Zaměstnavatelé musí svou činnost zajišťovat stále ve stejném rozsahu bez ohledu na to, zda zaměstnanci čerpají dovolenou či nikoliv. Na pomoc mohou přizvat brigádníky.

Přijetí „brigádníků“ v právní řeči to znamená, že zaměstnavatel přijme další zaměstnance, nejčastěji k výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Výkon práce může zajistit i zaměstnanci v pracovním poměru, ekonomičtější však je využít pro přechodný výpadek zaměstnanců dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

Obě dohody lze na rozdíl od pracovního poměru jednoduše rozvázat, a to v 15denní výpovědní době, výpověď může zaměstnavatel dát, aniž by se vyžadoval zákonný důvod. Zaměstnanci konající práce na základě dohod nemají také tolik práv jako zaměstnanci v pracovním poměru, nevzniká jim např. právo na dovolenou, nemají právo na překážky v práci, a proto náklady na výkon jejich práce nejsou tak vysoké jako u zaměstnanců v pracovním poměru. Dohody lze také sjednávat bez jakéhokoliv omezení na dobu určitou.

Při sjednání dohod musí zaměstnavatel dodržet pravidla jejich sjednání upravená v § 75 – § 77 zákoníku práce.  Dohodu o provedení práce lze v jednom kalendářním roce, tj. v době od 1. 1. do 31. 12., sjednat mezi jedním zaměstnavatelem a jedním zaměstnancem pouze v rozsahu 300 hodin, do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce.  Dohoda o provedení práce svým rozsahem umožňuje pouze krátkodobé řešení.

Dohoda o pracovní činnosti je také v rozsahu omezená tak, že výkon práce nesmí přesahovat v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Délka stanovené týdenní pracovní doby je různá podle toho, o jaký pracovní režim se jedná. Polovina neznamená vždy 20 hodin týdne, protože to platí pouze u jednosměnných pracovních režimů. Pokud bude zaměstnanec přijímán na pracoviště s dvousměnným, třísměnným nebo nepřetržitým provozem, je maximální délka týdenní pracovní doby 38,75, resp. 37,5 hodin týdně; maximální možný výkon práce na základě dohody se proto počítá z délky pracovní doby stanovené podle pracovního režimu, v němž zaměstnanec práci koná.