Zemědělská politika EU

20/03/12

Ing. Vladimír Šabata

Zemědělská politika EU

Společná zemědělská politika patří mezi klíčové evropské politiky již desítky let. Nyní ji čeká zásadní reforma, o jejíž podobu se na unijní půdě svádějí intenzivní debaty.

Reformu, která si klade za cíl změnit podobu obou jejích pilířů, tedy jak přímých plateb pro zemědělce a opatření na regulaci zemědělských trhů, tak i politiky rozvoje venkova, navrhla loni v říjnu Evropská komise. Nyní probíhají intenzivní jednání jak na expertní, tak na politické úrovni. Během prvního pololetí 2012, kdy Evropské unii předsedá Dánsko, by měly být jasné první kontury budoucí dohody.

Že jednání nebudou jednoduchá bylo zřejmé již od samého začátku. Tentokrát navíc neskončí dohodou ministrů zemědělství v Radě, ale bude třeba dosáhnout dohody mezi členskými státy, Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Je to proto, že zemědělství bylo zařazeno mezi oblasti, kde EU přijímá legislativní akty tzv. řádným legislativním postupem, nazývaným též spolurozhodování.

Česká republika podporuje reformu SZP a usiluje o to, aby byla modernější, více tržně orientovaná, jednodušší, ohleduplnější k životnímu prostředí a hlavně podporovala konkurenceschopnost evropského zemědělství. Návrhy Evropské komise však ne vždy jdou správným směrem a v řadě případů hrozí, že SZP se ještě dále zkomplikuje.

Příkladem mohou být zmíněné přímé platby, které zemědělci dostávají, pokud splní podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu a požadavky křížových kontrol. Nově Komise navrhla, aby se přímé platby skládaly z několika složek – základní platby, platby za ozelenění, platby pro mladé zemědělce, dodatečné platby pro méně příznivé oblasti a aby pro malé zemědělské podniky bylo zavedeno zvláštní schéma. Nově také mají být omezeny částkou 300 tisíc eur, která by se navyšovala o náklady, jež podniky vynaloží na mzdy zaměstnanců. Systém by tedy proti současnému systému byl značně komplikovanější. ČR proto navrhuje, aby byly využity přednosti současného systému SAPS (jednotná platba na plochu), který ČR a devět dalších nových členských zemí používá.

Další problémy přináší návrh na výše uvedené ozelenění plateb, což jsou dodatečné požadavky, které by zemědělci museli splnit, aby získali přímé platby. Konkrétně se mají zavázat k údržbě pastvin i diverzifikaci plodin, které pěstují, a na 7 % své půdy nemají pěstovat žádné zemědělské plodiny.

Posledně zmíněný požadavek je pro ČR velmi problematický, protože by znamenal výpadek příjmů z prodejů zemědělských produktů na trhu a je tedy v přímém rozporu s úsilím ČR i samotné EU o vyšší tržní orientaci evropského zemědělství. Proto ČR prosazuje, aby ozelenění přímých plateb bylo dobrovolné a motivační, nikoliv povinné.

Také omezení plateb nad 300 tisíc eur s připočtením mzdových nákladů se ČR nezamlouvá. Na rozdíl od předchozích paušálů by přímé negativní dopady na české zemědělství nebyly nijak výrazné, ale systém by znamenal další zkomplikování systému nutností prokazovat výdaje na mzdy, a proto v rámci úsilí o reálné zjednodušování SZP tento návrh Česko nepodporuje.

Pokud jde o politiku rozvoje venkova, je klíčovým bodem zařazení Programu rozvoje venkova pod Společný strategický rámec EU, které se promítne do užší koordinace SZP a regionální politiky, a nově zaváděná povinná partnerská smlouva, kterou každý členský stát bude povinně uzavírat s Evropskou komisí. Oba tyto body mohou, přes nesporné přínosy, představovat další administrativní zátěž.

Jednání o reformě SZP by měla dospět do fáze dohody mezi evropskými institucemi tak, aby spuštění nové podoby SZP bylo možné od počátku roku 2014. Záležet však bude také na projednávání budoucího víceletého finančního rámce EU, na kterém SZP závisí.

5.3.2012, Zdroj: Stálé zastoupení ČR při Evropské unii (http://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/index.html)

NABÍDKA