Vlastnická struktura lesů

Rok 2014 podobně jako předchozí roky nepřinesl žádné významné změny ve vlastnické struktuře porostní plochy pozemků. Nejvíce plochy zaujímají lesy ve vlastnictví státu obhospodařované zejména LČR, další významný podíl tvoří soukromí vlastníci, obce a města.
Restituční proces je až na výjimky ukončen, ale i tak se podíl státního vlastnictví stále pozvolna zmenšuje. U některých právně komplikovaných případů dosud rozhodují o oprávněnosti restitučních nároků v odvolacím řízení i mimo něj soudy.
Větší změnu ve vlastnické struktuře lze očekávat v nastávajících letech vzhledem k navracení lesních majetků církvím. V souvislosti s majetkovým vyrovnáním s církvemi a náboženskými společnostmi LČR evidovaly k 31. 12. 2014 celkem 2 195 výzev k vydání majetku, ve kterých oprávněné osoby uplatnily požadavky na vydání 47 820 pozemků a 1 392 staveb. Ke 31. 12. 2014 bylo uzavřeno s oprávněnými osobami 1 286 dohod o vydání nárokovaného majetku v rozsahu 13 339 pozemků o celkové výměře 56 878 ha a 163 staveb.

Vývoj výměry lesů

Plocha lesních pozemků v České republice trvale roste. Částečně je to způsobeno převisem výměry nově zalesněných původně nelesních pozemků nad výměrou pozemků, které jsou z různých důvodů z lesa odnímány, částečně také díky neustále se zpřesňujícím údajům z katastru nemovitostí. V roce 2014 se plocha lesních pozemků meziročně zvýšila o 2 645 ha na současných 2 666 376 ha.

Obnova lesa a zalesňování

Plocha obnovených lesních porostů oproti předchozímu roku nepatrně poklesla na 25 929 ha, nicméně ve srovnání s předchozími roky je tato plocha srovnatelná a odpovídá celkovému objemu provedených těžeb v předchozích letech. Výše přirozené obnovy činí 5 726 ha, a přestože ve srovnání s rokem 2013 vykazuje mírný pokles o 386 ha, je patrné, že její plocha v posledních několika letech vykazuje vyrovnaný trend.
Podíl listnatých dřevin na umělé obnově je z dlouhodobějšího hlediska stabilní. V roce 2014 dosáhl 38,6 % a oproti předchozímu roku tak došlo k jeho mírnému poklesu o 0,7 %.

Výchovné zásahy

Plocha lesních porostů, v nichž byly provedeny výchovné zásahy prořezávkou, činila 43,1 tis. ha. Probírky byly realizovány na ploše 85,2 tis. ha. Oproti předchozímu roku došlo k mírnému navýšení velikosti těchto ploch jak u prořezávek, tak i probírek.

Těžba dřeva

V lesích ČR bylo vytěženo celkem 15,48 mil. m³ surového dříví, což ve srovnání s předchozím rokem znamená nárůst o 0,15 mil. m³. Značnou měrou se na tomto objemu podílelo zpracování nahodilých těžeb (4,5 mil. m³). Podíl nahodilé těžby v roce 2014 činil 29 % a poněkud tak zhoršil podmínky pro plánovité hospodaření v lesích.
Podíl těžeb listnatého dříví na celkových těžbách činil přibližně 13 %.
Z celkového množství těžby dřeva v ČR bylo 15 476 tis. m³ vytěženo v předmýtních a obnovních těžbách, 4 497 tis. m³ sortimentovou technologií a 10 979 tis. m³ kmenovou technologií. Na celkové těžbě se sortimentová technologie podílela 29 %.
Kvalifikovaný odhad těžebních zbytků a lesní štěpky, který se nezapočítává do celkových dodávek dříví, činil 1 800 tis. m³.

Ochrana lesa

Rok 2014 je možno z pohledu ochrany lesa celkově označit jako období spíše méně příznivé, podobně jako předcházející rok 2013. Z regionálního hlediska opět panovaly velké rozdíly, přičemž platilo, že území Moravy a Slezska (nesrovnatelně výrazněji zasažené suchem) vykázalo u většiny skupin škodlivých faktorů relativně i absolutně větší objemy poškození než plošně zřetelně rozlehlejší území Čech. Hlavní škodlivé faktory byly přitom obdobné jako v minulých letech, z abiotických vlivů se jednalo především o polomy a přímé následky sucha, z biotických činitelů pak jako tradičně o poškození způsobené přemnožením podkorního hmyzu na smrku, aktivizací václavky a v neposlední řadě je nutno zmínit také trvající negativní působení přemnožené spárkaté zvěře, které nejcitelněji postihuje obnovu lesa.
Podrobný přehled působení škodlivých činitelů v roce 2014 najdete v LP 6/2015.

Evidované kůrovcové dříví ve smrkových porostech v tis. m³. Pramen: VÚLHM

Zdravotní stav lesů

Na zdravotní stav lesních porostů mělo nepochybně příznivý vliv postupné snižování imisní zátěže v uplynulých desetiletích. Pozitivní změny lesního prostředí se ovšem projevují s určitým časovým zpožděním. Lesní porosty tak stále vykazují vysokou míru defoliace, která patří mezi nejvyšší v porovnání s ostatními evropskými zeměmi. V dlouhodobém sledování vykazovala přes určité výkyvy velmi mírně stoupající trend, v posledních letech až stagnující.

Druhové složení lesů

Plocha hlavních jehličnatých dřevin, tj. smrku, borovice a modřínu, se nadále snižuje, zatímco podíl jedle vykazuje setrvale mírný nárůst. Naproti tomu se zvyšuje podíl listnatých dřevin, zejména buku.
Vedle celkového zastoupení jednotlivých druhů dřevin je z hlediska posuzování druhové biodiverzity našich lesů významným ukazatelem také výskyt porostních směsí v rámci JPRL. Poměr smíšení jednotlivých druhů dřevin v rámci těchto jednotek trvale narůstá ve prospěch smíšených porostů a porostů s převahou listnáčů. Tento stoupající trend byl zaznamenán i v roce 2014.

Druhové složení lesů v ha a % z celkové plochy porostní půdy. Pramen: ÚHÚL

Veronika Lukášová

Kompletní verzi článku najdete v Lesnické práci 9/2015.