Význam silážní kukuřice v krmných dávkách pro skot je neoddiskutovatelný. Živinová kvalita siláží se odvíjí především ze stále lepších hybridů, které svým způsobem vyžadují intenzivnější úroveň hnojení, chemické ochrany a agronomických zásahů. Význačným motorem se stává stále vyšší živočišná produkce, která potřebuje, aby krmné dávky měly vysokou koncentraci energie s maximální produkční účinností. Možností, jak docílit požadovanou energii v krmných dávkách je několik.  Zvýšit energii v silážích kukuřice můžeme výběrem vhodného silážního hybridu s dobrým % obsahu škrobu, který sklidíme v optimální zralosti v závislosti na stravitelnosti stonku. K dalšímu zvýšení koncentrace energie můžeme přispět zvýšením strniště při sklizni až na 50 cm.
Pro další zvýšení energie v krmné dávce vznikla metoda sklizně LKS, to je sklizeň celých palic včetně listenů. Metoda se začala používat v osmdesátých letech minulého století, ale i v současné době se ještě dělá na některých podnicích v ČR. Zpočátku to mělo velký přínos, protože se zvyšovala energie v krmných dávkách a nahrazovala také chybějící jadrné krmivo. Hlavním důvodem, proč se v některých podnicích vyrábí siláže LKS je ten, že zemědělský podnik si vyrábí siláž sám, vlastní technikou a nepotřebuje k tomu objednávat služby. Jednou z příčin, proč se přestávají vyrábět siláže LKS, je jejich kvalita. Klimatické podmínky se v posledních letech značně mění a prakticky každý rok má svá specifika. Dochází k oteplování a střídají se suchá a vlhká období a tyto změny mají vliv na změnu epifytní mikroflóry a rozvoji plísní a kvasinek. Za nepříznivých podmínek nemá palice ozrněnou špičku, která není zakrytá listeny a dochází k primárnímu zaplísnění. Plíseň pak prorůstá vřetenem a dochází k rozvoji mykotoxinů. Obsah mykotoxinů bývá někdy tak toxický, že má nejen vliv na užitkovost, březost, ale i na zdravotní stav zvířat. Dají se sice použít vyvazovače, ale jejich účinek je u některých malý a pohybuje se od 30 % do 60 %. Dalším problémem u siláží LKS je špatná konzervovatelnost. Při konzervaci se používají pouze probiotické přípravky, které nezabrání následnému rozvoji plísní a kvasinek. Jakmile se začne siláž LKS díky mikroflóře zahřívat, tak nastává problém, který je téměř neřešitelný. Takto poškozené krmivo se nedá zkrmovat bez újmy na zdraví a vznikají tak značné ekonomické ztráty.
V roce 1997 AgroKonzulta spol. s r.o. řešila grand EP 7124 „Zvyšování produkční účinnosti objemných krmiv ve vazbě na technologii výroby a ekonomiku“. Součástí tohoto projektu bylo silážování vlhkého mačkaného zrna obilovin, luskovin a zrna kukuřice. Při pokusech jsme vycházeli z metodiky finské firmy AIMO KORTTEEN KONEPAJA OY, která nám byla doporučena. Mačkání bylo provedeno na mačkacím stroji MURSKA. Výsledky pokusů ukázaly, že metoda silážování vlhkého mačkaného zrna přináší mnoho výhod, jak ve zvýšení produkční účinnosti krmné dávky, tak má i velký ekonomický přínos ve snižování nákladů na krmení.
Cílem metodiky „Silážování vlhkého mačkaného zrna konzervovaného chemickým přípravkem založeným na bázi kyseliny propionové a mravenčí“ je vnést nové poznatky do výroby těchto siláží. Zrno obilovin, luskovin a zrna kukuřice patří k nejdražším komponentů krmné dávky. V případě nedodržení technologických a konzervačních postupů pak může dojít ke značným finančním ztrátám tím, že se zrno zkazí a nesmí se zkrmovat zvířatům.  Následně se musí zlikvidovat a místo něho se musí nakoupit jiné jadrné krmivo.

Ke stažení zde