Rozhovor Ing. Veleby v rádiu Impuls
Jan Veleba: Zemědělci chtějí podporu na pojištění kvůli záplavám!
Záplavy 2013, to nejhorší má Česko podle všeho za sebou. V oblastech postižených od minulého týdne záplavami a bleskovými povodněmi se situace postupně zlepšuje. Ústřední povodňová komise zrušila plošnou povinnost zachovat protipovodňová opatření. Tady jsou slova premiéra Petra Nečase.
Vzhledem k vývoji meteorologické situace vše nasvědčuje tomu, že nejtěžší chvíle má Česká republika za sebou.
Zaznamenalo Rádio Impuls slova premiéra Petra Nečase. Druhý povodňový stupeň stále plošně platí v Plzeňském, Jihočeském a Karlovarském kraji. Na nejvyšším povodňovém stupni ohrožení zůstává šest úseků řek. Hladiny ale většinou klesají a meteorologové další vzestupy už nečekají. Evakuovaní se vracejí do svých domovů, uklízí se a sčítají škody. Zaplavení lidé budou moci využít některé úlevy. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, hostem dnešních Impulsů je prezident Agrární komory Jan Veleba. Vítejte po čase v Impulsech, přeji hezký dobrý podvečer.
Dobrý podvečer.
300 nebo 900 milionů korun, o tyto peníze mohou přijít čeští zemědělci na přímých platbách a to kvůli škrtům v evropském rozpočtu. O škrtech má zítra hlasovat Evropský parlament. Smířil jste se, pane prezidente, s tím škrtem?
Tak smířil, co nám jiného zbývá? Protože ten škrt bude platit pro všechny zemědělcem, pokud to ten Evropský parlament schválí, což není vůbec jasné, protože proti jsou tak významné země, jako je třeba Německo, Francie, ale třeba i Dánsko. My bychom měli být taky proti.
Zatím se ale ukazuje, že by to mělo projít, ten návrh.
Uvidíme. Pravděpodobně asi to projde. Naše nevýhoda bude ta, že našich zemědělců se to skutečně dotkne víc, protože pravidlo tam bude takové, schválí-li se to, že čtyři procenta se škrtnou z dotací těm, kteří pobírají dotace nad hranici pět tisíc euro. Protože my máme tady velké farmy, velké zemědělské podniky, tak u nás potom samozřejmě ta částka procenticky, když se to nasčítá, bude vyšší než třeba v takovém Rakousku, kde jsou zase malé farmy, kde tím sítem nad těch pět procent tržeb dotací propadne daleko méně než třeba u nás.
Co kdybych vám ale namítl, že bavíme-li se o stovkách milionů korun a záhy se dostaneme k tomu, jak velké stovky milionů korun to jsou, tak stejně v celkovém objemu zhruba 22 miliard korun jde jenom o drobné?
Není to, neměl bych takhle mluvit, ale není to významná částka. Celkové dotace do českého zemědělství, když se to všechno posčítá, tak je něco přes 30 miliard korun. Čili tato částka není významná. Je nepříjemná, protože jsou tady povodně, kdo ví, jak v tomto počasí bude úroda a tak dále. Ale opakuji…
Dá se tedy říci, že nezasáhne ten škrt výrazně české zemědělství?
To se dá říci, určitě ano.
Vy jste poměrně zatím konstruktivní, ale teď k tomu rozdílu. Říkal jsem v úvodu 300 nebo 900 milionů korun, protože europoslanec Hynek Fajmon z ODS uvádí podle České tiskové kanceláře výši škrtu 300 milionů korun, váš viceprezident ale zmiňuje částku 900 milionů. Můžeme se dopátrat, proč vznikl tak velký rozdíl? Protože 300 milionů je opravdu výrazný rozdíl, mluvíme-li o 900 milionech?
Já si myslím, že blíž pravdě bude kolega viceprezident Agrární komory Bohumil Belada. Protože ta částka bude vyšší proto, protože tady je hodně velkých podniků a jak jsem říkal, když se to nasčítá, těch pět procent, nad těch pět procent každý dostane čtyři procenta snížení, tak když se to nasčítá, je tady hodně velkých podniků, tak ta částka bude vyšší než ta částka průměrná. Já si myslím, že poslanec Fajmon vycházel z nějaké předpokládané průměrné částky stejné pro všechny státy a zapomněl tady na to. Jinými slovy, nemají se pouštět do éteru taková čísla, dokud to není dobře spočítáno.
A vy opravdu si trváte na těch 900 milionech?
To je otázka pro Bohouše Beladu, ale to je člověk, který je nesmírně erudovaný a je jeden ze dvou špičkových pracovníků Agrární komory, který má reformu společné zemědělské politiky v gesci. Čili na rozdíl, při vší úctě k panu poslanci Fajmonovi, tomu rozumí lépe.
České ministerstvo zemědělství dlouhodobě říká, že chce, aby krácení podléhaly veškeré přímé platby bez omezení toho, zda jde o velké zemědělské podniky nebo menší zemědělské podniky. A laicky řečeno, my máme tu nevýhodu těch velkých zemědělských podniků. Je reálné, aby vám ten škrt, ať bude ve výši 300 milionů nebo 900 milionů, aby vám ho kompenzoval český stát?
Ne, to reálné není. takhle se neuvažuje v žádném státě. A tady ale, pane redaktore, jde o dvě věci. To, co vy říkáte, prostě aby velké podniky nebyly škrtány, tak to jde o konkrétní záležitosti v nové reformě společné zemědělské politiky od roku 2014. A tento krok, který bude hlasován v Evropském parlamentu, to je jednorázová záležitost tohoto roku.
Kdybych vám ale namítl, že ta jednorázová záležitost, kterou navrhla Evropská komise, už ukazuje, jak bude Evropská komise přistupovat v budoucnu k té zemědělské politice…
Jistěže ano, ale na rozdíl od tohoto škrtu roku 2013, který údajně je za účelem úspory, prostě v evropském rozpočtu Evropské unie je málo peněz, tak tímto jednorázovým opatřením zřejmě chtějí něco ušetřit. Takže pokud se týká reformy společné zemědělské politiky, tak tam je docela shoda, že se nebude rozlišovat mezi velikostí podniku a velikostí farem. A myslím si, že to taky dopadne.
Myslíte, že by tento škrt navržený Evropskou komisí neměl naznačovat, že Evropské komisi projde ten původní návrh budoucí zemědělské politiky, kde zase měli být zvýhodněni ti, kde jsou menší farmy než…
Rozumím. My jsme hodně odpracovali na uhájení českých pozic, mluvím o nevládních organizacích. Máme dokonce konsorcium, spojili jsme síly většina českých zemědělců. A z těch informací a z toho lobbingu, který jsme udělali, tak se domníváme, že tady toto uhájíme a že prostě toto Evropská komise neprosadí.
V souvislosti s povodněmi má Česká republika to nejhorší za sebou. Situace se postupně zlepšuje a to v oblastech postižených od minulého týdne záplavami, ale i bleskovými povodněmi. Ústřední povodňová komise zrušila právě dnes plošnou povinnost zachovat protipodňová opatření. Tady jsou slova premiéra Petra Nečase:
Ukončíme ten proces vypouštění přehrad na především Vltavské kaskádě, protože povodňové nebezpečí z tohoto směru pominulo. Nicméně to rozhodnutí je takové, že zůstane zachována retenční schopnost těchto nádrží, protože nikdo neví, co se může v následujících týdnech stát.
Zaznamenalo Rádio Impuls slova českého premiéra Petra Nečase. Vy jste, pane prezidente Velebo, odhadl výši škod v zemědělství v pondělí na necelé dvě miliardy korun. Ministr zemědělství Petr Bendl ale mluví o miliardě. Znovu se chci dobrat k tomu rozdílu. Jak je to možné? Předpokládám, že mi řeknete, že vy jste větší odborník než ministr zemědělství, ale zkuste to jinak.
Tak tím určitě nezačnu, začnu úplně jinak. Já nevím. Podívejte, Ministerstvo zemědělství při takovýchto událostech, které byly, povodně, tak je docela ochromeno, protože loni nebo začátkem letošního roku zrušili takzvané agentury pro zemědělství a venkov. Což byly jejich lidi v terénu po okresech a když cokoliv přišlo, tak ty lidi okamžitě nasadili síly, šli do terénu a okamžitě zjistili pravý stav věci na tomto území. V současné době tam nejsou.
Kdybych vám ale namítl, že možná už může mít ministr zemědělství Petr Bendl, když v pondělí mluvil o miliardě škod v zemědělství, takže už může mít data ze Státního zemědělského intervenčního fondu, který zahájil už ve druhé polovině minulého týdne evidenci škod.
Myslím si, že nemohl to mít, protože monitoring tohoto typu je velmi, velmi časově náročný. Podle mých informací to hotové zkrátka nebylo. Takže já sám si myslím, že blíž pravdě je Agrární komora, že blíž pravdě jsou naše propočty. Já netvrdím, my jsme to spočítali na zatím zhruba jedna miliarda 800 milionů. Já netvrdím, že třeba to nemůže být o chloupek nižší, ale výrazně nižší to prostě zcela určitě nebude, protože měli jsme naprosto přesné odhady zatopených ploch, to zaprvé. Zadruhé máme plochy jednotlivých výměr jednotlivých polních plodin. A zatřetí dost dobře jako zemědělci umíme zkrátka a dobře ty škody odhadnout. Čili já sám si myslím, že naše číslo bude přesnější.
Ale podívám-li se na rozsah a velikost škod způsobených povodní v roce 2002, tedy před 11 lety, tak tam byly škody vyčísleny na zhruba tři miliardy a 600 milionů korun. To znamená, že v porovnání s těmi škodami při povodni v roce 2002 se zdá to vaše číslo necelé dvě miliardy poměrně vysoké.
Záleží, kolik bylo zaplaveno v tom roce 2002 hektarů. Já sám si to nepamatuji. My jsme monitorovali teď celkem něco přes 50 tisíc hektarů.
Ano, vy uvádíte minimálně 55 tisíc hektarů zemědělské půdy pod vodou, ale ministerstvo mluví o 50 tisících hektarech.
Opakuji, že Ministerstvo zemědělství v terénu, kdy povodně vypukly, nemělo žádné pracovníky, protože ty agentury jsou zrušeny. A já zkrátka nevím, kde to číslo vzniklo. A dost možná unikly ty informace od nás, já nevím.
Podíváme-li se na tu výši škod, dejme tomu, že budeme vycházet z vašeho čísla 1,8 miliardy korun a v tomto čísle nejsou zahrnuty škody rybářů, je-li to tak?
Ano.
Vy jako zemědělci máte možnost také býti pojištěni. Z té částky 1,8 miliardy kolik je reálné, že mohou vyplatit pojišťovny? To znamená, kolik bylo pojištěného majetku zemědělců?
Zemědělci jsou, pane redaktore, zvyklí se pojišťovat zejména na krupobití, jsou zvyklí se pojišťovat na oheň, a nejsou zvyklí a zpravidla se nepojišťují na záplavy. Nevím…
Promiňte, ale kdybych zase jako laik, že vám vstoupím do řeči, kdybych řekl, že záplavy jsou častějším jevem u zemědělců než požáry?
To jsou, ale klasické pojištění u zemědělců je krupobití. A pokud se týká těch záplav, tak ten produkt pojistný je zkrátka velmi drahý a třeba ti zelináři, kteří dle mého názoru když se to spočítá na hektary, tisíc hektarů mají zničených, což je přes 10 procent z celkových ploch, tak i ti jsou výjimečně pojištěni na záplavy. To pojištění je zkrátka strašně drahé.
Jaké procento tedy bude s největší pravděpodobností kompenzováno těmi pojišťovnami?
Na ty povodně?
Ano, když mluvíte o škodě 1,8 miliardy.
Těžko říct, ale já si myslím, že to nemůže být víc než 20 procent.
Dvacet procent z těch necelých dvou miliard, co mohou získat zemědělci právě pojištěním?
Ano.
To znamená ona pětina z těch necelých dvou miliard korun. Ministr zemědělství Petr Bendl ke škodám způsobeným povodněmi v zemědělství pronášel i tato slova:
Víme, že bylo zaplaveno přibližně 50 tisíc hektarů, ale neplatí v zemědělství, že vše, co bylo zaplaveno, je odepsáno. Někde se tak stát mohlo, jinde nikoliv. Takže my sbíráme ta jednotlivá data tak, jak povodeň postupně odchází.
Zaznamenalo v pondělí Rádio Impuls slova ministra zemědělství Petra Bendla. Pokud by měl prezident Agrární komory Jan Veleba, host dnešních povodňových Impulsů, říci, zda náhodou v té vaší částce také není započítáno to, že jste tam započetli úplně celou škodu, zatímco řečeno slovy Petra Bendla ne vše, co bylo zaplaveno, bude odepsáno.
V tomto případě s názorem pana ministra Bendla nesouhlasím, protože zkušenosti říkají, že jestliže jsou takovéto povodně a ty plochy jsou pod vodou, tak tam se nic sklidit nedá. Tam na tom poli se stane to, že to je rozbahněný, vysychá to několik měsíců, vyschne-li to vůbec do podzimu, to zaprvé. Zadruhé je to zanesené bahnem, kamením, různými předměty. Čili já pokládám za iluzi, že z těchto ploch půjde něco sklidit.
Ministerstvo zemědělství chce záplavami zasaženým farmářům pomoci dřívějším vyplacením záloh na dotace. Bude to výrazná pomoc?
Tak ty dotace dostanou ti farmáři tak jako tak, takže to nepokládám za meritorní pomoc nebo za nějakou výraznou pomoc. S panem ministrem zemědělství připravujeme teď jednání, budu s ním jednat. Zachytil jsem informaci, že Evropská unie, Brusel, připravuje pro postižené tři země, Česko, Rakousko a Německo pomoc prostě na ty zátopy. Tak musíme zjistit informace, jestli bude možná nějaká pomoc zemědělcům z těchto fondů. Ale my jako Agrární komora jsme udělali první krok a snažíme si pomoci sami, čili my jsme vyhlásili solidární akci uvnitř Agrární komory na pomoc zatopeným kolegům, kteří mají ztráty na polích, na úrodě, na majetcích. A budeme zkrátka a dobře organizovat tuto pomoc. Mluvím o materiální pomoci, například krmiva, steliva, hnojiva a tak dále, ale i finanční pomoci. Teď právě se tady tato záležitost rozbíhá.
Začíná dneškem?
My jsme to vyhlásili už v minulém týdnu, aby se na to naši členové připravili, aby zvážili svoje možnosti. Včera jsme poslali upřesňující informaci. Podstata je jednoduchá, aby dávali nabídku, ty nabídky se budou shromažďovat v centru Agrární komory, tam bude sedět skupina, která ty nabídky bude distribuovat do jednotlivých krajů a krajské a okresní agrární komory si to samy budou distribuovat k těm nejpostiženějším, protože oni jsou ti, kteří znají ten terén nejlépe.
Z toho, co zatím ale představilo Ministerstvo zemědělství, jako například dřívější vyplacení záloh na dotace, dočasné odložení všech plánovaných kontrol poškozených farem a podobně, tak považujete ty kroky vyhlášené Ministerstvem zemědělství za dostatečné?
To, co jste uvedl nebo citoval, tak já osobně v této situaci nepovažuji za dostatečné. A jak říkám, budu s panem ministrem jednat. K tomu by bylo podle mého názoru potřeba přidat odklady různých plateb státu a takovéto věci, které se standardně v těchto záležitostech dělají.
Co tedy budete chtít navrhnout ministru zemědělství?
Já nevím, musíme si na to vyměnit svoje názory. Já osobně mu budu stoprocentně navrhovat odklady plateb státu. Jsou to různé platby, jsou to daňové platby například, jsou to splátky majetku privatizovaného, jsou to platby nájemného za pronájem státní půdy, je to celá řada možností, která vždycky v této situaci se nějakým způsobem, takto se prostě pomáhá a řeší.
Ty platby například na dani z příjmů, ty odložené budou, respektive ministr financí Miroslav Kalousek…
Ano máte pravdu, to asi by měla být v tuto dobu jasná věc.
To je jasná věc, ale to vám nestačí jako zemědělcům?
Podle mého názoru ti zemědělci, co jsou těžce postiženi, jsou tam třeba firmy, teď momentálně si nemůžu vzpomenout, ale třeba dneska zrovna jsem se potkal s jedním na Bočanech na polní akci Dny pole, s jedním pojišťovákem, vyprávěl mě o osudu zelináře, velké zelinářské firmy, kterého zatopila voda. A za několik dní na to to, co nebylo zatopeny, tak přišly kroupy. Tak je třeba totálně zničený. Tak takoví lidé prostě zaslouží nějakou pomoc.
Takže budete chtít úlevy za pronájmy státní půdy, to budete chtít…
Pronájmy státní půdy a odklady plateb státu.
Jeden z posluchačů Impulsů, pan Kolář, se ptá, dobrý den, pane prezidente, věříte, že zemědělci budou kompenzováni za povodně, když za loňský extrémně suchý rok na Moravě nebyli poškození odškodněni ani korunou?
To je bohužel pravda, ten loňský suchý rok na Moravě, nestalo se vůbec nic. Tak bych já osobně chtěl prostě napnout síly a udělám to samozřejmě, aby v případě povodní to nedopadlo úplně stejně.
A máte ale ty obavy?
Ty obavy samozřejmě mám.
Na straně jedné povodně, na straně druhé sucha. Uvažujete o tom, že byste mohl jako prezident Agrární komory protlačit i to, aby bylo levnější nebo přístupnější pojištění právě pro případy záplav pro zemědělce, když říkáte, že pojištění proti záplavám je drahé pro farmáře?
Myslím si, že po tomto roce, kdy třeba opakuji, zeleniny bylo zaplaveno 980 hektarů, škoda na tržbách tam bude 190 milionů korun, tak myslím si, že po této skutečnosti, po této katastrofě, které jsme byli v minulém týdnu svědky, takže to je na místě, takový program. To znamená, že bychom měli zahájit jednání o tom, aby v rámci podpory pojištění státu, ono existuje, tak aby třeba u těch záplav ten program byl jiný, byl v jiném režimu a hlavně aby ta podpora tam byla vyšší.
To by šlo přes Státní zemědělský a intervenční fond?
Ano, přesně tak.
To znamená, že navrhnete ministru zemědělství změnu systému pojištění…
Doplnění, prostě nový program, který by se týkal jenom podpory pojištění záplav.
Vzhledem k tomu, že to je tak častý jev v Česku?
Vzhledem k tomu, že to je tak častý jev. Ale bude to obtížné, protože peníze nejsou nikde a Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond se potýká s financemi a vůbec se svou další existencí. Ale v této době si myslím, že je čas tuto debatu intenzivně zahájit a řešit to.
Vy jste také v pondělí představil veřejnosti analýzu, kde jste upozornil na to, že za posledních bezmála 20 let ztratilo přirozenou schopnost zadržovat vodu zhruba 620 tisíc hektarů orné půdy, protože se výrazně snížila plocha, na které se pěstují pícniny, luskoviny, len, tedy plodiny s vysokou retenční schopností. Je podle vás už v českém právním řádu dostatečné to, aby se chránila ta půda a aby developeři a jejich zájmy nedostávali přednost před šetrným nakládáním s krajinou včetně půdy?
Mluvíte o záborech půdy, respektive vynětí ze zemědělského půdního fondu. Tak v současné době ty odvody za vynětí už jsou dostatečné.
Takže byste neměnil?
Není třeba to zvyšovat, protože výrazně se před dvěma lety zvýšily. Agrární komora na tom pracovala skoro tři roky, jsme přesvědčovali ministra životního prostředí, aby se přijala novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Ta se přijala, byl pak učiněn pokus skupinou poslanců Dolní sněmovny, byl to hospodářský výbor, který poukazoval na to, že se zastavily zábory půdy, že se výrazně snížily a že je třeba to zase snížit. Ale tomu se nám podařilo zabránit. Ty odvody jsou dostatečné. Ale přišly pozdě.
Přišly pozdě. Proto upozorňujete na tu sumu 620 tisíc hektarů půdy, které za posledních 20 let ztratily schopnost zadržovat vodu?
Tam došlo k tomu, že zkrátka se snížily stavy skotu na polovinu zhruba od té doby, a ty pícniny na orné půdě nemají užití. Takže za těch 20 let se snížila výměra pícnin na orné půdě o 540 tisíc hektarů.
Ale námitka, že teď se blýská na lepší časy, aniž bych chtěl být cynický s příměrem bouřky, protože ministr zemědělství Petr Bendl představil v lednu strategii a koncepci vývoje zemědělství na dalších šest let a tam je to jasné. Že se bude podporovat…
Na papíře je to jasné, ten papír…
Vy tomu nevěříte?
Ten papír ještě není ve vládě, ten papír ještě není schválen a ten papír a dikci prostě tohoto, ten trend nebo ten dokument je jednoznačně správný. Agrární komora mu dala a bude dávat plnou podporu. Ale jsou tady určité skupiny, které dělají všechno pro to, aby zkrátka a dobře se ten dokument ohnul nějakým způsobem.
Takže vy si myslíte, že ještě dojde ke změně toho dokumentu, který…
Uděláme všechno pro to, aby k té změně nedošlo.
Jaké skupiny to jsou?
Jsou to kapitálové skupiny, které operují v zemědělství a jejichž cílem není ani tak výroba, jako pobírání velkých dotací a zaměstnávání co nejmenšího počtu lidí. Takže já to nebudu dál rozvádět.
Proč ne?
Protože jsou to právně velmi složité věci. A české zemědělství má poslední šanci a ta strategie, kterou ministr v lednu představil, tuším, že to bylo 21. ledna, má příznačný název, Strategie pro růst. A my ji podporujeme. My podporujeme ministra a záleží na něm, jestli on bude mít odvahu a sílu zkrátka toto rozhodnout. To musí on rozhodnout.
Zatím ale z těch vašich slov se zdá, že pochybujete o tom, zda ta strategie bude naplněna.
Nebudu to, pane redaktore…
Čtu správně mezi vašimi řádky?
Nebudu to, pane redaktore, no comment. V současné době…
Takže čtu správně mezi vašimi řádky.
V současné době ten souboj o tuto strategii vrcholí, to vám můžu prozradit.
Takže čtu správně mezi vašimi řádky?
Myslím, že ano.
Konstatuje prezident Agrární komory Jan Veleba, host dnešních Impulsů. Děkuji za rozhovor a těším se na další.
Děkuji.
Zařazeno v AK ČR, Informace z ČR, Zemědělství