• i v době ekonomické krize dosahuje české zemědělství a potravinářský průmysl slušných ekonomických výsledků
• v loňském roce obor docílil nejvyššího souhrnného zisku od roku 1998 (16,4 mld. korun)
• na loňském úspěchu zemědělců se podílela hlavně rostlinná výroba (58,4 %), přičemž nejvýznamnější zastoupení na rostlinné produkci měly obiloviny (45,9 %) a technické plodiny (25,4 %)
• schodek agrárního zahraničního obchodu sice v loňském roce dosáhl 34,7 mld. korun, protože však bylo současně dosaženo historicky nejvyššího dovozu, ale i vývozu, není to výsledek, který by nás musel nějak zásadně vzrušovat, aktuálně se schodek v 1. čtvrtletí meziročně snížil o 2 mld. Kč na 5,5 mld. Kč, vývoz rostl rychleji než dovoz
• celkový objem agrárních dotací činil v roce 2011 téměř 35 miliard Kč. Pro další diskusi si dovolím toto číslo zopakovat a zdůraznit: 35 miliard Kč.

• obecně lze říci, že to nejsou špatné výsledky
• většina z vás se mnou ale bude souhlasit, že velké důvody k radosti nemáme, protože bližší pohled na strukturu odvětví není potěšující
• trendy vývoje ukazují posilující orientaci na výrobu komodit s malou přidanou hodnotou
• to není charakteristika, kterou by se mohla pyšnit země s tak hlubokou zemědělskou tradicí a veškerou lidskou i technologickou vybaveností pro sofistikovanou zemědělskou produkci
• bez nadsázky tak začínáme vykazovat některé parametry rozvojové země – jednoduchá masivní produkce rostlinných komodit bez přidané hodnoty a zpracování
• obzvláště znepokojující je vývoj některých odvětví živočišné výroby, která ztrácí pozice (prasata, drůbež, vejce), přestože předpoklady pro konkurenceschopnou produkci v podmínkách ČR existují
• potravinářský průmysl má v kontextu Evropy rovněž velmi specifické postavení (zejména ve vztahu k prvovýrobě i vůči obchodu) a přes slušnou zainvestovanost má značné rezervy k využití svého potenciálu a rozvoje
• pokud se nebudeme těmito trendy seriózně a koncepčně zabývat, je budoucnost řady odvětví reálně ohrožena, přestože opakuji, že v podmínkách ČR mají veškeré předpoklady být konkurenceschopné
• konečně je třeba zmínit, že uvedené údaje ukazují také na stále větší závislost našeho zemědělství na dotacích – to je v souvislosti s posilováním konkurenceschopnosti neblahý trend, přirovnal bych to k drogové závislosti
• chci připomenout, že máme často tendenci odpovědnost za tento stav svádět na druhé – zejména na nerovné podmínky v rámci dotačnípolitiky EU
• jistě je na tom díl pravdy a my budeme usilovat o narovnání těchto podmínek
• jsem nicméně přesvědčen, že hlavním zdrojem nerovnovážného vývoje jednotlivých odvětví je spíše způsob přerozdělování prostředků u nás doma
• mám na mysli přístup, který na jedné straně protežuje, nadsazuje, nadměrně kompenzuje některé velmi jednoduché formy rentabilní produkce
• a který na druhé straně nemotivuje k sofistikovanější, pracovně i technologicky náročnější produkci, zejména živočišné
• to je něco, s čím se nemůžeme smířit a co hodláme změnit

•  rostoucí tlak globalizované konkurence na náklady a realizační ceny
• probíhající reforma Společné zemědělské politiky EU na léta 2014-2020, v níž musíme zájmy našich zemědělců a potravinářů obhájit
• nutná fiskální konsolidace veřejných rozpočtů na národní úrovni i v rámci EU, která s sebou nese řadu nepopulárních fiskálních opatření rozprostřených na celou společnost, zemědělce a potravináře nevyjímaje
• zde je možno zmínit také: boj o TOP-UPY, DPH, zelená nafta
• právě nutnost fiskální konsolidace nás vede k potřebě zodpovědného hospodaření – finanční prostředky pro zajištění priorit musíme hledat primárně v rámci vlastního resortu – to nás vede k nepopulárním, ale zodpovědným rozhodnutím
• v dubnu t. r. jsme zahájili restrukturalizaci resortu (v tuto chvíli např. slučování dozorových orgánů)
• cílem je zajistit efektivní chod resortu s akcentem na omezení byrokracie a odstranění duplicit, nikoliv však na úkor kvality služeb, a aniž by došlo ke snížení efektivity výkonu

• charakteristiky našeho zemědělství a potravinářství a ani již zmíněné skutečnosti nesmí být záminkou k zachování status quo
• naopak, s jejich vědomím – a o to zodpovědněji – musíme přistoupit k nutným koncepčním změnám
• mějme prosím na paměti, že pokud je neučiníme nyní a nepřipravíme zodpovědně prostředí na léta 2014-2020, další pokus budeme mít reálně až v roce 2018 a 2019
• to při současných trendech může znamenat, že již některá odvětví nebude možné zachránit, protože prakticky zaniknou

• využívat prostředky ze SZP hlavně pro podporu růstu (inovace, investice) – to přispěje i ke zvýšení produktivity práce v ČR a potažmo ke konkurenceschopnosti odvětví
• snižování administrativní zátěže
• uměle neudržovat neefektivní a nekonkurenceschopnou produkci
• více se zaměřit na doposud málo využívanou podporu z prostředků EU na propagaci českého zboží na trzích EU, ale i významně na třetích trzích
• podpora politiky kvality
• zvýšení počtu pracovních příležitostí na venkově

• prosazovat lepší fungování jednotného trhu EU, kde ještě stále existují určité překážky
• při obchodu se třetími zeměmi usilovat o snižování nákladů realizace obchodu ve spolupráci s MPO a MZV

• vedle všeho, co jsem dosud zmínil, a co neznělo zrovna nadějně, si pro přípravu budoucího směru pro naše zemědělství musíme uvědomit příležitosti, které jsou příslibem pro rozvoj zemědělsko-potravinářského komplexu. V našich podmínkách je to zejména:
• trend regionalizace
• rostoucí zájem a preference domácí produkce mezi zákazníky
• poptávka po krátkých distribučních řetězcích
• stále sílící společenská poptávka po jakosti a lepší kvalitě potravin

• zajištění dofinancování Programu rozvoje venkova – všichni to považují za samozřejmost, ale žádná samozřejmost to není
• na přímých platbách SAPS i bez TOP-UP dostanou zemědělci oproti loňskému roku o 2,4 mld. Kč více–  přesto se snažíme o zajištění TOP-UP – až 500 mil. Kč
• zajištění národních dotací – směřování na citlivé sektory – usilujeme o navýšení – z Pozemkového fondu dalších až 530 mil. Kč
• specifická podpora citlivých sektorů podle čl. 68
• nikdo si ani nevšiml, že plánujeme obnovit podporu nákupu zemědělské půdy! – PGRLF
• jsou zajištěny finanční prostředky na marketingové kampaně KLASY a Regionalní potraviny i další programy na podporu jakosti potravin

• U přímých plateb musí dojít k realokaci finančních prostředků na úrovni EU 27 tak, aby úroveň příjmů zemědělců v jednotlivých členských státech byla více vyvážená a omezila se její doposud silná vazba na historické produkční údaje, což bylo také jednou z priorit ČR.
• Výsledná obálka bude záviset na vyjednání celkového evropského rozpočtového rámce na léta 2014-2020, ale pokud se podaří udržet proporce, je to výborný výsledek.
• Pro ČR aktuálně navržená národní obálka dosahuje zhruba 890,229 mil. EUR – jde o snížení pouze o 2 % za situace, kdy se celý evropský balík krátí asi o 5-7 % – to je pozitivní zpráva pro zachování kontinuity nejvýznamnějších plateb.
• Přímé platby by měly být směrovány zejména aktivním zemědělcům a jednou z priorit ČR je nastavit vyvážený systém podpor, který maximálním možným způsobem zohlední potřeby jednotlivých skupin zemědělců a citlivých sektorů.
• Pokud jde o platební nároky, uvažujeme z ekonomických důvodů o přechodu (opuštění) ze SAPS – chceme však stejné podmínky k zohlednění citlivých sektorů jako EU 15 a jasná pravidla, která budou zaručovat funkční hospodaření, korektní zohlednění vlastnických vztahů a přispějí k fungování trhu s půdou.
• U Programu rozvoje venkova musíme počítat s tím, že výše finančního rozpočtu, který bude směřovat do II. pilíře SZP – tedy na rozvoj venkova, bude pro období2014-2020 pravděpodobně nižší, než byla uvolněna pro stávající období (stávající příspěvek EK je zhruba 2,8 mld. EUR na sedmileté období).
• Rozpočet pro jednotlivé členské státy bude vycházet nejen z objektivních kritérií (statistických dat, která popisují význam zemědělství a venkovských území v členských státech), ale i z dosavadních výsledků.
• Mimochodem: zde můžeme hodnotit čerpání ČR ve srovnání s ostatními členskými státy jako velmi úspěšné, řadíme se na 8. místo z evropské sedmadvacítky, co se týká míry čerpání rozpočtu Programu rozvoje venkova. Máme dobrou výchozí pozici: v předposledním roce stávajícího programového období můžeme obecně konstatovat, že implementace PRV probíhá úspěšně, a že se podařilo realizovat významné množství projektů jak k modernizaci zemědělských a potravinářských podniků, tak podpoře lesnického sektoru či zvýšení kvality života obyvatel malých obcí.
• K 31. 1. 2012 bylo úspěšně realizováno a proplaceno více než 15 tisíc projektů za zhruba 21 mld. Kč. Z toho více než 2 tisíce projektů zaměřených na modernizace zemědělských podniků a více než 500 projektů podporujících přidanou hodnotu potravinářských produktů v částce dotace 1,3 mld. Kč.
• I přes příznivé výsledky budeme k nastavování dotačních titulů na příští období přistupovat velmi kriticky a se zaměřením na jejich maximální efektivitu – dobré a snadné čerpání pro nás nebude napříště tím hlavním ukazatelem úspěšnosti!

• Tento resortní orgán, který se zabývá klíčovými aspekty připravovaných změn SZP, jsme se rozhodli vytvořit proto, že SZP je skutečně klíčovým tématem současnosti s velkými dopady na budoucnost našeho zemědělsko-potravinářského sektoru.
• Těší mě, že všichni zástupci nevládních organizací přivítali vznik pracovních týmů Grémia i pravidelné organizování kulatých stolů, na kterých se aktivně podílejí, za což jim děkuji a myslím, že to napomůže jednotnému postupu při prosazování zájmů našich zemědělců.
• Zmínkou o Grémiu jsem se dostal na pomezí dvou dříve zmíněných priorit, z nichž první byla SZP a druhou byla koncepce zemědělství a potravinářství.
• V  současné době se připravují materiály „Strategie potravinářství pro období 2014 – 2020“ a „Koncepce zemědělství pro období 2014 – 2020“.
• Z pohledu MZe jde o velmi významné dokumenty, které by měly vymezit budoucí směřování zemědělsko-potravinářského sektoru do roku 2020 a sloužit kvalitnímu nastavení a prosazování nástrojové politiky – novému rozdělení přímých plateb, nastavení programu rozvoje venkova, národních dotací a Operačního programu rybářství – představíme v druhé polovině tohoto roku.

• v ČR je stále velké procento pronajaté půdy s nepříznivými dopady na kvalitu zemědělského půdního fondu, vysoké procento erozně ohrožených pozemků
• roční ztráty z nezodpovědného nakládání s půdou se pohybují v odhadech kolem 4 mld. Kč  – to vede k fakticky se zhoršující konkurenceschopnosti základního výrobního faktoru – půdy
  – budeme usilovat o posilování vlastnického vztahu k půdě
• připravujeme několik konkrétních opatření:

1. podpora nákupu zem. půdy – program PGRLF (200 mil./rok)
2. novela zákona 95 – odstranit předkupní právo státu
3. dynamické pokračování pozemkových úprav
4. využít možností v novém programovém období na podporu investic do zlepšení stavu krajiny 
5. provádět poradenství a osvětu zemědělské veřejnosti v boji proti vodní erozi a zhoršujícímu se stavu zemědělského půdního fondu.

• aféry posledního období podtrhují význam této priority
• z bezpečnosti potravin a kvality se stává významná společenská poptávka a my na ni musíme adekvátním způsobem reagovat
• v této souvislosti navrhujeme a budeme navrhovat řešení, která půjdou směrem:
• posílení standardů kvality – minulý týden jsem podepsal vyhlášku k čerstvosti pekařských a cukrářských výrobků
• posílení pravomocí dozorových orgánů – tomu odpovídá legislativní plán Ministerstva na nadcházející období
• kontinuita v podpoře propagace regionální produkce – KLASA, Regionální potravina
• informovanost a vzdělávání spotřebitele – webový portál atd.
• jsem přesvědčen, že konkurenceschopnost našeho zemědělství a potravinářství je s ohledem na zmíněné spotřebitelské a společenské trendy nutno založit na:
• diferenciaci – odmítání anonymní průměrné produkce
• jakosti – a její komunikaci spotřebiteli
• proto chci jasně deklarovat, jakou cestou se rozhodně ubírat nechceme. Nehodláme v kontextu posilování konkurenceschopnosti vyslyšet požadavky na rozvolňování jakostních standardů. To by byla koncepce krátkodobá, nikoliv rozvojová.

• pokusil jsem se Vám ve stručnosti nastínit hlavní výzvy a priority mého resortu ve složité době nutných ekonomických škrtů
• jistě jste si všimli, že i s ohledem na těžké podmínky v žádném případě nejde o plán ústupový a improvizační
• naopak, musíme být s omezenými zdroji velmi ambiciózní, doba si to žádá.
• nacházíme se v důležitém období, kdy je nejen možné, ale přímo nezbytné pootočit kormidlem českého zemědělství a potravinářství takovým směrem, aby na bázi konkurenceschopnosti začalo konečně nabírat správný kurz
• nikdo z nás to nedokáže sám, a proto věřím, že společně s Vámi všemi se to může podařit. K tomu je třeba otevřený dialog bez jakýchkoliv tabu
• myslím, že i Žofínské fórum je správným místem k takové diskusi

Zdroj: www.apic-ak.cz, 28.5.2012