Příklady výpočtu průměrného výdělku

• Průměrný hodinový výdělek
• Průměrný měsíční výdělek
• Pravděpodobný výdělek

Zákoník práce při výpočtu průměrného výdělku nepřipouští žádné odchylky od právní úpravy ve vnitřním předpisu, ani v kolektivní smlouvě.

 NahoruPrůměrný hodinový výdělek

Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.

Příklad č. 1

Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dne 12. 11. a do konce roku odpracuje 264 hodin v rámci 33 pracovních dnů. Výše mzdy (bez náhrad mzdy) činí za celé období 39 600 Kč.

Průměrný hodinový výdělek: 39 600 : 264 = 150 Kč/hod.

Příklad č. 2

Zaměstnanec byl v pracovním poměru celé předchozí čtvrtletí. Odpracoval 502 hodin včetně práce přesčas. Čerpal dovolenou ve výši 4 dnů. Za odpracovanou dobu dostal mzdu ve výši 40 000 Kč, za dovolenou dostal náhradu mzdy ve výši 1 800 Kč.

Průměrný hodinový výdělek: 40 000 : 502 = 79,68 Kč/hod.

 

Příklad č. 3

Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána na dobu od 1. 1. do 31. 5. s výší měsíční odměny 14 000 Kč a rozsahem pracovní doby 20 hodin týdně. V jednotlivých měsících bylo odpracováno a vyplaceno:

leden	80 hodin	14 000 Kč
únor	80 hodin	14 000 Kč
březen	88 hodin	14 000 Kč
duben	80 hodin	14 000 Kč
květen	84 hodin	14 000 Kč
Celkem	412 hodin	70 000 Kč

Průměrný hodinový výdělek vypočteme z rozhodného období I. čtvrtletí kalendářního roku: 14 000 × 3 : (80 + 80 + 88) = 169,35 Kč/hod.

 

Příklad č. 4

Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána na dobu od 1. 1. do 31. 5. Po vykonání celého úkolu dostal zaměstnanec jednorázovou odměnu ve výši 70 000 Kč. Odpracoval 412 hodin (jako v předchozím příkladu).

Průměrný výdělek k 31. 5. se vypočte z rozhodného období od 1. 1. do 31. 5. kalendářního roku a činí: 70 000 : 412 = 169,90 Kč/hod.

Rozdíl mezi průměrnými hodinovými výdělky z tohoto příkladu a příkladu 3 (169,90 – 169,35 = 0,55 Kč) je způsoben různou délkou rozhodného období v důsledku jiné splatnosti odměny.

 

Příklad č.  5

Zaměstnanec odpracoval v prvním čtvrtletí 480 hodin (předpokládaná pracovní doba byla však 520 hodin). Základní mzda za první čtvrtletí byla 40 000 Kč. Dále mu byla zúčtována roční odměna ve výši 38 000 Kč.

Výpočet průměrného výdělku za první čtvrtletí:

40 000 + (38 000 : 4 × 480 : 520) = 40 000 + 8 769,23 = 48 769,23 Kč

48.769,23 : 480 = 101,60 Kč

 

 NahoruPrůměrný měsíční výdělek

Má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce (průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů). Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.

 

Příklad č. 6

Zaměstnanec měl k 1. 7. sjednán úvazek 40 hodin týdně. Průměrný hodinový výdělek činil 116,60 Kč. Od 15. 7. byl dohodnut se zaměstnancem kratší pracovní úvazek v rozsahu 25 hodin týdně a k 31. 7. byl pracovní poměr rozvázán.

Protože se průměrný hodinový výdělek zjišťuje k prvnímu dni čtvrtletí, je nutné při výpočtu průměrného měsíčního výdělku vycházet z údajů platných k tomuto dni:

116,60 × 4,348 × 40 = 20 279,07 Kč, zaokr. 20 280 Kč.

Jiná situace: Zaměstnanec měl k 1. 7. sjednán úvazek 20 hodin týdně. Průměrný hodinový výdělek činil 116,60 Kč. Od 15. 7. byl dohodnut se zaměstnancem pracovní úvazek v rozsahu 40 hodin týdně a k 31. 7. byl pracovní poměr rozvázán.

Průměrný měsíční výdělek činí:

116,60 × 4,348 × 20 = 10 139,54 Kč, zaokr. 10 140 Kč.

 

 NahoruPravděpodobný výdělek

Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl. Přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy zaměstnance nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Příklad č. 7

Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1. března. Od 5. 3. do 20. 3. byl v pracovní neschopnosti. Jeho mzda činí 10 800 Kč. Pracuje 40 hodin týdně. V dubnu čerpá dovolenou.

Výpočet pravděpodobného výdělku:

10 800 : 4,348 : 40 = 62,097 Kč/hod., po zaokrouhlení 62,10 Kč/hod.

 

Příklad č. 8

Zaměstnavatel ve vnitřním předpisu stanovil, že pravděpodobný výdělek se vypočte jako aritmetický průměr ze skutečných průměrných výdělků alespoň tří zaměstnanců vykonávajících stejnou práci.

Zaměstnanci dosáhli těchto průměrných výdělků:

• Jiří 79,56 Kč/hod.,

• Robert dosáhl 89,56 Kč/hod.,

• Josef 84,50 Kč/hod.,

• Karel neodpracoval v předchozím období ani 21 pracovních dnů.

Jaký bude jeho průměrný výdělek?

Použije se pravděpodobný výdělek (79,56 + 89,56 + 84,50) : 3 = 84,54 Kč

 

Příklad č. 9

Zaměstnanec v předchozím čtvrtletí odpracoval pouze 9 osmihodinových směn. Obdržel mzdu 10 800 Kč.

Pravděpodobný výdělek se stanoví ze mzdy, které zaměstnanec dosáhl v předchozím čtvrtletí, i když neodpracoval ani 21 dnů: 10 800 : 72 = 150 Kč za hodinu.

Zjištěný pravděpodobný výdělek platí po celé čtvrtletí a nelze jej v průběhu tohoto čtvrtletí měnit.