Změna pravidel pro náhradní plnění od 1.1.2012
17/03/12
Změna pravidel pro náhradní plnění od 1.1.2012
Změna pravidel pro náhradní plnění od 1.1.2012
2.3.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer
Zákonem č. 367/2011 Sb., kterým byl od 1. 1. 2012 novelizován zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen ZoZ), byla změněna mj. i pravidla pro náhradní plnění u zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci pro plnění 4% povinného podílu osob se zdravotním postižením.
Zákonem č. 367/2011 Sb., kterým byl od 1. 1. 2012 novelizován zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen ZoZ), byla změněna mj. i pravidla pro náhradní plnění u zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci pro plnění 4% povinného podílu osob se zdravotním postižením.
Zmíněná novela vypustila možnost náhradního plnění odebíráním výrobků nebo služeb od chráněných pracovních dílen, vč. možnosti zadávání zakázek těmto chráněným dílnám. Důvod je prostý: novelou byl zrušen institut chráněné pracovní dílny jako takové (podpora státu se zaměřuje již jen na chráněná pracovní místa a nikoliv již na celé chráněné pracovní dílny).
To však ale nemusí nutně znamenat, že dřívější chráněná dílna provozovaná např. občanským sdružením nemůže poskytovat náhradní plnění. Pokud totiž dané občanské sdružení coby zaměstnavatel bude plnit podmínku, že zaměstnává více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, bude odebírání výrobků nebo služeb od takového občanského sdružení (příp. zadávání zakázek tomuto občanskému sdružení) i nadále ve smyslu § 81 odst. 2 písm. b) ZoZ možno považovat za náhradní plnění.
Pozor je třeba dát na to, že byla omezena výše tohoto náhradního plnění (viz § 81 odst. 3 ZoZ, kdy je ročním limitem 36násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce).
Pro konkrétní přepočty zaměstnanců je zásadní znění prováděcí vyhlášky č. 518/2004 Sb. (dále jen PVZoZ), která byla od 1. 1. 2012 rovněž novelizována, a to vyhláškou č. 390/2011 Sb. Pokud se týká osob s těžším zdravotním postižením, tak jak § 12 PVZoZ (pro účely plnění podmínky zaměstnávání více jak 50 % zdravotně postižených zaměstnanců), tak také § 17 PVZoZ (pro účely plnění povinnosti zaměstnávat zdravotně postižené osoby) i po novelizaci říkají, že se osoby s těžším zdravotním postižením započtou 3x.
Co se však změnilo, je vymezení osob se zdravotním postižením, a to v důsledku změn v § 67 ZoZ. Zatímco vymezení osob s těžším zdravotním postižením zůstává stejné (jde o osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni), vymezení ostatních osob se zdravotním postižením se upravilo, a to takto:
- nadále zahrnuje osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni (navíc také ještě 12 měsíců poté, co byly tyto osoby orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní),
- ale už nezahrnuje osoby, které jsou rozhodnutím Úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (podle přechodného ustanovení ‑ čl. II bod 5 zákona č. 367/2011 Sb. ‑ se však uzná jako osoba se zdravotním postižením i ta osoba, která má platné rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou vydané do 1. 1. 2012, a to po dobu, na kterou bylo rozhodnutí vydáno, nejdéle však do 1. 1. 2015).
Zdravotní postižení se dokládá posudkem nebo potvrzením orgánu sociální péče.
Čestné prohlášení dodavatele o zaměstnávání TZP a OZP by obsahovat přepočty těchto zaměstnanců dle jednotlivých čtvrtletí i nadále mělo, neboť algoritmus v § 18 odst. 2 PVZoZ zůstává prakticky nezměněn (pouze se doplnil odkaz na § 11 PVZoZ, podle něhož dodavatel postupuje při zjišťování průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců).
Zařazeno v Aktuality, daně a účetnictví, Poradenství
