Úspěšné vyjednávání o implementaci nitrátové směrnice v ČR

Zastavení řízení "EU Pilot" proti ČR

Začátkem října 2017 byla Česká republika oficiálně informována, že Evropská komise (EK) akceptovala odborné argumenty předložené v reakci na požadavky vznesené ke způsobu uplatnění směrnice Rady 91/676/EHS k ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice) v ČR. Na základě vyhodnocení obdržených podkladů i výsledků bilaterálních jednání za účasti zástupců ČR tedy Evropská komise s kladným závěrem uzavřela řízení "EU Pilot", vedené proti ČR od roku 2012.
Odborné podklady zpracovávali a na jednáních se v roli expertů podíleli pracovníci Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., kteří k tomu využívali výsledků vlastního speciálně na tuto problematiku zaměřeného výzkumu i výsledků spolupráce s dalšími výzkumnými institucemi, poradenskými subjekty i zemědělskými podniky.

Obhájení našeho akčního programu, zachování možnosti uložení hnoje na poli
Z hlediska zemědělské praxe se jedná o zásadní úspěch z pohledu obhajoby místních podmínek hospodaření, při zohlednění specifické struktury zemědělských podniků v ČR. Schválení aktuálního nastavení akčního programu nepředstavuje jen potvrzení správnosti implementace evropské směrnice nebo předpoklad minimalizace negativních dopadů zemědělského hospodaření na kvalitu vody, ale rovněž značnou úsporu investičních nákladů, zejména na výstavbu pevných hnojišť. Problematika uložení hnoje na zemědělské půdě totiž byla nejvýznamnějším sporným bodem v jednáních se zástupci EK, a to již od počátku vyhodnocování našeho akčního programu v roce 2006. Doporučení a následně i požadavky EK směřovaly k zákazu uložení hnoje na poli a k povolení jeho krátkodobého umístění jen v rámci přípravy k rozmetání. To by však vyžadovalo dostavbu potřebných skladů, neboť dříve cca 60 %, nyní asi 40 % objemu hnoje je před použitím dlouhodoběji ukládáno na poli, zejména z logistických důvodů.

Složitá jednání byla i k nastavení doby zákazu hnojení v mimovegetačním období, neboť toto období mělo být podstatně rozšířeno nejprve k měsícům říjen až září a následně i do jara. Připomínky byly také k podzimnímu hnojení, které se z pohledu EK jevilo jako velmi benevolentní, jakož i ke hnojení na svazích, kde bylo doporučováno nastavit zákaz hnojení již od 5°… Vedle výše uvedených sporných bodů, které se nakonec podařilo dostatečně zdůvodnit vědeckými argumenty, samozřejmě probíhala jednání i dalším bodům, kde bylo postupně dosaženo konsenzu (upřesnění normativů produkce statkových hnojiv a obsahů živin, nastavení diferencovaných limitů hnojení k plodinám, zákaz hnojení na sníh, omezení hnojení okolo vod apod.).

Podmínky pro uložení hnoje na poli, metodika pro praxi

Předsoudní řízení "EU Pilot" bylo sice zastaveno, ale EK přitom zdůraznila možnost jeho obnovení v případě zjištění nových skutečností. Je tedy na zemědělcích, aby se snažili ukládat hnůj na poli způsobem, který neohrozí okolní prostředí a nezpůsobí znečištění vod. Vedle výběru vhodného místa je důležitá i správná péče o takto uložený hnůj. Je to nutné z hlediska omezení ztrát nejen živin, ale i organické hmoty. Při správném ošetřování jsou ztráty organické hmoty okolo 30 %, ale při špatné péči mohou být až dvojnásobné…
Poznatky o uložení hnoje na zemědělské půdě vycházejí z výzkumných a monitorovacích aktivit, jejichž provedení bylo ze strany ČR přislíbeno již při jednáních v roce 2009. Jednou z podmínek EK pro uznání našeho postupu, založeného na definovaných podmínkách (schválení místa pro uložení hnoje v rámci havarijního plánu, pečlivý výběr místa, řádné udržování, od roku 2017 i skladová evidence pro statková hnojiva) a eliminujícího rizika znečištění okolního prostředí, bylo i vytvoření praktické příručky pro zemědělce. Vznikl tedy první ucelený manuál, upozorňující na aktuální požadavky předpisů i nejčastější chyby při výběru místa a způsobu uložení hnoje, s cílem zvýšení kvality uloženého hnoje a lepší ochrany povrchových a podzemních vod. Metodice předcházela šestiletá náročná práce v terénu (vzorkování půdy i do hlubokých vrstev, u více než 500 složišť hnoje, částečně i opakovaně – v dalších letech po rozvozu hnoje), spolupráce s desítkami zemědělských podniků, konzultace s agronomy apod. 

Zdroj: VÚRV v.v.i., www.vurv.cz, 20.11.2017