Tento dokument podepsala ředitelka ústavu prof. Ing. Věra Skřivanová, CSc., spolu s prezidentem komory na tiskové konferenci před novináři. Zatímco šéfka ústavu seznámila média s činností největšího výzkumného pracoviště s živočišnou tematikou v České republice, její tři spolupracovníci hovořili o výstupech výzkumu.

Téma bylo genetika, výživa a antistresová opatření v chovech hospodářských zvířat.

Výzkumníci tím sledují zvyšování kvality živočišné produkce, welfare zvířat i hospodářské výsledky. Zvíře, které netrpí, je v přirozeném prostředí a dostává kvalitní stravu, má lepší přírůstky a kvalitnější maso a mléko. Je prokázané, že stelivové stáje a příznivé klima v hospodářských budovách pozitivně ovlivňuje chování dojnic. Ví se také, že si krávy velmi rychle zvykají na nainstalované kartáče, které příjemně podrbou kůži anebo si rády zajdou i pod sprchu. Tím, že se tělo dojnice v horku ochladí, je pak zvíře nejen spokojenější, ale i lépe dojí.

Výzkumníci tak celým komplexem opatření se zlepšením kvality krmných dávek a zvýšením pohody zvířat dokázali ovlivnit až prudký nárůst dojivosti. Zatímco v roce 1990 byla průměrná dojivost v ČR 4300 litrů, o deset let později to bylo 6667 litrů a v současné době je to již více než devět tisíc litrů na dojnici za rok. Jelikož jde o průměrnou dojivost, jsou i v naší republice dojnice s průměrnými nádoji přes třináct tisíc litrů, což už je ve světě rekord.

Výzkumníci se pochlubili i tím, že úzce například spolupracují s biojatkami v Sasově u Jihlavy, kde se z vepřína prasata jen přes dvůr přemístí na porážku a nestresují se dlouhými převozy. To jinak přináší nejen nervové vypětí zvířat, ale s tím spojené biochemické pochody, jimiž se snižuje kvalita masa, lidově řečeno – maso zvodnatí.

Jak výzkumníci uvedli, šlechtí se zvířata odolnější vůči stresům tím, že se vybírají mezi samci ti nejklidnější a ti se potom kříží. Nositelem stresů jsou totiž především samci.

A pokud jde o genetiku zvířat, právě tento výzkumný ústav se může pochlubit i tím, že jeden z jeho expertů úzce spolupracoval na klonování ovcí a stál u zrodu naklonované ovce Doly, která svého času proslavila tento obor.

Jako perličku uvedli výzkumníci i tu skutečnost, že se starají o genovou banku hospodářských zvířat a je jistou opět raritou jejich velkochov křepelek. Jejich vejce se dodávají do interhotelů v Praze.

Tak jako výzkum v rostlinné oblasti, tak i živočišné produkce je úzce provázaný s praxí a nelze si růst produkce odmyslet právě od uvádění výsledků výzkumu do praxe. Jen platí, že výzkumníci raději bádají, než by dávali na odiv své výsledky, a proto se často jejich přínos národnímu hospodářství bere jako samozřejmost, aniž kdo ví, že je to víc posláním než jen osmihodinovou prací, jako je každá jiná. „Výzkumník nezná osmihodinovou pracovní dobu, do své práce je vtažen natolik, že přesčasy jsou u něj zcela běžnou věcí a jeho činnost je spíš pro něj určitým posláním,“ řekla na vrub svých spolupracovníků Věra Skřivanová.

Eugenie Línková, zdroj. www.apic-ak.cz