Čistá pitná voda bez obsahu reziduí pesticidů se stává důležitým tématem pro budoucnost hospodaření v české krajině. Ekologické zemědělství přitom na rozdíl od konvenčního nabízí řešení pro uchování kvality a čistoty vody. Tyto poznatky v současnosti aplikují v řadě evropských zemí přímo do praxe a některé vodárenské společnosti samy motivují zemědělce k tomu, aby v blízkosti vodních staveb hospodařili pouze ekologicky.

„Ekologické zemědělství má jednoznačně pozitivní efekt na krajinu, vodu a půdu. A živou půdu nebo čistou vodu potřebujeme k životu všichni. V Česku přitom stále hledáme a často nenalézáme řešení na čištění vod ohrožených chemizací. Je přitom potřeba změnit celkový přístup ke krajině a inspirovat se tam, kde to funguje. V současné době spolupracujeme například se Saskem na projektu, ve kterém je jednou z aktivit organizování akcí s cílem převést konvenčně hospodařící zemědělce, kteří hospodaří v blízkosti vodních toků a zdrojů pitné vody, do ekologického zemědělství. Tento krok má několik pozitivních dopadů jak ekologických, protože kvalita vody z hlediska obsahu ať už metabolitů pesticidů, herbicidů nebo třeba i antibiotik jde výrazně nahoru, tak ekonomických, protože vodárenské společnosti nemusí vynakládat stamiliony na čištění vod, “ uvádí Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.  

Ekologické zemědělství přitom nechrání vodu jen z hlediska chemizace. Zásadní význam má i v případě extrémních klimatických událostí, jako jsou přívalové deště nebo naopak dlouhodobá období sucha.

„Díky pestrému osevnímu postupu a obsahu humusu v půdě jsou ekologická pole lépe připravena absorbovat zvýšené množství vody při prudkých lijácích, a naopak zásobit rostliny vodou v případě sucha. Ornice nestéká kvůli erozi do řek či nádrží, což se zpětně opět projeví na kvalitě vody. Osobně si myslím, že ekologické zemědělství má obrovský, a prozatím nevyužitý potenciál k tomu, aby se praktikovalo podél všech vodních toků a nádrží. Například v okolí řeky Želivky je řada farem, které by bylo ideální převést do ekologického zemědělství. Mnoho z těchto farem chová dojný skot a má zároveň ornou půdu. Pro přechod do ekologického zemědělství se jedná o ideální kombinaci. Díky živočišné výrobě není potřeba se bát o organiku v půdě, je však třeba zvládnout nastavení správného managementu farmy,“ dodává Urbánková.

Přechod z konvenčního zemědělství do ekologického není tak složitý, jak by se tomu mohlo na první pohled zdát. Například základem chovu mléčného skotu v ekologickém režimu a produkce biomléka je vytvoření přirozených podmínek chovu. Ustájení skotu v ekologickém zemědělství musí splňovat fyziologické a etologické požadavky všech věkových kategorií zvířat. Ekologičtí farmáři potom kromě kvalitních produktů se značkou bio získají také příznivé podmínky pro hospodaření, ekonomický růst a lepší vyjednávací pozici vůči majitelům půdy, kterou mají pronajatou.

„Spolupracujeme s malými, ale i velkými zemědělskými podniky, které přešly z konvenčního do ekologického zemědělství a jak ekonomiku, tak i například čistotu vody po 10 letech, si nemohou vynachválit. Dokonce jim vlastníci z okolí přednostně pronajímají pozemky, protože vědí, že díky způsobu ekologického hospodaření jim nezatíží ani půdu, ani podzemní zdroje pitné vody. Pokud některé farmy budou mít zájem o přechod do ekologického zemědělství, rádi s tímto krokem pomůžeme, máme v tom velké zkušenosti,“ uzavírá Urbánková.

O projektu Biomléko

Projekt Ministerstva zemědělství na podporu produkce a odbytu biomléka v ČR probíhá v letech 2017–2019 a prostřednictvím veřejné zakázky je realizován Svazem ekologických zemědělců PRO-BIO. Hlavními pilíři projektu je poradenství pro konvenční podniky a stávající ekologické podniky, výměna zkušeností mezi sedláky, posouzení dopadu ekologického hospodaření na kvalitu vody a půdy, vytvoření praktických příruček a materiálů pro mléčné ekologické podniky.

Více o projektu najdete na http://eagri.cz/public/web/biomleko/ .