Nejčastější chyby při podání daňového přiznání

17/02/14

Ing. Vladimír Šabata

24. 1. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Připravili jsme pro vás přehled sedmi nejrozšířenějších chyb, kterých se živnostníci a firmy v Česku při podání daňového přiznání dopouštějí. Zároveň nabízíme postup, jak chybně podané daňové přiznání napravit.

I kvůli příliš velké složitosti a časové náročnosti zpracování hrozí při podání daňového přiznání, že se v něm firmy a podnikatelé dopustí některých chyb. Příklady těch nejčastějších uvádíme, aby se jich mohly firmy vyvarovat.

1. Chybějící přílohy

„Dlouhodobě se vyskytujícím problémem u některých právnických osob jsou chybějící zvláštní přílohy se specifikací věcné náplně nebo propočtem částek vykázaných na řádcích, u nichž je to v dílčích pokynech pro jejich vyplnění požadováno,“ říká Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

2. Odečet na penzijní připojištění se státním příspěvkem

Při platbě daní dochází také často k chybě u nezdanitelné části základu daně. Poplatník si totiž může odečíst od základu daně zaplacený příspěvek na penzijní připojištění pro zdaňovací období roku 2013 v maximální výši 12 000 Kč. Částku, kterou zaplatil, je ale povinen snížit pro zdaňovací období roku 2013 právě o 12 000 Kč. Poplatníci v tom poměrně často chybují a odečítají si celou zaplacenou částku bez snížení. Chybné tedy je, pokud například zaplatili na penzijním připojištění v roce 2013 celkem 20 000 Kč a v daňovém přiznání uplatnili celou tuto částku namísto částky 8000 Kč, kterou získají, pokud od dvaceti tisíc odečtou 12 000 Kč.

3. Odečty u odborových poplatků

Často dochází k chybám také u odečtu ze zaplacených odborových příspěvků. Pro zdaňovací období roku 2013 je možný odečet do maximální výše 3000 korun. Poplatníci si ale často odečítají více, vše, co zaplatili.

4. Odečty na děti a manžela či manželku

„U letošního daňového přiznání bych chtěla upozornit na fakt, že v případě přiznání daně z příjmů fyzických osob za rok 2013 by si měli dát pozor ti živnostníci, kteří uplatňují své výdaje paušálem, tedy procentem z příjmů. Od roku 2013 si nemohou současně uplatnit daňové zvýhodnění na děti či odpočet na manžela nebo manželku. V případě vedení daňové evidence, tedy uplatnění skutečných výdajů, daňové zvýhodnění na děti a i odpočet na manželku si uplatnit mohou,“ upozorňuje Anna Suchnová z daňové společnosti AS Ekonompartner.

Ale i u odečtů na manželku či děti daňových poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, hrozí chyby. U odečtu na vyživovanou manželku si může daňový subjekt odečíst pro zdaňovací období roku 2013 od základu daně částku ve výši 24 840 Kč na vyživovanou manželku či manžela, žijící s poplatníkem v domácnosti. A to v případě, pokud druhý z manželů nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období roku 2013 částku 68 000 Kč. Do vlastního příjmu manželky či manžela se kromě dalšího nezahrnují dávky státní sociální podpory, kterou je rodičovský příspěvek.

Poplatníci ale často chybně do vlastního příjmu manželky či manžela nezahrnují také peněžitou pomoc v mateřství, která je dávkou nemocenského pojištění, a uplatňují si tím pádem chybně nárok na odečet na manželku. Podobně dochází k chybám také u daňového zvýhodnění na dítě, které nežije v domácnosti s poplatníkem. K tomu dochází v případě, že poplatník nedosahuje minimální výše příjmů, kterým je šesti násobek minimální mzdy.

5. Žádosti o vrácení přeplatku

Poplatníci, kteří podávají daňové přiznání již v lednu a vypočetli si v něm daňový přeplatek, si zpravidla také ihned vyplní žádost o vrácení přeplatku, která je na poslední straně daňového přiznání. Finanční úřady ovšem žádost o vrácení přeplatku podanou v takto časném termínu musí ze zákona po 60 dnech zamítnout. Přeplatek totiž může vzniknout až vyměřením daňového přiznání po uplynutí lhůty pro jeho podání, která je do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tedy zpravidla do konce března. Daňový subjekt si musí, pokud chce přeplatek vrátit, podat novou žádost. Řešením je podání daňového přiznání včetně žádosti o vrácení přeplatku až v průběhu února nebo března.

6. Chybějící podpisy

Stále se opakují případy, kdy na daňovém přiznání chybí podpis daňového subjektu. Součástí daňového přiznání je také žádost o vrácení přeplatků. Poplatníci často zapomenou podepsat jak daňové přiznání, tak i žádost o vrácení přeplatku. Nebo podepíšou jen žádost o vrácení přeplatku a mají za to, že tím je také podepsáno celé daňové přiznání. Není. Jak daňové přiznání, tak i žádost o vrácení přeplatků jsou samostatnými podáními, i když jsou na jednom tiskopisu.

7. Údaje o majetku, zásobách a pohledávkách

Daňový poplatník, který vede daňovou evidenci, má povinnost v daňovém přiznání vyplnit také v příloze č. 1 tabulku D (údaje o majetku, zásobách, pohledávkách, závazcích a další). Často se vyskytují případy, kdy tabulka vyplněna není.

Podnikatelům při podání daňového přiznání pomůže nejenom, když se vyvarují nejčastějších chyb, ale také použití moderních technologií. „Sem patří možnosti vyplňování v posledních přiznáních na daňovém portálu spravovaným ministerstvem financí. Systém při vyplňování upozorní poplatníka na chyby, což eliminuje riziko, že se bude daňové přiznání podáno nesprávně,“ doplňuj Anna Suchnová.

Pokud poplatník zjistí, že v řádném daňovém přiznání udělal chybu, má možnost podat opravné daňové přiznání nejpozději do 1. dubna 2014, respektive 1. července 2014. Po tomto termínu může zjištěnou vlastní chybu napravit tak, že podá dodatečné daňové přiznání.

Pokud správce daně před vlastním vyměřením daně zjistí nesrovnalosti v daňovém přiznání, jako jsou formální nedostatky, včetně chybějícího podpisu, povinných příloh či jiných dokladů, nebo chybu v součtu řádků, vyzve poplatníka k odstranění nedostatků. „Pokud se jedná o chyby, které nasvědčují tomu, že daň byla přiznána, popřípadě na základě daňového přiznání vyměřena, v nesprávné výši, správce daně ji stanoví ve správné výši nebo zahájí postup k odstranění pochybností či daňovou kontrolu. Je-li poté stanovená daň vyšší než daň tvrzená daňovým subjektem, je daňový subjekt povinen uhradit úrok z prodlení a v případě doměření z úřední moci je navíc povinen uhradit i penále,“ upozorňuje Petra Petlachová.

Sankce hrozí rovněž v případě, že je daňové tvrzení podáno opožděně, tedy více než 5 pracovních dnů po řádném termínu, popřípadě není podáno vůbec. „Na základě praktické zkušenosti s udělováním pokut za opožděné tvrzení daně došlo s účinností od 1. ledna roku 2014 k novele ustanovení § 250 daňového řádu. Toto ustanovení nyní předpokládá zmírnění sankce v určitých případech – sankce je snížena na polovinu, pokud daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a zároveň správce daně u tohoto subjektu neeviduje jiná prodlení při podání daňového tvrzení,“ doplňuje Petra Petlachová.

NABÍDKA