Když rozvázání pracovního poměru není platné…

Chyby při ukončení pracovního poměru se může dopustit jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec.

Neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele

Pokud zaměstnanec, kterému dal zaměstnavatel neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, oznámí zaměstnavateli písemně a bez zbytečného odkladu, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy to, že trvá na dalším zaměstnávání, oznámil zaměstnavateli, a až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru. (§ 69 odst. 1 ZP)

Když zaměstnanec, se kterým zaměstnavatel neplatně rozvázal pracovní poměr, neoznámí, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, a pokud se se zaměstnavatelem písemně nedohodne na jiném dnu skončení, jeho pracovní poměr skončí dohodou, a to:

• byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby,
• byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit, ale s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby. (§ 69 odst. 3 ZP)

Pokud celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, přesahuje 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele náhradu mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit. Soud však přihlédne k tomu, zda byl zaměstnanec zaměstnán, jakou práci konal a jakého výdělku dosáhl nebo proč nepracoval. Moderační právo soudu je upraveno v ustanovení § 69 odst. 2 ZP.

Neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance

Pokud dal neplatnou výpověď nebo zrušil-li neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době zaměstnanec a zaměstnavatel písemně bez zbytečného odkladu oznámil zaměstnanci, že chce, aby dále pracoval, pracovní poměr trvá. Pokud zaměstnanec nebude pokračovat v práci pro zaměstnavatele, může na něm zaměstnavatel požadovat náhradu vzniklé škody, a to ode dne, kdy zaměstnavatel zaměstnanci oznámil, že na dalším konání práce trvá. (§ 70 odst. 1 ZP)

Když však zaměstnavatel, se kterým zaměstnanec rozvázal pracovní poměr neplatně, netrvá na tom, aby zaměstnanec pracoval, platí, že pracovní poměr skončil dohodou:

• byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby,
• byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit,

ale jen pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem písemně nedohodne na jiném dnu skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel, který netrval na tom, aby zaměstnanec pracoval, náhradu škody vůči zaměstnanci uplatňovat nemůže. (§ 70 odst. 2 až 3 ZP)

Společně pro zaměstnance i zaměstnavatele

Pokud dojde k rozvázání pracovního poměru dohodou, která je neplatná, platí i v tomto případě obdobně jako při neplatné výpovědi při posuzování práva zaměstnance na náhradu ušlé mzdy nebo platu postup podle § 69 ZP. Právo na náhradu škody pro neplatnost dohody však má jen zaměstnanec, zaměstnavatel toto právo uplatňovat nesmí. (§ 71 ZP)

O neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může rozhodnout jedině soud, na který se může obrátit jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec. Žalobu musí podat u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Marným uplynutím lhůty toto právo v souladu s § 330 ZP zaniká. (§ 72 ZP).