„Protože v současnosti vrcholí jednání o Společné zemědělské politice EU od roku 2014, je vhodná doba najít shodu na národních prioritách. Příští prostor pro zásadnější změnu se otevře zase až zhruba za sedm let,“ konstatuje ministr zemědělství Petr Bendl a dodává: „Nebude mi vadit, když proběhne bouřlivá diskuse, hlavně aby vedla k co nejširší shodě na tom, co je v příštích letech – a v daných podmínkách – potřeba dělat. Každopádně chci zdůraznit, že strategický dokument, o kterém budeme diskutovat, v žádném případě není ústupový a improvizační plán, ale naopak strategie rozvoje a růstu.“
Návrh Strategie nejprve připomíná hlavní příčiny současného stavu českého zemědělství a potravinářství a hodnotí očekávané trendy vnějšího prostředí. Na základě této analýzy pak Strategie definuje zásadní cesty a cíle k uskutečnění strukturálního ozdravení zemědělsko-potravinářského sektoru. Následně určuje hlavní principy a cíle, kterými by se měla řídit zásadní rozhodnutí MZe při implementaci Společné zemědělské politiky EU v podmínkách ČR v období 2014-2020, zejména pak nastavení a distribuce přímých plateb a podpor v rámci Programu rozvoje venkova (PRV).
Pokud jde o hlavní strategické cíle, jsou v návrhu formulovány takto:
Hlavním strategickým cílem dalšího rozvoje českého zemědělství je podílet se na dlouhodobém a trvalém zajištění potravinové bezpečnosti na národní a evropské úrovni. Přispět k energetické soběstačnosti ČR v rámci stanoveného energetického mixu, a to při podstatném zvýšení efektivnosti a konkurenceschopnosti zemědělství. Zkvalitnit vztah zemědělství k využívaným přírodním zdrojům, především půdy a vody, k rozvoji venkova, včetně zvyšování rekreačního potenciálu nejen venkova, ale i české krajiny.
Hlavním strategickým cílem rozvoje českého potravinářského průmyslu pak je výrazný růst jeho efektivnosti a konkurenceschopnosti na evropském i světovém trhu, vytvářející předpoklady nejen pro zvýšení nabídky bezpečných, kvalitních a cenově dostupných potravin spotřebitelům v ČR, ale i pro jeho efektivní vazby na domácí zemědělství. To vše za současného zlepšování vztahů k životnímu prostředí a snižování energetické náročnosti potravinářské produkce, včetně podpory lokální výroby, zpracování a prodeje zemědělských produktů přímo spotřebiteli.
V závěru dokumentu je navržena sada opatření, kterými lze v nejbližším období začít naplňovat jednotlivé cíle Strategie. Nejdůležitější z nich – principy nastavení a distribuce přímých plateb a opatření v rámci PRV – jsou uvedeny v příloze této tiskové zprávy.
Kateřina Böhmová, ředitelka Odboru komunikace MZe