V dnešním pokračování o greeningu se budeme podrobněji věnovat podmínkám využití různých (diverzifikace) plodin a zachování trvalých travních porostů.

Evropská legislativa formuluje pravidla diverzifikace plodin poměrně komplikovaně – odlišuje je pro různé velikosti podniku, stanovuje limity pro zastoupení jednotlivých plodin a zároveň uvádí řadu výjimek pro případy pěstování trávy a bylinných pícnin na orné půdě nebo půdu ležící ladem.

Základní podmínky jsou odvozeny od velikosti podniku, na kterém zemědělec hospodaří.  Pokud má podnik více než 10, ale méně než 30 ha orné půdy, pak by na ní měl pro přiznání greeningové platby pěstovat alespoň 2 plodiny. Hlavní plodina přitom může zabírat maximálně 75 % orné půdy. Pokud podnik hospodaří na více než 30 ha orné půdy, pak je na ní třeba pěstovat alespoň 3 plodiny. Hlavní plodina opět může zabírat maximálně 75 % a dvě hlavní plodiny společně maximálně 95 % orné půdy.

Poměry mezi hlavními plodinami nemusí být splněny, pokud se na více než 75 % orné půdy pěstují trávy nebo bylinné pícniny, případně je to půda ležící ladem. Požadovaný počet plodin však musí být dodržen a zároveň pro zbývající ornou půdu platí podmínka, že hlavní plodina nesmí pokrývat více než 75% zbývající orné půdy.

Zemědělci si pro výpočet poměru jednotlivých plodin mohou k ploše přičíst výměru krajinných prvků, které jsou její součástí.

Za plodinu se pro účely diverzifikace považuje:

Ozim a jařina, přestože by plodiny náležely do stejného rodu, se počítají jako odlišné plodiny. Naopak různé druhy směsí se jako různé plodiny uznat nemohou. Podsev také není samostatnou plodinou, započítává se do plochy hlavní plodiny.

Povinnosti diverzifikace se nevztahují zejména na následující případy:

Plnění podmínek diverzifikace se bude posuzovat za období od 1. června až 31. srpna daného roku.

Další podmínkou greeningu je zachování ploch trvalých travních porostů, resp. udržení určitého poměru trvalých travních porostů vůči zemědělské ploše, a to na národní úrovni. Jednotlivé zemědělské podniky, pokud nejsou vázány jinými závazky, obecně nebudou mít povinnost udržovat poměr trvalých travních porostů. Nicméně v určitých případech bude rozorání omezeno. Jedná se o tzv. environmentálně citlivé plochy, do kterých patří oblasti Natura 2000, 1. zóny chráněných krajinných oblastí a národní parky, travní porosty na silně erozních oblastech, půdní bloky s kulturou travní porost, které přiléhají k vodnímu toku, v LPIS vymezené podmáčené a rašelinné louky a travní porosty v 3. aplikačním pásmu zranitelné oblasti dusičnany. V případě zjištění rozorání travních porostů v těchto environmentálně citlivých lokalitách bude zemědělec povinen zajistit obnovu travního porostu.

 

Stejně jako v předchozím programovém období 2007 – 2013 bude i nadále pokračovat podpora provádění pozemkových úprav.

Dotace bude v novém programovém období 2014 – 2020 poskytována v rámci dotačního titulu 4.3.1 Pozemkové úpravy. Příjemcem dotace bude tak jako v předchozím období Státní pozemkový úřad – pobočky krajských pozemkových úřadů. Příjemce je takto stanoven s ohledem k Operačnímu programu Životní prostředí (dále jen „OPŽP“), aby nedocházelo k překryvu poskytovaných podpor. OPŽP poskytuje podporu dalším subjektům.

Dotace bude poskytována na geodetické projekty a realizaci plánů společných zařízení. V rámci geodetických projektů bude podporováno: zaměření území a všech polohopisných prvků a další geodetické práce prováděné za účelem zpracování návrhu pozemkových úprav, vytyčení nově navržených pozemků na základě schváleného návrhu pozemkových úprav a vyměřování pozemků na základě § 21a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

Realizace plánů společných zařízení na základě schváleného návrhu pozemkových úprav bude zahrnovat: opatření ke zpřístupnění pozemků, protierozní opatření pro ochranu půdního fondu, vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení nebo rozlivu povrchových vod, ochraně území před záplavami a k zvýšení retenční schopnosti krajiny a opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability krajiny.

Důraz bude kladen především na realizaci společných zařízení řešící ochranu zemědělské půdy před erozí, sídla či území před povodní nebo retenci vody v krajině.

Dále bude v novém programovém období 2014 – 2020 pokračovat podpora environmentálních opatření v rámci Programu rozvoje venkova (PRV). Provádění opatření AEKO je nově ustanoveno článkem 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (dále jen „nařízení č. 1305/2013“). Ve srovnání s Agroenvironmentálním opatřením PRV 2007 – 2013 (AEO) došlo k několika změnám. Oproti předcházejícímu programovému období dojde k přejmenování AEO na Agroenvironmentálně – klimatické operace (AEKO), princip opatření však zůstává totožný, stejně tak zůstává obdobná struktura opatření. I nadále bude podporována Integrovaná produkce ovoce, vína a zeleniny, Ošetřování travních porostů, Zatravňování orné půdy a Biopásy. Nově přibylo podopatření Ochrana hnízdišť čejky chocholaté a Zatravňování drah soustředěného odtoku.

Mezi zásadní změny patří v první řadě vyčlenění ekologického zemědělství, které bude podporováno v rámci samostatného opatření Ekologické zemědělství. Z AEKO byl též vyřazen titul Pěstování meziplodin, který bude realizován jako jedno z opatření ke splnění podmínek ozelenění v rámci přímých plateb I. pilíře SZP. Dále byla zavedena povinnost členskému státu zajistit, aby nedošlo k tzv. „dvojímu financování“, což mimo jiné znamená, že v případě kombinace Ekologického zemědělství a některých nadstavbových titulů Ošetřování travních porostů, nebo v případě použití některých titulů AEKO jako tzv. „ekvivalentní postupy“ pro splnění podmínek ozelenění bude od platby AEKO odečítána částka úměrná překryvu činností. Závazky budou i nadále realizovány jako pětileté, s možností uzavírání kratších závazků po uplynutí tohoto počátečního závazku. Kratší závazky nebude možné uzavírat v podopatření Zatravňování orné půdy a Zatravňování drah soustředěného odtoku.

V Integrované produkci révy vinné jsou nově zavedeny dva tituly, Základní ochrana vinic a Nadstavbová ochrana vinic. V případě základní ochrany se jedná o pouze mírně upravený titul z AEO, kdežto v případě nadstavbového titulu se jedná o náročnější titul s podmínkami zajištujícími vyšší environmentální efekt.

Podopatření Ošetřování travních porostů doznalo změn jak v nabídce, tak v podmínkách provádění jednotlivých titulů, hlavně pak v podmínkách upravujících intenzitu chovu hospodářských zvířat (tzv. zatížení VDJ). Z nabídky byl vyřazen titul Ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště bahňáků, na místo kterého bylo zavedeno podopatření na orné půdě Ochrana hnízdišť čejky chocholaté. Naopak přibyl titul Ochrana modráska, mající za cíl citlivé ohospodařování lokalit, na kterých se vyskytují tito evropsky významní motýli. Co se týká podmínky intenzity chovu hospodářských zvířat, minimální limit zatížení je stanoven na úroveň 0,3 velké dobytčí jednotky (VDJ) na ha travního porostu (TP) a od roku 2017 pak 0,35 VDJ/ha TP. Dodržování limitu bude vyžadováno v období 1. 6. až 30. 9. kalendářního roku. Maximální limit zatížení je stanoven na 1,15 VDJ/ha TP zařazeného v daném titulu, se zohledněním zvířat, která se nepasou a 1,5 VDJ/ha veškeré zemědělské půdy žadatele. V případě titulů Druhově bohaté pastviny (DBP) a Suché stepní trávníky a vřesoviště (SSTaV) je stanoven maximální denní limit zatížení na daný půdní blok, a to ve výši 8,15 VDJ/ha TP v titulu DBP, respektive 6,5 VDJ/ha TP v titulu SSTaV.

Dále došlo k drobným úpravám podmínek provádění jednotlivých titulů, převážně limitů hnojení dusíkem.

V podporách Zatravňování orné půdy dochází k zpřesnění cílení pouze na plochy erozně ohrožené, podél vodních útvarů a v oblastech zranitelných dusičnany. Dále došlo k rozšíření nabídky druhově cenných směsí pro zatravnění.

Byla též rozšířena nabídka biopásů, kdy bude nově možné vstoupit do titulu Krmné biopásy, který je obdobou titulu Biopásy v AEO a nově též do titulu Nektarodárné biopásy, který je cílen na podporu opylovačů v zemědělské krajině.

Podopatření Ochrana hnízdišť čejky chocholaté je cílen na přesně vydefinované hnízdiště čejky a slouží k ochraně těchto hnízdišť po dobu hnízdění a raného vývoje ptáčat.

Zatravňování drah soustředěného odtoku (DSO) je cíleno pouze na plochy vymezené v evidenci půdy a má za cíl pomoci v boji proti erozi půdy a zrychlenému odtoku vody z krajiny.

Žadatelé budou moci zažádat o zařazení do všech podopatření a titulů AEKO a o dotaci za provádění AEKO ve standardním termínu 15. 4. až 15. 5. prostřednictvím tzv. „Jednotné žádosti“, a to od roku 2015.