, je potřebné této problematice věnovat značnou pozornost, aby byl základ daně stanoven správně.

Poplatník daně ze závislé činnosti	Výše základu daně	Poznámka, tip, doporučení
Zaměstnanec v pracovním poměru	Základ daně je tvořen hrubým příjmem zaměstnance zvýšeným o povinné pojistné (sociální a zdravotní) placené zaměstnavatelem ve výši 34 %.	Při stanovení základu daně je potřebné vycházet ze všech zdanitelných příjmů (peněžních i nepeněžních). Současně je však nutné sledovat, zda konkrétní druh příjmů podléhá zákonnému pojistnému. Pokud konkrétní příjem povinnému pojistnému nepodléhá, nebude příjem o fiktivní částku pojistného zvýšen (jedná se zejména o příjmy, které nejsou předmětem daně nebo o příjmy od daně osvobozené). § 6 odst. 13 ZDP
Dohoda o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč za kalendářní měsíc	Odměna z dohody o provedení práce do 10 000 Kč nepodléhá odvodům zákonného pojistného. Z toho důvodu tvoří základ daně hrubý příjem nezvýšený o pojistné.	Postup zaměstnavatele v roce 2011 je v těchto případech stejný jako v roce 2011.
Dohoda o provedení práce s odměnou nad10 000 Kč za kalendářní měsíc	Základ daně je tvořen hrubou odměnou zvýšenou o povinné pojistné placené zaměstnavatelem ve výši 34 %.	S účinností od 1. 1. 2012 podléhá odměna z dohod o provedení práce nad 10 000 Kč zákonnému pojistnému a z toho důvodu je nutné nově počítat daň ze zvýšeného daňového základu. § 6 odst. 13 ZDP § 75 a § 76 ZP
Zaměstnanci „malých“ zaměstnavatelů	„Malí“ zaměstnavatelé se mohou dobrovolně přihlásit do zvláštního systému placení pojistného, kdy je sazba pojistného na sociální pojištění zvýšena z částky 25 % na 26 %. Přestože zaměstnavatel dobrovolně hradí zákonné pojistné 35 % (9 % zdravotní pojistné, 26 % sociální pojistné), bude pro účely stanovení základu daně hrubý příjem zaměstnance zvýšen o 34 %. Jiný postup by zaměstnance těchto zaměstnavatelů znevýhodňoval.	Od roku 2011 se mohou zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají maximálně 25 zaměstnanců dobrovolně přihlásit do zvláštního systému placení pojistného, kdy sice činí sazba sociálního pojistného 26 %, ale zaměstnavatel si může od odvodu pojistného odečíst polovinu náhrady mzdy, která byla zaměstnanci zúčtována jako náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti. § 6 odst. 13 ZDP
Maximální vyměřovací základ	Maximální vyměřovací základ pro rok 2012 činí: – pro účely sociálního pojištění 48násobek průměrné mzdy tj. 1 206 576 Kč,– pro účely zdravotního pojištění 72násobek průměrné mzdy tj. 1 809 864 Kč. Od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl dosažen maximální vyměřovací základ, nebude odváděno zákonné pojistné a z toho důvodu nebude o pojistné hrubý příjem zaměstnance zvyšován.	Po dosažení maximálního základu neplatí pojistné zaměstnanec ani zaměstnavatel. Od ledna 2013 je však nutné pojistné znovu platit a také navyšovat příjem zaměstnance, a to opět až do případného dosažení maximálního vyměřovacího základu.
Základ daně jednatelů a společníků společnosti s ručením omezeným nad částku 2 500 Kč	Základ daně je tvořen odměnou za výkon funkce zvýšenou o zákonné pojistné placené společností ve výši 34 %.	Od roku 2012 se rozšiřuje okruh nemocensky pojištěných osob mimo jiné také o společníky a jednatele společností s ručením omezeným, kteří z titulu výkonu funkce vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou odměňováni částkou, která dosahuje hranici tzv. rozhodného příjmu (v roce 2012 tento příjem činí 2 500 Kč). Tato skutečnost se projeví zvýšením základu daně.
Základ daně členů statutárních orgánů právnických osob	Základ daně je tvořen odměnou za výkon funkce zvýšenou o zdravotní pojištění placené společností ve výši 34 %.	Od roku 2012 se rozšiřuje okruh nemocensky pojištěných osob mimo jiné také o členy kolektivních orgánů právnických osob (členy představenstva, dozorčích rad).

Redakčně zkráceno

Komentář:

Stanovit správný základ daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti není jednoduchou záležitostí. Pro účely stanovení základu daně je nutné v první řadě zjistit všechny příjmy zaměstnance a následně posoudit, zda tyto příjmy podléhající dani ze závislé činnosti (peněžní i nepeněžní) a také zda vstupují do vyměřovacího základu pro odvod povinného pojistného.

Po sečtení hrubého příjmu a zákonného pojistného bude vyčíslen základ daně, ze kterého mohou být následně uplatněny nezdanitelné části, na které poplatníkovi vznikl nárok.

Příklady:

Příklad 1
Základ daně zaměstnance, kterému byla poskytnuta sleva na službu provedenou zaměstnavatelem

Může společnost provést ve prospěch zaměstnance pana Nováka (za měsíc únor 2012 obdržel hrubou mzdu ve výši 25 000 Kč) v tomto měsíci za zvýhodněnou cenu službu (přepravu stavebního materiálu) v hodnotě 6 000 Kč a dohodnout se s ním, že uhradí pouze 1 000 Kč?

Rozdíl mezi částkou zaplacenou zaměstnancem a cenou, kterou by zaplatila třetí osoba (5 000 Kč) je zdanitelným příjmem zaměstnance.

Text	Částky v Kč
Hrubá mzda	25 000
Nepeněžní plnění	5 000
Celkem zdanitelné příjmy	30 000
Pojistné placené zaměstnavatelem (tj. 34 % z částky 30 000 Kč)	10 200
Základ daně	40 200

Příklad 2
Výpočet základu daně v únoru, srpnu a listopadu roku 2012 u zaměstnance s vysokými příjmy

Pokud společnost Alfa, a. s., vyplácela generálnímu řediteli měsíční hrubou mzdu ve výši 200 000 Kč, musí účetní sledovat, kdy bude dosažen maximální vyměřovací základ pro účely odvodů zákonného pojistného, ale také pro účely správného stanovení základu daně?

Je třeba sledovat dosažení maximálního vyměřovacího základu pro účely sociálního pojištění: 1 206 576 – (200 000 x 6) = 6 576 Kč. V červenci bude činit vyměřovací základ 6 576 Kč, od srpna do prosince 0 Kč.

Dosažení maximálního vyměřovacího základu pro účely zdravotního pojištění:
1 809 864 – (200 000 x 9) = 9 864 Kč. V říjnu bude činit vyměřovací základ 9 864 Kč, od listopadu do prosince 0 Kč.

Základ daně za únor 2012	Základ daně za srpen 2012	Základ daně za listopad 2012
Příjmy 200 000 Kč Pojistné 34 % Základ daně 268 000 Kč	Příjmy 200 000 Kč Pojistné 9 % Základ daně 218 000 Kč	Příjmy 200 000 Kč Pojistné 0 % Základ daně 200 000 Kč

Příklad 3
Základ daně a maximální vyměřovací základ zaměstnance v případě více vztahů platných pro jednoho zaměstnavatele

Jak řešit situaci, kdy pan Novosad vykonává pro jednoho zaměstnavatele současně více činností, z první činnosti pobírá měsíčně 110 000 Kč a z druhé 90 000 Kč?

V případě, že zaměstnanec vykonává pro jednoho zaměstnavatele více zaměstnání zakládajících účast na pojistném, sleduje zaměstnavatel vyměřovací základy ze všech zaměstnání. Zaměstnavatel pro účely maximálního vyměřovacího základu oba příjmy sečte (110 000 + 90 000 = 190 000).

Pro účely zdravotního pojištění činí maximální vyměřovací základ 72násobek průměrné mzdy tj. částku 1 809 864 Kč (72 x 25 137). Zaměstnanec dosáhne maximálního vyměřovacího základu v říjnu 2012. Od listopadu nebude zdravotní pojistné odváděno a základ daně nebude o toto pojistné zvyšován.

Redakčně zkráceno

NABÍDKA