Záměry Evropské komise na ozelenění (greening) společné zemědělské politiky (SZP) sníží produkci potravin v Evropské unii a mohou poškodit životní prostředí, tvrdí ve své počátkem června vydané zprávě Výbor pro životní prostředí, potraviny a záležitosti venkova britského parlamentu. V ní poslanci odmítli návrhy Evropské komise na ozelenění a požadují, aby členské státy měly možnost podporovat své zemědělce v údržbě krajiny v souladu s místními podmínkami. Předsedkyně výboru Anne McIntoshová uvedla, že současný návrh komise na ozelenění poškozuje britské zemědělce, spotřebitele i krajinu. Jak vysvětlila, vyřazení půdy z produkce sníží potravinovou bezpečnost a pravděpodobně bude mít dopad i na životní prostředí. „Je nesmysl myslet si, že by se zemědělci z Finska a ze Sicílie měli řídit stejnými pravidly.

 Systém jedna velikost padne všem nemůže fungovat v řadě prostředí v Evropě. Pro zvýšení biodiverzity a ochranu životního prostředí musí být farmáři schopni spravovat krajinu, v níž žijí a hospodaří, způsobem, který bere ohled na místní zemědělské metody a ekologické problémy,“ prohlásila předsedkyně výboru s tím, že přístup komise naopak vede k poškození životního prostředí a zemědělství. Poukázala na to, co britští zemědělci zapojení do dobrovolných systémů již vykonali pro životní prostředí a krajinu. Poslanci také varují před složitostí komisí navržených opatření a s tím spojeným nárůstem byrokracie. Kritice podrobili rovněž komisí navrženou diverzifikaci plodin (minimálně tři plodiny na území podniku s tím, že jedna může být maximálně na 70 a nejméně na pěti procentech výměry), která je podle nich ekologicky daleko méně přínosná, než generacemi využívané střídání plodin. Negativní dopady může mít i požadavek na zachování stálých pastvin. Podle předsedkyně výboru nejen nebude přínosem pro životní prostředí, ale může působit jako pobídka k odstranění ekologicky významných polopřírodních travních porostů.
Odpověď komise Mluvčí komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Roger Waite uznává, že britští farmáři vykonali mnoho pro životní prostředí své země. Ale, jak upozornil, v návrhu komise jde o to, aby o životní prostředí a krajinu dbali zemědělci v celé unii. To podle něho bude možné jen tehdy, pokud se greening stane součástí systému přímých plateb. Je to také zásadní odpověď na požadavek veřejnosti a daňových poplatníků, aby zemědělci více pečovali o životní prostředí. Waite odmítl i kritiku jednoho modelu pro všechny země s tím, že komise dala jasně najevo, že posoudí i vhodnost existujících a ověřených agroenvironmentálních programů, například certifikované ekologické produkce. „Musíme však být opatrní a dbát na to, aby se předešlo dvojímu financování,“ varoval Waite. Možnost, aby si každý stát vybral opatření, která považuje za vhodná, by podle něho mohla znamenat, že v některých zemích by farmáři mohli pro životní prostředí dělat méně než v jiných. Odmítl také srovnání návrhu komise na vyjmutí části půdy z produkce s dřívějším set aside. Na této půdě mohou vyrůst živé ploty, meze, příkopy, větrolamy a další krajinné prvky. Opatření podle něho nebude mít žádný nebo jen okrajový vliv na produkci.
Účelem diverzifikace plodin je, jak mluvčí vysvětlil, zabránění vzniku monokultur. Navržený způsob je podle něho snadnější pro kontrolu v rámci prvního pilíře SZP, než rotace plodin, která vychází z víceletého základu. Je proto vhodnější zařadit ji do druhého pilíře politiky – tedy jako opatření do programu rozvoje venkova. Mluvčí vyvrací i obavu z možné ztráty trvalých travních porostů v době, než začnou nová platit pravidla. Upozornil, že tento problém řeší již dnes pravidla dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) v rámci systému podmíněnosti. Ztrátu stálých pastvin omezují na nejvýše deset procent.
Cílem kombinace všech opatření greeningu je udržitelnější zemědělství, které má zásadní význam pro dlouhodobou hospodářskou životaschopnost odvětví, připomněl Waite.