Zemědělci volají po kvalitní pracovní síle. Pomoci by mělo krajské školství
Vytvořit vizi pracovních pozic v zemědělství na základě potřeb zaměstnavatelů v jednotlivých okresech našeho kraje a prohloubit spolupráci odborných škol s Agrární komorou a se Zemědělským svazem České republiky – to jsou priority, na kterých se shodli účastníci setkání u kulatého stolu zaměřeného na problematiku vývoje odborného školství v oblasti zemědělství a potravinářství v Pardubickém kraji v souladu s požadavky trhu práce. Za účasti členů Rady Pardubického kraje Jany Pernicové a Václava Kroutila, Ludmily Gočálové z úseku zemědělské komodity výzkumu a poradenství Ministerstva zemědělství, zástupců středních škol, profesních svazů a zaměstnavatelů se jednání uskutečnilo 7. března 2012 v Pardubicích.
Hlavními problémy pracovní síly v zemědělství jsou podle Martina Pýchy ze Zemědělského svazu ČR zvyšující se věková struktura zaměstnanců, nižší mzdy a celková neatraktivita oboru. „Rovných 57 procent pracovníků v zemědělství je ve věkové skupině 45 let a více. Během deseti let bude nutné obměnit odhadem 20 tisíc pracovníků,“ upozorňuje Martin Pýcha. Mzdy v zemědělství dosahují 78 procent úrovně mezd v celém národním hospodářství. Vzhledem k malému zájmu žáků o studium zemědělských oborů se odvětví dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. „V Pardubickém kraji pracuje v zemědělství 8 415 pracovníků. Roční potřeba zemědělských provozů činí při obnově pracovní síly ve věku 45 let 187 nových zaměstnanců. Studium ryze zemědělských oborů však ročně dokončí zhruba 126 žáků,“ dodává Pýcha. Nejčastěji požadovanými profesemi jsou opravář zemědělských strojů, traktorista / řidič zemědělských strojů, ošetřovatel hospodářských zvířat a zootechnik, agronom minimálně se středním úplným vzděláním. Zaměstnavatelé často u čerstvých absolventů středních škol postrádají vyšší kvalitu odborných znalostí a dovedností, připravenost po praktické stránce a přiměřené mzdové nároky. Spokojeností neoplývají ani při posuzování zájmu mladých lidí o práci a pracovního nasazení.
Za velký problém považuje současnou situaci také krajská radní Jana Pernicová, která je původní profesí zemědělskou inženýrkou a toto odvětví je jí tudíž velice blízké. „Rozhodně chceme zachovat specializované zemědělské obory a zlepšit komunikaci o profesních požadavcích zemědělských podniků a škol. Tuto naši snahu nakonec dokládá i dnešní schůzka, ale také nedávno podepsaná sektorová dohoda v potravinářství a krmivářství,“ řekla Jana Pernicová. Podle ní je nezbytné udělat maximum pro zatraktivnění zemědělství a ve spolupráci s podniky umožnit žákům i učitelům odborných předmětů přístup k novým technologiím a strojům a posilovat motivaci žáků formou stipendií.
Vstřícnost je patrná i na straně zaměstnavatelů. Ať je to snaha o zvýšení mzdového ohodnocení pracovníků (u podniků právnických osob činí meziroční nárůst mezd 7 procent, meziroční nárůst ročních odměn pak o 20 %), možnost praxe studentů včetně stínování manažerů, podíl na systému motivačních stipendií či příslib budoucího zaměstnání ze strany podniku. „Na straně ministerstev, krajů a nevládních organizací očekáváme tvorbu odhadu potřeb pracovníků ve střednědobém horizontu, koordinaci spolupráce podniků a škol a snahu o zatraktivnění zemědělství jako perspektivního oboru pro budoucí povolání, a to již na základních školách,“ uvedl Martin Pýcha.
Spolupráce zúčastněných stran bude nadále pokračovat. Ke společnému jednacímu stolu budou přizváni rovněž poslanci a senátoři zvolení za náš kraj.