Vyměřovací základ a odvod pojistného na sociální zabezpečení

10/02/13

Ing. Vladimír Šabata

Vyměřovací základ a odvod pojistného na sociální zabezpečení

22.1.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

Související

7.7.2010 Pracovní úraz zaměstnance bezpečnostní agentury
8.8.2012 § 5 Zaměstnanci, OSVČ a OBZP
11.11.2010 § 246-254 Sankce
9.7.2012 Vyměřovací základ a odvod pojistného na sociální zabezpečení
4.1.2011 Změny pro zaměstnavatele v pojistném na sociální zabezpečení od 1. 1. 2011

<!–
jQuery(function(){
jQuery('#relatedArticles140f8fea30750be8ce35915ef3b1715d5').tabs({ cache: true, spinner : '‚ });
});
// –>
Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, jež zakládá účast na nemocenském pojištění.

Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě či formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Jde o úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou osvobozeny od daně z příjmů. Vyměřovací základ zaměstnance se zjišťuje za rozhodné období, jímž je kalendářní měsíc a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru.

Minimální vyměřovací základ zaměstnance není stanoven, nebyl-li zaměstnanci v kalendářním měsíci zúčtován žádný příjem započitatelný do vyměřovacího základu, pojistné se v tomto kalendářním měsíci neplatí.

Zaměstnavatel je povinen provést odvod sociálního zabezpečení na účet příslušné správy sociálního zabezpečení podle sídla zaměstnavatele do 20. kalendářního dne následujícího měsíce. Pokud tento den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, je nutné provést odvod nejbližší následující pracovní den. Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance i zaměstnavatele je rozhodným obdobím kalendářní měsíc. Pojistné se také odvádí za jednotlivé kalendářní měsíce.

Sazby pojistného na sociální zabezpečení jsou stanoveny zvlášť pro zaměstnavatele a pro zaměstnance. U zaměstnavatelů se sazby ještě liší pro období od roku 2011; toto rozlišování závisí na tom, zda si zaměstnavatel zvolil vyšší sazbu pojistného, avšak s refundací poloviny náhrady mzdy.

Zaměstnavatel vypočítává pojistné, které je povinen platit jeho zaměstnanec, a pojistné, které je povinen platit sám; zaměstnanec si sám pojistné nevypočítává. Zaměstnavatel odvádí souhrnně pojistné, které je povinen platit zaměstnanec a zaměstnavatel. Zaměstnanec nenese žádnou odpovědnost za výpočet a odvod pojistného, které je povinen platit.

Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě stanovené pro odvod pojistného předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena.

Od roku 2008 je zaveden maximální vyměřovací základ pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné. Maximální vyměřovací základ zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné činí 48násobek průměrné mzdy. V roce 2013 maximální vyměřovací základ činí částku 1 242 432 Kč.

Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Stejná částka jako pro zaměstnance platí též jako maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné.

Průměrná mzda se používá i pro stanovení pravděpodobné výše pojistného v případě, že zaměstnavatel nebo osoba samostatně výdělečně činná nepodali stanovený přehled o pojistném a kdy OSSZ stanoví rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného. OSSZ přitom vychází, nemůže-li výši příjmů zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných stanovit jinak, z fiktivního příjmu, kterým je 1,5násobek průměrné mzdy, tedy pro rok 2013 částka 38 826 Kč.

NABÍDKA