Standardy GAEC v otázkách a odpovědích
16/05/12
Standardy GAEC v otázkách a odpovědích. Zdroj: MZe
Standardy GAEC v otázkách a odpovědích.
Zdroj: MZe, www.eagri.cz
Dobrý zemědělský a environmentální stav (GAEC)
Přehled odpovědí na často kladené otázky. Aktualizace ke stavu roku 2012.
GAEC 1: Hospodaření na pozemcích s průměrnou sklonitostí nad 7°
GAEC 1: Jak bude na pozemku charakterizovaném s průměrným sklonem nad 7° a zároveň kategorií silně erozně ohrožená půda hodnoceno ponechané strniště kukuřice?
Výskyt strniště kukuřice na ploše půdního bloku (PB) s průměrnou sklonitostí přesahující 7°, která je zároveň označená v evidenci půdy jako silně erozně ohrožená, bude hodnocen jako porušení GAEC 1 – došlo k rozporu se standardem GAEC 2, a zároveň porušením GAEC 2 – na silně erozně ohrožené půdě byla pěstována kukuřice.
GAEC 1: Jak budou platební agenturou probíhat kontroly na místě?
Bude zjišťováno, zda bylo na PB nebo jeho dílu s druhem zemědělské kultury orná půda, jehož průměrná sklonitost jen nad 7°, ponecháno strniště sklizené plodiny, nebo byl po sklizni založen porost následné plodiny, nebo zda byla půda do příslušného data ponechána v zoraném či podmítnutém stavu.
GAEC 1: Jak mohu zjistit průměrnou sklonitost PB?
Údaje o průměrné sklonitosti PB jsou dostupné v informačním systému LPIS v podrobných údajích o půdním bloku.
GAEC 1: Mohu provést předseťovou přípravu půdy bez založení následného založení porostu, aniž by došlo k porušení GAEC 1?
Ne, tento krok bude hodnocen jako porušení podmínek standardu GAEC 1.
GAEC 1: V jakých kategoriích se hodnotí rozsah a závažnost porušení GAEC 1?
Rozsah a závažnost porušení GAEC 1 je hodnocen/a ve třech stupních: malý/malá, střední, velký/velká. Rozsah se určuje zejména s přihlédnutím k tomu, zda má porušení dalekosáhlý dopad nebo zda se omezuje na samotné hospodářství. V rámci rozsahu se porušení hodnotí podle součtu ploch, kde k porušení došlo. Závažností se hodnotí, jak významné jsou důsledky daného porušení s ohledem na cíle kontrolovatelného požadavku či směrnice nebo nařízení. Závažnost porušení je hodnocena u GAEC 1 ve stupních podle překročení průměrné sklonitosti PB. Detailní popis stupňů rozsahu a závažnosti s maximálním počtem bodů je dostupný v brožuře Kontrola podmíněnosti Cross Compliance.
GAEC 1: Na PB o sklonitosti 9°v říjnu zaseju ozim, který mi vlivem sucha nevzejde. Pozemek znovu neoseji, ale ponechám ho v tomto stavu do jara, kdy chci provést výsev jarní plodiny. Jak to bude hodnoceno?
V tomto případě dojde k porušení GAEC 1, protože průměrná sklonitost přesáhla 7° a zároveň nebylo zajištěno po sklizni založení porostu následné plodiny, zasazený ozim vlivem sucha nevzešel. Zemědělec se může pokusit zasít ozim znovu, nebo zajistit, aby půda zůstala zorána, popřípadě podmítnuta za účelem zasakování vody minimálně do 30. listopadu, jestliže operace není v rozporu se standardem GAEC 2. Pokud zemědělec v důsledku vyšší moci a mimořádných okolností (uvedených v čl. 31 Nařízení Rady (ES) č.73/2009) nemohl splnit své závazky, neztrácí nárok na podporu. Případ vyšší moci a mimořádných okolností se spolu s příslušnými důkazy (potvrzení hydrometeorologického ústavu o srážkách v předmětném období) oznamují příslušnému orgánu do deseti pracovních dnů ode dne, kdy je zemědělec schopen tak učinit (viz čl. 75 Nařízení Komise (ES) 1122/2009).
GAEC 2: Hospodaření na silně a mírně erozně ohrožených půdách
GAEC 2: Co jsou širokořádkové plodiny?
V rámci standardu GAEC 2 jsou širokořádkovými plodinami o jakémkoliv sponu myšlené: kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice. Na pěstování jiných širokořádkových plodin, které ve výše zmíněném výčtu širokořádkových plodin nefigurují, se standard GAEC 2 nevztahuje.
GAEC 2: Jak jsou definovány silně a mírně erozně ohrožené půdy (plochy) na půdním bloku (PB)?
Pro vymezení kategorií erozní ohroženosti půd je využito nejen kriterium sklonitosti svahu, ale rovněž i další faktory jako délka svahu po spádnici, erodovatelnost půdy, faktor přívalových dešťů, faktor protierozních opatření a faktor ochranného vlivu vegetace. Silně erozně ohrožené (SEO) plochy jsou ve vrstvě označeny odstíny červené barvy, mírně erozně ohrožené (MEO) plochy odstíny žluté barvy. Vrstva erozní ohroženosti půd je přístupná v LPIS, který poskytuje jak vlastní vymezení ohrožených půd, tak doporučený management pro půdní blok.
GAEC 2:Jak mám postupovat v případě, že nesouhlasím s vymezením erozně ohrožených půd na mnou obhospodařovaných PB?
Pokud nesouhlasíte s vymezením erozní ohroženosti na svých půdních blocích v LPIS, máte možnost požádat o přehodnocení. Žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti je možné zaslat na AZV nebo zaslat elektronicky na adresu cross-compliance@mze.cz, nebo písemně na adresu: Ministerstvo zemědělství, Odbor přímých plateb, Těšnov 17, 117 05, Praha 1. Žádost bude předána k posouzení Výzkumnému ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP v.v.i.). Oprávněné žádosti budou zařazeny k opravě v rámci aktualizace vrstvy erozní ohroženosti. Opravená vrstva bude následně vložena do LPIS.
Nezbytnou součástí žádosti je:
• odůvodnění žádosti
• kontakt na žadatele
• údaje nutné k identifikaci půdního bloku (z LPIS) – číslo čtverce a zkrácený kód (např. 650-1100, 2700/5)
• vhodné je přiložit fotografie nebo jinou dokumentaci vztahující se k žádosti.
GAEC 2: Jak se dostanu k informačnímu systému LPIS?
Informační portál LPIS je přístupný prostřednictvím Portálu farmáře nebo na Agenturách pro zemědělství a venkov.
GAEC 2: Kde najdu informace o půdoochranných technologiích?
Podrobný popis jednotlivých půdoochranných technologií naleznou zemědělci v LPIS, kde se jim podle konkrétních vlastností jednotlivých půdních bloků automaticky generují půdoochranné technologie pro tento půdní blok vhodné.
GAEC 2: Jaké jsou „obecné“ půdoochranné technologie pro SEO i MEO?
Jako obecné půdoochranné technologie jsou označovány technologie ochranného zpracování půdy, pro něž je charakteristické nejméně 30% pokrytí povrchu půdy posklizňovými rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu a snížení intenzity zpracování půdy.
Obecné půdoochranné technologie lze využít na SEO plochách při pěstování obilnin a řepky olejné a na MEO plochách při pěstování širokořádkových plodin.
Lze použít například:
1. Bezorebné setí/sázení (technologie přímého setí/sázení do nezpracované půdy)
2. Setí/sázení do mulče
3. Setí/sázení do mělké podmítky
4. Setí/sázení do ochranné plodiny (např. do vymrzající meziplodiny – svazenka vratičolistá, hořčice bílá)
5. Důlkování
Při použití výše uvedených půdoochranných technologií je nezbytné dodržet podmínku minimální pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky:
· V případě silně erozně ohrožených (SEO) ploch platí podmínka dodržení stanovené min. 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky při zakládání porostů obilnin a řepky olejné.
· V případě mírně erozně ohrožených (MEO) ploch platí podmínka dodržení stanovené min. 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky při zakládání porostů širokořádkových plodin, přičemž do 30. června musí být zachována ještě min. 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostu byla použita půdoochranná technologie.
GAEC 2: Jak bude na SEO a MEO plochách kontrolované použití „obecné“ půdoochranné technologie?
Při kontrole na místě bude zjištěno, zda na plochách PB označených jako:
· SEO nebyly pěstovány širokořádkové plodiny (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice) a zda při pěstování obilnin a řepky byla využita jedna z obecných půdoochranných technologií za dodržení podmínky 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky.
· MEO byla využita při pěstování širokořádkových plodin jedna z obecných půdoochranných technologií za dodržení podmínky 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky při zakládání porostů širokořádkových plodin, přičemž do 30. června musí být zachována ještě min. 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostu byla použita půdoochranná technologie.
GAEC 2: Je možné kromě „obecné“ a „ specifické“ půdoochranné technologie využít jinou technologii při pěstování na SEO a MEO plochách?
Další technologií, kterou mohou zemědělci využít na SEO a MEO plochách je pěstování s podsevem (setým nejpozději společně s hlavní plodinou), přičemž:
· Na SEO plochách mohou být s podsevem zakládány pouze porosty obilnin, a to pouze s podsevem jetelovin setým nejpozději s hlavní plodinou.
· Na MEO plochách mohou být s podsevem zakládány porosty širokořádkových plodin, a to s podsevem jakékoliv jiné než širokořádkové plodiny setým nejpozději s hlavní plodinou.
GAEC 2: Mohu „specifické“ půdoochranné technologie použít i na SEO plochy?
Ne, „specifické“ půdoochranné technologie jsou použitelné jen pro MEO plochy.
GAEC 2: Jaké „specifické“ půdoochranné technologie mohu použít pro splnění standardu GAEC 2 na MEO plochách?
Přerušovací pásy, zasakovací pásy, osetí souvratí, setí/sázení po vrstevnici a odkameňování.
GAEC 2: Jak bude na MEO plochách kontrolované použití „specifické“ půdoochranné technologie?
Při kontrolách na místě bude na plochách PB jako MEO kontrolováno, zda byly porosty širokořádkových plodin založeny s využitím jedné ze „specifických“ půdoochranných technologií.
GAEC 2: Jaké jsou půdoochranné technologie vyhovující pro mírně erozně ohrožené plochy při pěstování širokořádkových plodin?
Na mírně erozně ohrožených plochách mohou zemědělci pro splnění standardu GAEC 2 realizovat „obecné“ nebo „specifické“ půdoochranné technologie. Kromě těchto technologií mohou využít i pěstování s podsevem jakékoliv jiné než širokořádkové plodiny setým nejpozději společně s hlavní plodinou.
GAEC 2: Jaké jsou půdoochranné technologie vyhovující pro silně erozně ohrožené plochy při pěstování obilnin a řepky?
Na silně erozně ohrožených plochách mohou zemědělci pro splnění standardu GAEC 2 realizovat „obecné“ půdoochranné technologie. Kromě těchto technologií mohou využít při zakládání porostu obilnin na SEO ploše i pěstování s podsevem jetelovin setým nejpozději společně s hlavní plodinou.
GAEC 2: Podle čeho byly navrženy půdoochranné technologie pro SEO a MEO plochy ve standardu GAEC 2?
Navržené půdoochranné technologie vyhovují podmínkám standardu GAEC 2 a jsou výsledkem společných jednání zástupců MZe, výzkumných ústavů a zemědělských nevládních organizací, a současně zohledňují ekonomickou a organizační únosnost pro zemědělce.
GAEC 2: Podle čeho si zemědělec vybere půdoochrannou technologii, kterou použije na SEO nebo MEO plochy?
Zemědělec si sám zvolí k plnění standardu GAEC 2 jedno z navržených opatření, které pro něj bude ekonomicky a organizačně nejpřijatelnější.
GAEC 2: Kolik půdoochranných technologií musím použít, abych splnil podmínky standardu GAEC 2?
Pro splnění standardu GAEC 2 při pěstování obilnin a řepky na SEO ploše a vybraných širokořádkových plodin na MEO ploše PB je nutné použit jednu půdoochrannou technologii. Na SEO ploše pouze obecné půdoochranné technologie nebo pěstování s podsevem. Na MEO ploše lze kromě obecných použit i specifické půdoochranné technologie nebo podsev.
GAEC 2: Co je smyslem přerušovacího pásu nebo zasakovacího pásu?
Smyslem realizace pásů je ochrana půdy před účinky dopadajících kapek erozně účinného deště, zachycení povrchově odtékající vody, převedení co největší části povrchového odtoku na vsak do půdního profilu, snížení rychlosti odtékající vody a z dlouhodobého hlediska i snížení erodovatelnosti půdy.
GAEC 2: Schválené půdoochranné technologie budou určitě po nějaké době korigovány podle zkušeností z praktického využití a také na základě nových poznatků z výzkumných ústavů. Kdy je s touto korekcí počítáno?
Soubor půdoochranných technologií, které vyhovují standardu GAEC 2 na mírně erozně ohrožených půdách, je navržen jako otevřený tak, aby do něj mohly být nové technologie přidány nebo technologie, které se neosvědčí, naopak odebrány. Takto podmínečně je do seznamu zařazena technologie odkameňování, pro jejíž trvalé zařazení musí být nejprve prokázán její půdoochranný efekt.
GAEC 2:Proč může být pěstován hrách na silně erozně ohrožené ploše na rozdíl od sóji, která se na těchto plochách pěstovat nesmí?
Standard řeší problematiku protierozní ochrany půdy stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných širokořádkových plodin, přičemž přímo uvádí jejich výčet (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice). Tento výčet je výsledkem společných jednání zástupců MZe, výzkumných ústavů a zemědělských nevládních organizací. Hrách mezi těmito širokořádkovými plodinami nefiguruje, standard GAEC 2 se na jeho pěstování tedy nevztahuje.
GAEC 2:Mohu na plochách označených v evidenci půdy jako silně erozně ohrožené pěstovat kukuřici naširoko?
Toto nelze, neboť pěstování kukuřice (a to jakýmkoli způsobem) standard GAEC 2 vysloveně na SEO plochách zakazuje.
GAEC 2: Mohu založit na PB s MEO plochou slunečnici např. s podsevem jetele bez založení přerušovacích pásů?
Ano, pěstování s podsevem vyhovuje podmínkám standardu GAEC 2.
GAEC 2: Mohu na MEO ploše založit porost kombinací čiroku a kukuřice bez půdoochranné technologie a jakým způsobem?
Ne, ale lze pěstovat kukuřici a čirokem osít přerušovací pásy/zasakovací pásy/souvratě.
GAEC 2: Mohu na PB s MEO plochou osetou slunečnicí osít přerušovací pásy či souvrať slunečnicí s podsevem např. jetele? Může být zasakovací pás oset směsí plodin ve složení obilnina a kukuřice nebo cukrovka?
Ne, jednou z podmínek, kterou musí splňovat přerušovací pásy, zasakovací pásy či souvratě na MEO plochách, je jejich osetí jinou než širokořádkovou plodinou. Je na vůli zemědělce, oseje-li pás obilovinou, jetelem či nějakou jinou plodinou nebo jejich směsí. Pás by však v žádném případě neměl být osetý jakoukoli kombinací s širokořádkovou plodinou.
GAEC 2: Mohu použít biopás, na který pobírám dotaci, jako přerušovací, zasakovací pás či souvrať?
Pro účely plnění podmínek GAEC 2 nelze biopás založený s dotací AEO EAFRD použít. Pokud to pro zemědělce bude technologicky výhodné, může přerušovací, zasakovací pásy a souvratě osít stejnou směsí plodin jakou používá na biopás, ovšem za tento pás nebo souvrať nemůže pobírat AEO platbu.
GAEC 2: Mohu luskoobilné směsi (LOS) obsahující některou z širokořádkových plodin např. bob setý, pěstovat na erozně ohrožených plochách?
Pěstování výše zmíněných LOS je v případě SEO ploch hodnoceno jako PORUŠENÍ podmínek standardu GAEC 2. V případě MEO ploch je pěstování výše zmíněných LOS možné POUZE V PŘÍPADĚ POUŽITÍ NĚKTERÉ Z PŮDOOCHRANNÝCH TECHNOLOGIÍ VYHOVUJÍCÍCH STANDARDU GAEC 2.
GAEC 2: Jak bude SZIF hodnotit půdoochrannou technologii setí/sázení po vrstevnici na MEO ploše v případě souvratě, na níž zemědělec nemůže dodržet maximálně tolerovaný odklon od vrstevnice do 30°?
Podmínky půdoochranné technologie setí/sázení po vrstevnici je zemědělec povinen dodržovat na celé výměře MEO plochy, proto bude v případě nedodržení tolerovaného odklonu do 30° v případě souvratě SZIF hodnotit situaci jako porušení standardu GAEC 2.
GAEC 2: Jak bude SZIF hodnotit odklon od vrstevnice v případě použití specifické půdoochrannné technologie setí/sázení po vrstevnici v případě objíždění krajinných prvků (KP)?
Podmínky půdoochranné technologie setí/sázení po vrstevnici je zemědělec povinen dodržet na celé výměře MEO půdy a to i v místech, kde objíždí KP. Pokud při objíždění KP nemůže dodržet maximálně tolerovaný odklon od vrstevnice do 30°, měl by při zakládání porostu širokořádkové plodiny použít jinou půdoochrannou technologii vyhovující standardu GAEC 2.
GAEC 2: Jak bude hodnotit SZIF pásy husto seté plodiny zaseté s roztečí řádků větší než 40cm?
SZIF nebude hodnotit spon plodin na přerušovacích pásech, zasakovacích pásech či na souvratích, musí se však jednat o jiné než širokořádkové plodiny taxativně vyjmenované ve znění standardu.
GAEC 2: Mohu vynechat MEO plochy na PB z osevního postupu – ponechání „černého úhoru“?
Ano, není to porušení podmínek standardu GAEC 2. Pokud zemědělec nebude na MEO ploše pěstovat širokořádkové plodiny, nemusí používat žádnou půdoochrannou technologii. Půdu ponechanou jako „černý úhor“ musí udržovat v dobrém zemědělském a environmentálním stavu.
GAEC 2:Mohu nechat např. souvrať bez plodiny?
Aby se souvrať, přerušovací nebo zasakovací pás považovali za splnění podmínky GAEC 2 – MEO musí se jednat o pás „jiné než širokořádkové plodiny“, tudíž tam musí být nějaká plodina.
GAEC 2: Bude SZIF u cukrovky zaseté přímo do vymrzlé meziplodiny- svazenky, hodnotit pokryvnost povrchu rostlinnými zbytky po založení porostu, resp. k 30. 6.?
Ano, v případě mírně erozně ohrožených půd platí podmínka dodržení stanovené min. 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky při zakládání porostů širokořádkových plodin, přičemž do 30. června musí být zachována ještě min. 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostu byla použita půdoochranná technologie.
GAEC 2:Jak se bude vyhodnocovat plocha porušení u tohoto standardu?
Plocha porušení bude vyhodnocována tak, že nejprve bude změřena celá plocha porostu (vyjmenované širokořádkové plodiny, obilnin a řepky olejné), která se následně proloží s celkovou výměrou SEO nebo MEO plochy v LPIS a v kontrolním modulu bude proveden odpočet plochy, na které došlo k porušení.
GAEC 2:Jak se má zemědělec zachovat, když jsou porušeny požadavky Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance), GAEC 2 v důsledku extrémních vlivů počasí (přívalové nebo déle trvající deště, které poškodí agrotechnická opatření definovaná jako "půdoochranné technologie")?
Žadatel dle čl. 75 odst. 2 NK (ES) č. 1122/2009 ohlásí spolu s příslušnými důkazy (potvrzení hydrometeorologického ústavu o srážkách v předmětném období) příslušnému orgánu zásah vyšší moci do deseti pracovních dnů ode dne, kdy je tak schopen učinit.
GAEC 2: Kde najdu vrstvu odtokových linií (OL) a popis jednotlivých OL na PB?
Vše najdete v informačním systému LPIS po zadání čísla PB.
GAEC 2: Jaké sankce mi hrozí? Jedná se o dotace vztahující se k celému podniku nebo jen k pozemku?
SZIF stanovuje celkovou míru porušení za každý akt (popř. standard GAEC) postupem uvedeným v §2 odst. 3 NV č. 479/2009 Sb., v platném znění. Podle celkové míry porušení může být procentní snížení dotace 1 – 5 %. Snížení dotace se vztahuje na celý zemědělský podnik.
GAEC 2: Jaké sankce mi hrozí, pokud budu standard GAEC 2 ignorovat?
V prvním roce může být procentní snížení dotace 1 – 5%. V případě zjištění opakovaného porušení kontrolovaného požadavku (v průběhu tří po sobě jdoucích kalendářních let) se procentní snížení dotace za příslušný akt při prvním opakování násobí koeficientem 3. V případě dalších opakování se násobící koeficient 3 použije pokaždé na výsledek snížení stanovený pro předchozí opakované porušení. Maximální snížení však nepřekročí 15%. V případě dosažení maximálního procentního snížení ve výši 15% sdělí SZIF dotčenému zemědělci, že pokud bude totéž porušení zjištěno znovu, bude považováno za úmyslné (tzv. „úmysl z opakování“). Jestliže poté dojde ke zjištění dalšího porušení, použije se procentní podíl snížení, který se stanoví tak, že se výsledek předchozího násobení před případným omezením na 15% vynásobí koeficientem 3.Při prokázání úmyslného porušení se SZIF bude při stanovování celkového procentního snížení dotace řídit přímo použitelnými předpisy EU, tj. čl. 24 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 a čl. 72 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009.
GAEC 3: Organické hnojení
GAEC 3: Bude možné pro hnojení v rámci GAEC 3 využívat pouze tuhá statková a organická hnojiva, nebo i tekutá (například digestát z BPS)?
Podmínkám standardu bude vyhovovat pouze hnojení tuhými statkovými (hnůj, kompost) nebo tuhými organickými hnojivy, neboť tekutá hnojiva díky svému složení podporují spíše mineralizaci, což je přesně opačný proces, než kterého chceme v půdě dosáhnout; při nevhodném použití mohou navíc tekutá hnojiva poškozovat půdní strukturu. Splněním podmínek standardu je i aplikace digestátu z BPS v odvodněné formě (= sušina >13%). Pokud bude ke hnojení použit digestát neodvodněný, nebude toto hnojení započítáváno do splnění podmínek daného standardu. Vhodnější je použití tekutého digestátu v kombinaci se slámou či zeleným hnojením – taková aplikace bude považována za splnění standardu, avšak z pohledu použití rostlinných zbytků.
GAEC 3: Jakým způsobem bude provedena kontrola tohoto standardu?
Bude zjišťován stav pozemků – tedy je-li jejich předepsaná část pokryta porostem plodin uvedených ve znění standardu či vyhnojena v souladu se standardem. Aplikace hnojiv (včetně jejich množství) bude zjišťována dle evidence používání hnojiv.
GAEC 3: Jak bude hodnoceno zapravení tzv. „zeleného hnojení“?
Zapravení „zeleného hnojení“ je po jeho zanesení do evidence hnojení splněním podmínek dle odst. b) tohoto standardu. „Zeleným hnojením“ je myšlen porost jedné z následujících plodin, popřípadě jejich směsí: jeteloviny, vikev huňatá, vikev panonská, vikev setá, bob polní, lupina modrá, hrách setý. Porosty výše uvedených plodin lze zakládat i jako podsev do krycí plodiny, popřípadě jako směsi s travami v případě, že zastoupení trav v porostu nepřesáhne 50%.
Za zelené hnojení však nelze považovat zbytky vymrzající (dotační) meziplodiny.
GAEC 3: V tomto standardu je uvedeno, že za splnění podmínek je považována i aplikace digestátu z bioplynových stanic, pokud obsah sušiny přesáhne 13 %. Bude tedy při kontrole požadována deklarace sušiny?
Deklarace sušiny digestátu nebude při kontrole požadována. Digestát, tedy organické hnojivo vzniklé anaerobní fermentací při výrobě bioplynu, vzniká převážně v tekuté formě. Pokud projde separátorem, rozdělí se na dvě hnojiva s odlišnou sušinou i obsahem živin, a to na tuhý separát a tekutý fugát. Existují však i bioplynové stanice na bázi suché fermentace, kde má výsledný produkt obsah sušiny okolo 25 %. Do evidence hnojení se zapisuje aplikované množství hnojiva a přívod živin (dusík, fosfor, draslík), zjištěný na základě laboratorního rozboru, při kterém je stanovena i sušina. V evidenci je nutné uvést, že byla aplikována tuhá forma separátu.
GAEC 3: Jak bude kontrolována minimální dávka zapravených ponechaných produktů při pěstování rostlin?
Pokud bude splněna jedna z podmínek standardu 3, tedy zapravení ponechaných produktů při pěstování rostlin, např. slámy, minimální dávka se na toto plnění nevztahuje. Pěstování produktů při pěstování rostlin však zemědělec musí zavést do evidence hnojení, v opačném případě podmínky standardu nesplnil.
GAEC 3: Mohu na předepsané výměře kombinovat možnosti v odst. a), tak v odst. b), které splňují požadavky standardu GAEC 3?
Ano, je to možné. Např. když výměra PB užívaná zemědělcem má 100 ha, zemědělec musí dle znění standardu GAEC 3 zajistit, aby minimálně 20 ha z této výměry bylo hnojeno. Na této výměře může zemědělec kombinovat způsoby hnojení. Např. na 5 ha zaorat slámu, na 5 ha použít kompost, na 6 ha aplikovat hnůj a na zbývajících 4 ha pěstovat jeteloviny. Znění standardu GAEC 3 je tedy splněno, součet ploch, které byly hnojeny, tvoří 20% výměry zemědělcem užívaných PB.
GAEC 4: Pálení bylinných zbytků
GAEC 4: Jak bude probíhat kontrola pálení bylinných zbytků?
Pálení bylinných zbytků bude kontrolováno jen na ploše PB. Bude posuzováno, zda bylo pálení provedeno bodově/plošně a hodnocena bude pouze skutečně vypálená plocha. Pálení bude zjišťováno pomocí dálkového průzkumu země a následně ověřeno při fyzické kontrole na místě.
GAEC 4:Co se považuje za porušení standardu?
Za porušení standardu se považuje pálení bylinných zbytků na PB/DPB (tráva, sláma, seno), vypalování travního porostu, křovin a suchého rákosu i pálení invazivních rostlin.
GAEC 4: Bude se brát za porušení standardu, pokud mi SRS přikáže pálit bramborovou nať?
Pokud pálení bramborové natě vyšlo z nařízení Státní rostlinolékařské správy (SRS) v rámci mimořádných rostlinolékařských opatření (např. z důvodu ochrany proti zavlékání a šíření háďátka bramborového) nebude se jednat o porušení tohoto standardu.
GAEC 4: Bude se hodnotit za porušení standardu pálení bylinných zbytků mimo PB/DPB?
Bude-li zemědělec pálit bylinné zbytky mimo PB/DPB (např. na přilehlé cestě PB) nebude to hodnoceno jako porušení standardu.
GAEC 4: Jak postupovat v případě, kdy došlo ke spálení bylinných zbytků zásahem vyšší moci (bouřka) nebo mimořádných okolností (požár vzniklý cizí osobou)?
Dojde-li k požáru a následnému spálení bylinných zbytků následkem nepřízně počasí či cizím zaviněním, musí zemědělec vzniklou situaci do deseti pracovních dnů písemně nahlásit pracovníkům SZIF, kteří budou každý případ řešit individuálně.
GAEC 5: Agrotechnické zásahy na půdě zaplavené nebo přesycené vodou
GAEC 5:Co se považuje za porušení standardu?
Za porušení standardu se považuje případ, kdy zemědělec provádí agrotechnické operace, pokud je voda zaplavená nebo přesycená vodou.
GAEC 5: Co není porušení standardu?
Dojde-li k zaplavení nebo přesycení půdy vodou v období, kdy zemědělec musel sklidit plodiny na dotčeném PB (na travním porostu se týká seče i sečení nedopasků), nebo musel zlikvidovat invazivní plevele dle GAEC 7, nedošlo k porušení standardu.
GAEC 5: Bude se brát nález vyjetých kolejí jako porušení tohoto standardu?
Jak je ve znění standardu uvedeno, při kontrole na místě bude hodnoceno pojíždění mechanizací po půdě zaplavené nebo přesycené vodou, se zohledněním uvedených výjimek. Samotný nález vyjetých kolejí pak není porušením GAEC 5.
GAEC 6: Rušení/poškozování krajinných prvků
GAEC 6: Jaký je rozdíl mezi krajinným a významným krajinným prvkem (MZe x MŽP)?
Krajinný prvek (ve smyslu GAEC) představuje souvislou plochu i zemědělsky neobhospodařované půdy, která plní mimoprodukční funkci zemědělství a nachází se uvnitř PB/DPB nebo s ním nejméně na části hranice sousedí (přesná definice je uvedena v § 3aa zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství). Druhy KP stanovuje NV č. 335/2009 Sb., o stanovení druhů krajinných prvků: mez, terasa, travnatá údolnice, skupina dřevin a stromořadí a solitérní dřevina. Dodržování standardu kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny rozlišuje významný krajinný prvek (VKP) a dřeviny rostoucí mimo les. VKP jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy; a dále jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody (OOP) jako VKP – zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, atd. Dřevina rostoucí mimo les je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách na pozemcích mimo lesní půdní fond. (Přesné definice jsou uvedeny v § 3 zmíněného zákona.) Na dodržování povinnosti nepoškozovat a neničit VKP a dřeviny rostoucí mimo les dohlíží Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).
Výše uvedené právní předpisy obou resortů nejsou vzájemně v rozporu. Solitérní strom může být VKP ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a zároveň KP dle zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství.
GAEC 6: Jak zemědělec zjistí, zda se na jím obhospodařované půdě nachází KP?
Stávající zemědělci o krajinných prvcích na svých pozemcích již vědí, bližší informace o nich poskytnou i Agentury pro zemědělství a venkov (AZV). Zemědělec může všechny informace najít též na Portálu farmáře v rámci aplikace LPIS.
GAEC 6: Jak se bude zjišťovat poškození (rušení) KP?
SZIF se při kontrole neomezí pouze na KP evidované v LPIS, ale bude využívat i ortofotomap a map určených pro DPZ. Hodnocení porušení nebude na základě plochy polygonu evidovaného v LPIS.
GAEC 6: Považuje se likvidace náletových dřevin a poškození vegetace pasoucím se dobytkem za porušení tohoto standardu??
Likvidace náletových dřevin ani poškození vegetace na KP, způsobené běžnou, nedestruktivní pastvou nebo divokou zvěří není porušením GAEC 6.
GAEC 6: Co je považováno za poškození zemědělské kultury rybník?
Za poškození druhu zemědělské kultury rybník bude primárně považováno zavážení zeminou, odpady apod.
GAEC 6: Co když odstraní krajinný prvek cizí osoba (majitel) a ne uživatel pozemku?
Pokud krajinný prvek poškodí či odstraní majitel pozemku (provedl například prořezávku dřevin), je vhodné nechat si vystavit na tuto činnost od majitele potvrzení. V případě cizího zásahu do krajinného prvku je nutné o této skutečnosti informovat Policii ČR a Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP).
GAEC 6: Jaké povinnosti přináší evidence KP pro uživatele?
Pro zemědělce se nijak nemění povinnost dodržování standardu GAEC 6 – zákaz rušení, případně poškozování KP. Stejně jako v předchozích letech budou pracovníci SZIF na užívaných půdních blocích posuzovat tuto podmínku poskytování některých podpor bez ohledu na to, zda příslušné krajinné prvky jsou zaevidovány, či nikoliv.
GAEC 6: Jakým způsobem bude ze strany platební agentury SZIF posuzováno poškození KP při živelné pohromě (vichřice, povodeň, apod.)?
V případě, že k poškození KP došlo zásahem vyšší moci a zemědělec tuto skutečnost doloží, nebude toto poškození považováno za porušení podmínek standardu GAEC 6. Každý takový případ bude posuzován individuálně. Zemědělec musí tuto skutečnost oznámit na příslušné AZV do deseti pracovních dnů.
GAEC 6: Nebudou evidencí KP omezena vlastnická práva? Co evidence KP představuje pro vlastníky?
Evidencí KP do LPIS nebudou vlastnická práva nijak dotčena. Evidence krajinných prvků vlastníky nijak nezatíží a neznamená pro ně zásadní změnu. Vlastníci nejsou povinni zaevidování krajinných prvků oznamovat katastrálnímu úřadu, ani jinému orgánu státní správy nebo samosprávy.
GAEC 6: Může si vlastník zaevidovat KP?
Ano, KP může být zaevidován i na žádost vlastníka, na jehož pozemku se nachází. Z důvodu urychlení evidence KP a umožnění čerpání některých podpor na jejich plochu přistoupilo ministerstvo zemědělství v první řadě k evidenci na základě vlastního podnětu (konkrétně prostřednictvím místně příslušných AZV).
GAEC 6: Pokud bude zemědělec na plochu KP čerpat platby AEO, bude zde muset provádět i stejný management?
Ne, na ploše KP nebude po zemědělci vyžadováno dodržování podmínek jednotlivých dotačních titulů AEO, např. nebude muset dodržovat titul podmáčená louka.
GAEC 6:Evidují se jako KP i ovocné stromy?
Definice KP uvedené v NV č. 335/2009 Sb. ovocné dřeviny nijak nevydělují. Tyto dřeviny se tedy evidují stejně jako všechny ostatní, tzn. podle odpovídající definice – jako solitérní dřevina, skupina dřevin či stromořadí.
GAEC 6:Evidují se jako KP i náletové dřeviny?
Definice KP uvedené v NV č. 335/2009 Sb. náletové dřeviny nijak nevydělují. Tyto dřeviny se tedy evidují stejně jako všechny ostatní, tzn. podle odpovídající definice – nejčastěji jako solitérní dřevina či skupina dřevin. Záleží však na počtu a velikosti náletové dřeviny. Ty by měly likvidovány dříve než splní definici dle nařízení vlády č. 335/2009 Sb.
GAEC 6: Evidují se jako KP i dřeviny nacházející se na lesní půdě?
Ne, evidenci podléhají jen KP nacházející se na zemědělské půdě.
GAEC 6: Evidují se jako KP i keře rostoucí kolem sloupů elektrického vedení, skruží apod.?
Keře rostoucí kolem sloupů elektrického vedené nelze v zásadě považovat za KP a jako takové evidovat. Případy je ale nutné posuzovat individuálně, záleží na velikosti konkrétní dřeviny či skupiny dřevin.
GAEC 7 : Regulace invazních rostlin
GAEC 7: Jak bude probíhat kontrola na místě?
Při kontrole na místě bude zjišťován výskyt rostlin druhů netýkavka žláznatá a bolševník velkolepý. Hodnoceno bude množství kvetoucích či odkvetlých rostlin netýkavky žláznaté a množství rostlin bolševníku velkolepého vyšších než 70 cm. Nalezení 2m pahýlu rostliny bolševníku je pak porušením GAEC 7.
GAEC 7:Musí zemědělec regulovat invazivní rostliny i na ploše KP?
Ano, regulaci invazních rostlin musí žadatel provádět i na ploše vnitřních KP.
GAEC 7 : Pokud se zemědělec rozhodne pro pěstování křídlatky jako energetické plodiny, bude v rozporu s daným standardem?
Křídlatka nepatří mezi rostliny kontrolované standardem GAEC 7. S některými druhy tohoto rodu (Reynoutria) probíhají v současné době neprovozní pokusy pěstování na energetické využití. Pěstování geograficky nepůvodních druhů rostlin (mezi něž křídlatka patří) je možné pouze s povolením orgánu ochrany přírody (viz §5 zákona č. 114/1992 Sb). Pokud by tedy zemědělec chtěl křídlatku pěstovat, musel by mít povolení od orgánu ochrany přírody (OOP).
GAEC 8 : Změna travního porostu na ornou půdu
GAEC 8: Jakým způsobem je hodnocen GAEC 8?
1) Softwarově. Při zjištění porušení softwarovou kontrolou bude oslovena AZV s žádostí o prošetření na místě. AZV následně zvou žadatele s porušením a aktualizují hranice PB v LPIS.
2) Fyzickou kontrolou na místě, kdy je zjišťován soulad skutečnosti se záznamy LPIS.
Rozsah porušení je hodnocen na základě skutečně rozorané půdy. Závažnost porušení zohledňuje sklonitost pozemku, zda rozorané pozemky obsahují vybrané hlavní půdní jednotky a zda byla rozorána stálá pastvina.
GAEC 9: Sečení travních porostů
GAEC 9: Jak probíhá kontrola tohoto standardu?
Při kontrole na místě bude posuzována výše travního porostu – bude provedena série reprezentativních měření a z nich stanovena průměrná hodnota výšky porostu. Polehlý porost bude „nadzvednut“ a následně změřen. Za porušení se považují „oka“ – plochy porostu větší než 20 m2. Nalezení nedopasků pak není porušením GAEC 9 (pozor na nutnost plnit ostatní podmínky, například AEO tituly).
Terénní inspektoři SZIF zohledňují stanoviska OOP, které nařídí vynechat nebo odsunout seč, stejně tak zohledňují jiné podmínky AEO titulů.
GAEC 10: Předložení povolení k nakládání s vodami
GAEC 10: Jaké podklady je nutné předložit při kontrole tohoto standardu?
Při kontrole na místě bude požadováno předložení platného povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami.
GAEC 11: Zachování ochranného pásu u útvaru povrchových vod
GAEC 11: Kdo kontroluje GAEC 11?
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) delegoval kontroly standardu GAEC 11 na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ).
GAEC 11: Co je útvar povrchových vod?
Útvar povrchových vod je definován v § 2 odst. 4 zákona 254/2001 Sb. o vodách. Je to vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, např. V jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. Vodním tokem se dle § 43 zákona o vodách rozumí povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo převažující část roku. Při pochybnostech o tom, zde jde o vodní tok či nikoli, rozhoduje vodoprávní úřad.
GAEC 11: Co je břehová čára?
Břehová čára je dle zákona č. 254/2001 Sb. O vodách určena hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž by se vylévala do přilehlého území-
GAEC 11:Vztahuje se GAEC 11 i na exkrementy zanechané zvířaty?
Ne, GAEC 11 se nevztahuje na exkrementy zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na travních porostech. Musí být však zabráněno vstupu zvířat do vody (optimálně za pomoci ohradníků).
GAEC 11: Vztahuje se GAEC 11 i na ponechané rostlinné zbytky?
Ne, GAEC 11 se nevztahuje na ponechané rostlinné zbytky v pásu 3 m od břehové čáry.
GAEC 11:Vztahuje se GAEC 11 na dočasné vodní útvary, odvodňovací – meliorační kanály?
Ne, nevztahuje.
GAEC 11:Jaké zásady mi platí pro zachování nehnojeného pásu?
· minimální šířka 3 m se měří od „břehové čáry“, tj. místa odkud se vodní tok v případě zvýšení hladiny rozlévá do volné krajiny.
· zákaz hnojení se vztahuje na aplikaci všech hnojiv (tedy i nedusíkatých), čistírenských kalů a sedimentů.
· zákaz hnojení se netýká pastvy hospodářských zvířat, tzn. pastva je v tomto pásu povolena. Musí však být zabráněno vstupu zvířat do vody(optimálně
· za pomocí ohradníků). Omezení rovněž neplatí pro aplikaci tzv. pomocných látek a ponechání rostlinných zbytků.
GAEC 11: Mohu nechat po sklizni kukuřice rostlinné zbytky na části PB, který přiléhá k útvaru povrchových vod?
Ano, i když budou ponechané rostlinné zbytky v 3 m ochranném pásu, není to porušením podmínky standardu GAEC 11.
Zařazeno v Aktuality, Cross compliance, Cross compliance, Poradenství
