Dotace na plochu jsou zemědělcům vypláceny za činnost na zemědělské půdě podle evidence LPIS. U jednotlivých pozemků zde nejsou zapsaní vlastníci, ale zemědělci, kteří na půdě hospodaří. Výplata samotných dotací tak neřeší právní vztah žadatele k pozemkům, což se týká i pozemků s tzv. nejednoznačným vlastníkem.

„Výplata plošných dotací je navázaná na oficiální zápis v evidenci LPIS. V něm jsou podle evropských pravidel uvedeny subjekty, které na daném pozemku hospodaří, nikoliv vlastníci. Pro oprávněnost výplaty dotací tedy není určující právní vztah žadatele k zemědělským pozemkům,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Pro poskytnutí dotace je rozhodující obhospodařování zemědělské půdy a plnění dalších dotačních podmínek. Tedy pokud je subjekt zapsán v LPIS, je oprávněným žadatelem o zemědělské dotace.

Právní vztah uživatele k zemědělské půdě je dle zákona o zemědělství pro zápis do LPIS relevantní pouze ve dvou případech. Prvním případem je rozpor mezi údaji vedenými v LPIS a ohlášením změny ke stejným pozemkům nebo zápis nového pozemku do LPIS. Druhým případem, kdy se prošetřují právní důvody užívání, jsou podněty vlastníka pozemku, případně Ministerstva, jiného orgánu veřejné správy či z vlastního zjištění SZIF.

Podle nového občanského zákoníku se musí všichni majitelé nemovitostí, u kterých je v současnosti majitel nejednoznačný, přihlásit o tyto nemovitosti do konce roku 2023. Pokud tak neučiní, připadnou opuštěné nemovitosti státu. Nejednoznačného vlastníka mají ty pozemky, u kterých v katastru není uveden nikdo, nebo chybí údaje pro dostatečnou identifikaci, např. rodné číslo nebo adresa.

„Problém je tedy primárně legislativní, není dořešený výkon vlastnických práv u těchto pozemků do roku 2023. Některé pozemky, na kterých se historicky desítky let hospodaří, by se musely nechat ležet ladem, protože ještě několik let se nepodaří určit jejich jasného vlastníka,“ uvedl ministr Jurečka.

Je důležité upozornit, že nelze udělat jednoduchou zkratku a říct, že na všech pozemcích s nejednoznačným vlastníkem hospodaří zemědělci neoprávněně. Užívání těchto pozemků může mít historický původ. Souhlas mohl být udělen i ústně, problém tak může být spíše s prokázáním užívacího titulu než se skutečnou protiprávností užívání pozemků.

V soukromém právu musí být rovněž protiprávnost spojena s porušením práv jiného subjektu. Takový subjekt však bude z podstaty věci u pozemků s nejednoznačným vlastníkem chybět. Při zápisu do LPIS se zkoumají pouze nezbytné případy, a to ty, ve kterých dochází ke konfliktu s právy jiného subjektu.

Není a nemůže být smyslem LPIS, jakožto podpůrné evidence výlučně pro dotace Společné zemědělské politiky, nastolit absolutní pořádek v užívacích vztazích k zemědělské půdě. Ty vyžadují aktivitu toho, komu práva náleží (vigilantibus iura scripta sunt – právo náleží bdělým).

„Je výhradně na každém jednotlivém zemědělském podnikateli, zda si v LPIS nechá zakreslit daný pozemek pro vznik nároku na dotaci na hospodaření. Důrazně žádám, aby všichni, kteří pobírají nárokové dotace na plochu, o ně žádali pouze pro pozemky, pro které mají jakýkoliv platný užívací titul (vlastnictví, pachtovní smlouva apod.). Nechám SZIF prošetřit, o kolik půdy jde, kolika zemědělců se tento problém týká a jaké se dají navrhnout legislativní změny,“ uvedl ministr Jurečka.
Markéta Ježková, tisková mluvčí Ministerstva zemědělství