Dlouhodobě kritizovaná nadměrná byrokracie při administraci evropských fondů se má v budoucnu změnit. Jedním z opatření má být snížení počtu hodin kontrol na farmách.

„Chceme jako ministerstvo zemědělství přijít s návrhem, aby se eliminoval maximální počet hodin, které mohou strávit kontroly na jedné firmě. Musíme si tedy říct, kolik hodin může kontrola strávit na jedné firmě. Pak tam bude chodit jen tehdy, kdy bude malér,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman na konferenci Agrární komory ČR k budoucí společné zemědělské politice EU, která se uskutečnila během agrárního veletrhu Země živitelka v Českých Budějovicích na konci srpna. Právě on je iniciátorem takového návrhu.

Podporu má ministr i od předsedy Agrární komory Zdeňka Jandejska. Podle něho by měly být kontroly jen tehdy, když vznikne nějaký nesoulad.

„Dnes je standard, že chodí kontrola pro to, aby zkontrolovala, jestli tam proběhla kontrola,“ kritizoval na dotaz redakce současnou praxi Jandejsek.

Aby mohli zemědělci čerpat finanční podporu z evropských zemědělských fondů, z nichž největší část představuje jednotná platba na plochu (SAPS), musí plnit několik podmínek v rámci systému tzv. kontroly podmíněnosti (cross-compliance). Zemědělec má povinnost udržovat půdu v dobrém zemědělském a environmentálním stavu a zároveň dodržovat podmínky na hospodaření v oblasti životního prostředí, změn klimatu, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat.

Požadavky pro získání dotace se v ČR vztahují jak na žadatele o přímou platbu (SAPS), tak na některé podpory z Programu rozvoje venkova (PRV) a některé podpory v rámci společné organizace trhu s vínem. Formu a metodu kontroly si stanovuje každá země sama podle národních potřeb. Snahou je lépe chránit životní prostředí a welfare zvířat. 

Kdo má co kontrolovat?

Jednotlivé podmínky v minulém roce kontrolovalo v Česku šest dozorových orgánů – Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), Česká plemenářská inspekce (ČPI), Státní veterinární správa (SVS) a Státní veterinářská a potravinářská inspekce (SZPI).

Kontroly probíhají prostřednictvím dálkového průzkumu země, pro který se využívají družicové snímky pořízené ve spolupráci s Výzkumným střediskem Evropské komise JRC IPSC v italské Ispře, nebo fyzickou kontrolou terénních inspektorů a úředníků národních či unijních orgánů přímo na farmě. Počet takový kontrol se každoročně liší. Všechny podané žádosti pak musí projít administrativními kontrolami, při nichž se ověřují informace z veřejného registru půdy (LPIS).

Z Výroční zprávy SZIF za rok 2017 vyplývá, že v roce 2017 bylo zkontrolováno 4 026 žadatelů 4 622 kontrolami. Celkem bylo zkontrolováno 9 596 žádostí. Kontrolovat by se přitom mělo každý rok jedno procento zemědělských podniků.

Mezi častými porušeními podmínek, které uvádí ministerstvo zemědělství, patří například neplatné povolení zemědělce k nakládání s povrchovou či podzemní vodou, porosty kukuřice na svažitém pozemku nebo nedovolené kácení vzrostlých dřevin. Například u opatření greening je zase nejčastějším porušením změna kultury v environmentálně citlivé ploše, uvádí Výroční zpráva SZIF, nebo pěstování jiné plodiny či na jiné výměře než je deklarováno.

Přestože má každý orgán na starosti kontrolu jiných podmínek, v praxi tomu tak mnohdy není.

„Často se stává, že spolu kontrolní orgány nekomunikují a při kontrolách se zajímají o jednu a tutéž věc, ačkoli v nedávné době, v horizontu týdnů i dnů, již zemědělec všechno potřebné doložil a nenašla se u něj závada,“ kritizoval praktiky inspekcí Jiří Felčárek z Agrární komory ČR.

Model „kontrolohodin“ proto vítá, protože vymezí jasný rámec a propojení dozorových orgánů.

„Jde nám tedy primárně o zamezení duplicit, případně omezení kontrol na místech tam, kde stačí například jen ověřit správnost deklarovaných údajů pomocí dálkového pozorování,“ dodal zástupce Agrární komory.

Největší komplikace představují kontroly pro malé rodinné farmy. „Není výjimkou, že jedna malá rodinná farma je nucena absolvovat v průběhu žní během jednoho měsíce až 11 kontrol,“ upozornila redakci EURACTIV Šárka Gorgoňová, mluvčí Asociace soukromého zemědělství ČR.

Doporučení agrárníků

Řešením by podle Felčárka mohlo být propojení dat různých kontrolních organizací a jejich sdílení, čímž by šlo podle něj získat komplexní přehled nad konkrétním subjektem, jeho historií, spolehlivostí nebo prohřešky. „Lépe by šlo rozlišit ty vzorné a méně vzorné, kam by pak mohly být kontroly více zaměřené,“ navrhl Felčárek.

S kontrolami podle míry rizika, například možné ohrožení krajiny, zvířat, nebo spotřebitelů při výrobě potravin, souhlasí i ASZ.

„V praxi by to znamenalo, že by měli být menší zemědělci a výrobci selských potravin kontrolováni méně často, protože je u nich míra rizika nižší, a naopak intenzivněji by měli být kontrolováni ti, u nichž předchozí kontroly zjistí nějaké nedostatky, nebo velké zemědělské podniky, u nichž je míra rizika prokazatelně vyšší,“ myslí si Gorgoňová a dodává, že pro snížení byrokracie by bylo samozřejmě optimální, kdyby kontrolu provádělo co nejméně organizací, třeba jen jeden orgán.

Omezení času, který musí agronom či jiný výrobní technik věnovat kontrolním orgánům a evidencím, které zabírají stále více pracovního času, úřadů a úředníků, by uvítal i ředitel Školního zemědělského podniku Žabčice Radomil Měřínský. „Již nyní bych potřeboval duplicitně odborné techniky, aby jeden dělal provoz a druhý plnil papíry pro státní správu, ale tito lidé v nabídce nejsou a nebudou a již nyní se mi požadavky evidencí zdají neúměrně náročné,“ podělil se o své zkušenosti Měřínský.

Dodal, že i když proběhnou na zemědělském podniku kontroly bez závad, stejně přijde za pár let nová kontrola na stejnou věc.

„Pokud dojde k racionalizaci a optimalizaci kontrol tak, aby probíhaly rychleji a nedocházelo k jejich duplicitě, je tu naopak prostor pro využití personálních kapacit kontrolních orgánů při kontrolách dovozového zboží nebo podmínek, za jakých se zboží prodává,“ upřesnil Felčárek situaci, která by mohla nastat po zamýšlené reformě. Neobává se tak, že by snížení počtu kontrol mohlo vést k neplnění podmínek a pravidel.

Aby snížení počtu kontrol nevedlo k neplnění povinností, důležité je podle Gorgoňové „správné nastavení systému kontrol a koordinace termínů kontrol jednotlivých institucí, která zemědělce časově zatěžuje, zvláště za situace, kdy je předmětem kontrol v podstatě jedno a totéž, ale ze strany několika orgánů.“

V jiných členských státech to tak prý funguje. „Kontroly zemědělců mezi různými státními institucemi v jiných zemích EU jsou mnohem lépe koordinovány. Kontroly navíc vůbec neprobíhají například v době sklizní, jako třeba v ČR, což je praxe, která nemá v EU obdoby,“ popsala zkušenosti ze zahraničí mluvčí ASZ.

Řešení leží ve vesmírných satelitech

S kontrolou zemědělských podniků by mohly pomoci nové technologie, jako jsou drony s kamerou umožňující sledování porostů a jejich stav ze vzduchu, nebo inteligentní satelitní pozorování způsobilosti zemědělských ploch, založené na datech z evropských satelitů Galileo a Copernicus.

Lepší informovanost kontrolních orgánů o tom, že kontrola již proběhla v nedávné době a není třeba znovu kontrolovat, mohou zajistit také autorizační systémy a pokročilé interaktivní databáze, vysvětlil redakci Felčárek z Agrární komory.

Využití moderních technologií v zemědělství předpokládá i návrh Komise k budoucí podobě společné zemědělské politiky po roce 2020.

Podle ministra Tomana by mělo být precizní zemědělství součástí veřejného registru půdy LPIS, čímž by se mohly eliminovat kontroly. Podle něj v tom mají zkušenosti třeba severské země.

Podle Felčárka také Komise motivuje členské státy k tomu, aby zemědělcům na základě údajů, které kontrolním orgánům a platební agentuře zasílají elektronicky, předvyplňovali žádosti o dotační podpory, jako další možné opatření pro zjednodušování.

„Nedostatky Komise vidí také ve zpětné vazbě a obecném zlepšení komunikace mezi žadatelem a administrátorem, a proto navrhuje vylepšení systému včasných varování tak, aby k udělování sankcí, a s tím spojenému často neefektivnímu zdlouhavému správnímu řízení, docházelo v budoucnu méně,“ dodal zástupce Agrární komory a upozorňuje, že zatím každá změna ze strany ČR nebo EU vedla ke ztížení podmínek a nárůstu administrativy.

Pavla Hosnedlová

Zdroj: Euractiv.cz

https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/kontrol-na-farmach-by-v-budoucnu-melo-byt-mene-nahradi-je-drony/

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.