Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

K novele zákona o DPH s účinností od 1. 7. 2017

29/07/17

K novele zákona o DPH s účinností od 1. 7. 2017

K novele zákona o DPH s účinností od 1. 7. 2017

4.7.2017, Zdroj: Česká daňová správa

Obsah

Dne 16. 6. 2017 byl zveřejněn ve Sbírce zákonů zákon č. 170/2017, kterým se mění některé zákony v oblasti daní. V části třetí tohoto zákona dochází ke změnám zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Účinnost změn nastává dne 1. 7. 2017.

Dále naleznete základní přehled o vybraných změnách v oblasti DPH, které tato novela zákona o DPH obsahuje. K některým úpravám zároveň Generální finanční ředitelství připravuje detailnější metodické informace, které budou k dispozici na webových stránkách www.financnisprava.cz v sekci Daně.

 

 Nahoru1. Změny v pojmosloví a definicích (§ 4)

Definice „nového dopravního prostředku“ je rozšířena na všechna motorová pozemní vozidla. „Novými dopravními prostředky“ jsou i vozidla, která nejsou určena k provozu na pozemních komunikacích (např. terénní čtyřkolky).

 

Dochází ke zpřesnění vymezení „obchodního majetku“. Osoba povinná k dani při pořízení určité majetkové hodnoty určí, zda, kdy (ihned či s určitým časovým odstupem) a v jaké části jí zařadí do svého obchodního majetku.

 

Do definice „dlouhodobého majetku“ je doplněna zásada, podle které se v případech, kdy plátce pořizuje tento majetek formou tzv. finančního leasingu (je mu přenechán k užití s ujednáním o budoucím převodu vlastnického práva), se tento majetek pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dlouhodobý majetek uživatele.

 

 Nahoru2. Společnost (dříve sdružení)

Dochází ke zrušení specifické úpravy registrace a postupů při správě daně u společnosti – nově je postupováno podle obecných principů DPH. Nové podmínky jsou postaveny na individuálním působení každého člena (společníka). Podle nové právníúpravy každý společník sleduje svůj obrat samostatně, v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty vede veškeré údaje za sváuskutečněná a přijatá plnění (i ta, která uskutečňuje v rámci společnosti), v daňovém přiznání uvádí údaje za svá uskutečněnáa přijatá plnění (i ta, která uskutečňuje v rámci společnosti), v souhrnném hlášení uvádí údaje o svých uskutečněných přeshraničníchplněních a v kontrolním hlášení uvádí údaje o svých uskutečněných a přijatých plněních. Při vystavování daňovýchdokladů se na každého společníka, který uskutečňuje ekonomickou činnost v rámci společnosti, vztahují ustanovení § 27 a násl.zákona o DPH. Při rušení registrace postupuje každý společník jako každý jiný plátce.

 

Společníci společností, kteří do 30. 6. 2017postupovali podle původní právní úpravy, mohou podle přechodných ustanovení novely (bod 2) využít přechodné obdobía postupovat při uplatňování DPH podle této původní právní úpravy, nejdéle však do 31. 12. 2018.

 

 Nahoru3. Místo plnění

Do ustanovení § 10 zákona o DPH, které upravuje stanovení místa plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci, se doplňuje vymezení pojmu „služby vztahující se k nemovité věci“. Stanovuje se základní zásada, že takovouto službou je pouze služba, která má dostatečně přímou souvislost s danou nemovitou věcí. Tato zásada vyplývá z přímo použitelného prováděcího nařízení Rady (EU) s účinností od 1. ledna 2017.

 

Do ustanovení § 11 odst. 2 zákona o DPH se zakotvuje z důvodu právní jistoty zásada vyplývající z judikatury Soudního dvora EU, podle které plátce za daných okolností nemá nárok na odpočet daně na vstupu uplatněné z titulu pořízení zboží v tuzemsku. Jedná se o situaci, kdy tuzemský plátce pořizuje zboží z jiného členského státu s tím, že zboží není přepraveno do státu, který vydal DIČ, pod nímž plátce zboží pořizuje, ale je přepraveno do členského státu odlišného.

 

 Nahoru4. Vznik povinnosti přiznat daň (§ 20a)

Dochází ke zpřesnění pravidla pro stanovení vzniku povinnosti přiznat daň při přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění. Povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty vzniká pouze v případě, je-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.

 

 Nahoru5. Uskutečnění zdanitelného plnění (§ 21)

Při dodání zboží se zdanitelné plnění podle obecného pravidla považuje za uskutečněné dnem, ke kterému dochází k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník, popř. v okamžicích vymezených v § 21 odst. 1 písm. b) a c) zákona o DPH. Den převzetí zboží již není určující.

 

Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje podle obecného pravidla za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu, s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve. V zákoně o DPH již není uvedena vazba na den uvedený ve smlouvě, ke kterému dochází k pozbytí nehmotné věci nebo přenechání zboží k užití jinému.

 

Dochází ke zrušení definice opakovaného plnění. V případě dodání zboží či poskytnutí služby, které probíhá po dobu delší než 12 měsíců, se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato.

 

 Nahoru6. Oprava základu daně (§ 42)

Pokud při pořizování zboží formou finančního leasingu dojde při převodu vlastnického práva ke zboží na uživatele ke změně výše úplaty, popř. pokud k převodu vlastnického práva ke zboží na uživatele z jakéhokoliv důvodu nedojde, je umožněno provedení opravy základu daně a výše daně. Oprava základu daně a výše daně se provede ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém došlo k převodu vlastnického práva, popř. ve kterém nastala skutečnost, na jejímž základě nedošlo k převedení vlastnického práva na uživatele.

 

 Nahoru7. Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 51, § 57)

Povinnost přiznat plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně vzniká ke dni jeho uskutečnění. Pokud je před uskutečněním tohoto plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat plnění z přijaté částky ke dni přijetí úplaty pouze v případě, je-li toto plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě (viz § 20a).

 

Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozeno poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nebo poskytování péče o děti do 4 let v denním režimu, pokud jsou tyto služby poskytovány státem, krajem, obcí, organizační složkou státu, krajenebo obce, dobrovolným svazkem obcí, hlavním městem Prahou nebo jeho městskou částí, příspěvkovou organizací, nebonestátní neziskovou organizací pro děti a mládež.

 

 Nahoru8. Vyrovnání a úprava odpočtu daně (§ 77, § 78e)

Vyrovnání nebo úpravu původně uplatněného odpočtu daně je plátce povinen provést při nedoložených případech zničení, ztráty či odcizení obchodního majetku.

 

 Nahoru9. Vracení daně osobám se zdravotním postižením (§ 85)

Osoba se zdravotním postižením, které byla na základě žádosti vrácena daň zaplacená u motorového vozidla, je povinna tuto daň zcela nebo v poměrné výši vrátit na účet příslušného správce daně v případě, že vlastnické právo k motorovému vozidlu převede, popř. motorové vozidlo pronajme, a to ve lhůtě 5 let od vrácení daně. Povinnost vrátit daň v poměrné výši vztahuje nejen na osoby, které podaly žádost o vrácení daně po účinnosti novely zákona, ale i na osoby, kterým byla daň na základě

žádosti vrácena před účinností novely a po účinnosti novely ještě neuběhla pětiletá lhůta a osoba se zdravotním postižením vlastnické právo k motorovému vozidlu převede, popř. motorové vozidlo pronajme po účinnosti novely zákona.

 

 Nahoru10. Režim přenesení daňové povinnosti (§ 92b až § 92ea)

Zavádí se režim přenesení daňové povinnosti:

  • při poskytnutí zprostředkovatelské služby, která spočívá v obstarání dodání investičního zlata
  • při dodání nemovité věci prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji plátci
  • při poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce plátci
  • při dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky
  • při dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a výkonu tohoto práva nabyvatelem

 

 Nahoru11. Skupina, skupinová registrace (§ 5c, § 95a)

Za práva a povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů odpovídají společně a nerozdílně členové skupiny, a to jak za doby existence skupiny, tak po jejím zrušení či po zániku jejich členství ve skupině. Toto platí jak pro hmotněprávní povinnosti, tak i pro povinnosti procesní povahy, v rovině nalézací i v rovině platební či vymáhací.

 

Osoba, na kterou při přeměně člena skupiny (rozdělením, které má formu odštěpení), který při přeměně nezaniká, přechází nebo je převáděno jeho jmění, a která je v okamžiku přeměny nově vzniklou osobou, se stává členem skupiny.

 

 Nahoru12. Podávání daňového přiznání v insolvenci (§ 99b, § 101b)

V případě rozhodnutí o úpadku plátce nedochází ke vzniku samostatných zdaňovacích období, ale stávající zdaňovací období skončí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nastala účinnost rozhodnutí o úpadku. K období před účinností rozhodnutí o úpadku se váže povinnost podání daňového přiznání do 30 dnů od tohoto dne (§ 244 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů). Daňové přiznání za zbývající část zdaňovacího období se podává v obecné lhůtě 25 dnů po skončení zdaňovacího období nebo ve lhůtě 30 dnů ode dne účinnost rozhodnutí o úpadku, pokud by tato lhůta uplynula později.

 

 Nahoru13. Nespolehlivý plátce, nespolehlivá osoba (§ 106a, § 106aa)

K institutu nespolehlivého plátce se zavádí nový institut nespolehlivé osoby. Nespolehlivou osobou se stane osoba, která není plátcem a která závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně.

 

Stane-li se nespolehlivá osoba plátcem, stává se současně nespolehlivým plátcem. Stane-li se nespolehlivá osoba nebo nespolehlivý plátce členem skupiny, stává se současně tato skupina nespolehlivým plátcem. Dojde-li ke zrušení registrace nespolehlivého plátce, který je skupinou, stávají se členové této skupiny nespolehlivými plátci dnem nastávajícím po dni, kdy tato skupina přestala být plátcem.

 

 Nahoru14. Ručení příjemce zdanitelného plnění (§ 109)

Příjemce zdanitelného plnění ručí za daň nezaplacenou jeho poskytovatelem v případě, kdy úplata za plnění je poskytnuta (i částečně) virtuální měnou.

 

 Nahoru15. Kontrolní hlášení a daňové přiznání

V souvislosti s novelou zákona o DPH vydává Generální finanční ředitelství zároveň i aktualizované pokyny k vyplnění kontrolního hlášení DPH, aktualizovaný formulář „Přiznání k dani z přidané hodnoty“ a s tím související „Pokyny k vyplnění přiznání k dani z přidané hodnoty“.