Pro drobné živnostníky, kteří platí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, nemá stát dobrou zprávu. V roce 2019 se jim platby rekordně zvednou, a to u obou typů pojistného. Celkově zaplatí o 383 korun měsíčně víc. Navíc se mění termíny, dokdy je nutné zálohy hradit.

Sociální pojištění

Zatímco loni se zálohy zvýšily jen nepatrně, v roce 2018 už měsíční platba pro Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) narostla o 128 korun. A příští rok budou muset osoby samostatně výdělečně činné sáhnout do kapsy ještě hlouběji.

Živnostníci už si zvykli, že je zvyšování plateb standardem. Za posledních patnáct let narostly u obou pojištění zhruba o dvě třetiny. V roce 2019 bude ovšem zvýšení nejmarkantnější v historii.

Povinné odvody na sociální zabezpečení se totiž vypočítávají z průměrné měsíční mzdy. A ta roste v Česku rychleji než v předchozích letech. Pro příští rok je stanovena vládou na 32 699 korun (oproti loňským 29 979 korunám).

„Princip pro výpočet sazeb zůstává stejný jako v uplynulých letech. V případě minimálních záloh je to u zdravotního pojištění 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy a u sociálního pojištění 29,2 procenta ze čtvrtiny průměrné mzdy,“ připomíná daňová poradkyně ze společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Minimální měsíční zálohy u odvodů pro ČSSZ se pro rok 2019 zvyšují na 2388 korun. Jinými slovy: drobní živnostníci, jejichž hrubý zisk nepřesahuje průměrnou mzdu, zaplatí na zálohách o 199 korun měsíčně víc než v roce 2018.

Jak se vypočítají zálohy?

Průměrnou mzdu (PM) stanovuje každý rok vládní vyhláška jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok, který činí 30 156 korun, a koeficientu pro úpravu VVZ – 1,0843. Průměrná mzda pro rok 2018 bude 30 156 x 1,0843, což je 32 699 korun. Pro hlavní výdělečnou činnost činí minimální měsíční vyměřovací základ u soc. pojištění 25 procent z průměrné mzdy. Měsíční záloha je 29,2 procenta z této částky. U zdravotního pojištění je to 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy.

Většina OSVČ platí minimum

Nejnižší možnou zálohu platí OSVČ, které v daném roce s podnikáním začaly, a dále pak ti podnikatelé, jejichž roční hrubý zisk nebyl vyšší než průměrná mzda v zemi. Takových je přitom v Česku stále většina.

Hrubým ziskem se rozumí rozdíl mezi příjmy a výdaji. Můžete si tedy vydělat více, ale díky paušálům si zisk snížíte a zařadíte se mezi plátce minimálních záloh. Pokud si za rok přijdete na víc, odvody státu se vám zvyšují přiměřeně výdělku. Více o tom, na jakou výši výdajových paušálů máte nárok, čtěte v článku Vyplatí se u daní z příjmu výdajové paušály? na BusinessInfo.cz.

Nově určené zálohy na sociální pojištění zaplatíte příští rok poprvé až po odevzdání přehledů o příjmech a výdajích (tj. až po daňovém přiznání).

Zdravotní pojištění

Jako tradičně rostou také minimální zálohy na zdravotní pojištění. V roce 2019 zaplatíte měsíčně o 184 korun více než letos, a to 2 208 Kč.

Oproti sociálnímu pojištění pro placení zdravotního pojištění platí, že se zvýšené pojistné musí hradit od začátku nového roku, tedy od ledna 2019.

Také zálohy na zdravotní pojištění platí zpětně, takže novou vyšší zálohu byste měli uhradit své zdravotní pojišťovně již v únoru. Pokud jste plátci vyšších než minimálních záloh, ty se vám zvýší (případně sníží) na základě předložení nového přehledu o příjmech a výdajích za rok 2018.

Minimální zálohy u soc. pojištění
Rok	2015	2016	2017	2018	2019
Průměrná mzda	26 611	27 006	28 232	29 979	32 699
Minimální záloha (u hlavní činnosti)	1 943	1 972	2061	2189	2388
Minimální záloha (u vedlejší činnosti)	778	789	825	876	955 Kč

 Co bude jinak? Jak si změnit platební příkazy

 Velká část živnostníků platí zálohy prostřednictvím trvalého příkazu a peníze odcházejí z jejich bankovních účtů. Pokud nechcete doplácet a zároveň hradit penále, na které vás zdravotní pojišťovna nebo ČSSZ upozorní často až po letech, kdy vyšplhá na několik tisíc korun, musíte si hlídat příslušné termíny. Letos se navíc penále mírně zvyšuje, a to kvůli rostoucí repo sazbě ČNB.

Klíčovou informací je, že v roce 2019 se mění termíny, dokdy musí mít Česká správa sociálního zabezpečení peníze na důchodové (sociální) pojištění na účtu.

Zatímco dosud byly zálohy splatné od 1. do 20. dne následujícího měsíce (například záloha za leden do 20. února 2018), podle nového znění zákona musíte za leden 2019 zaplatit už do 31. ledna. Podnikatelé tak mají kvůli zkrácení lhůt méně času a musejí si dobře pohlídat přechod na nový systém.

„Zkrácení lhůty splatnosti záloh je na druhou stranu kompenzováno určitou benevolencí státu, a to takovou, že penále za nezaplacení zálohy ve lhůtě se zatím neplatí, pokud bude zaplacena do konce následujícího kalendářního měsíce,“ vysvětluje daňový poradce KODAP Jan Kašpar.

Navíc platí, že zálohu za prosinec 2018 podnikatel do konce roku uhradit může, ale nemusí. Pokud ji nezaplatí, má možnost (bez sankce a bez penále) zaplatit až po vyčíslení doplatku pojistného při zúčtování „přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2018" – tedy po podání přehledu na jaře 2019.

Změny i u nemocenského

V rámci nemocenského pojištění se od ledna zvyšuje minimální měsíční základ pro OSVČ ze 115 Kč na 138 Kč, a také v tomto případě musíte platit nejpozději do konce měsíce.

U sociálního pojištění je rozhodující odevzdání přehledu o příjmech a výdajích. Měsíční záloha v nové výši odvedete až za měsíc, kdy byl odevzdán přehled za rok 2018. Do té doby platíte stejně vysokou zálohu jako letos. Většina živnostníků svou povinnost splní do konce dubna – tj. měsíc po odevzdání daňového přiznání – a zálohu v nové výši tak odvedou státu do 30. 4. 2019.

Znovu připomínáme, že u zdravotního pojištění musíte novou minimální zálohu ve výši 2208 korun zaplatit už za leden 2019, tj. nejpozději do pátku 8. února 2019. Tady zůstávají lhůty stejné jako v minulých letech. 

Pozor na platbu složenkou

Živnostníci, kteří platí pojistné složenkou, musejí požádat svou místně příslušnou OSSZ o doručení poukázek, protože je úředníci neposílají automaticky. Žádost na správu sociálního zabezpečení můžete podat písemně poštou, e-mailem (a to i bez ověřeného elektronického podpisu), prostřednictvím vaší datové schránky či osobně na pobočce.

Podnikání na „vedlejšák“

Pokud máte podnikání jen jako činnost vedlejší, například vedle běžného zaměstnaneckého poměru, můžete spát klidněji – zálohy na sociální pojištění se vám oproti roku 2018 zvýší jen o osmdesát korun (viz tabulku), a to ještě ne ve všech případech.

Minimum totiž platí jen ti, kteří s podnikáním začínají, nebo ti, kteří mají dlouhodobě vyšší zisky než 2,4násobek průměrné měsíční mzdy. Pro rok 2019 půjde o částku 78 478 korun (2,4 x 32 699).

Minima na zdravotní pojištění pak platit v průběhu roku nemusíte, vše uhradíte najednou, a to až v roce 2019. Zdravotní pojištění vám pojišťovna vypočítá podle toho, jaké máte za předchozí rok příjmy. Příklad: Přivyděláte-li si podnikáním za rok například 30 tisíc korun, zaplatíte zdravotní pojištění za celý rok – a to pouze ve výši 2025 korun (tedy 13,5 procenta z poloviny výdělku).

„S podáním přehledu doplatí zaměstnanec, který má podnikání jako vedlejší činnost, plnou částku na zdravotní pojištění. Velkou výhodou vedlejší pracovní činnosti je, že pokud příjmy po odečtení výdajů nepřekročí stanovenou hranici, nevzniká povinnost platit sociální pojištění,“ upřesňuje daňová poradkyně ze společnosti TaxVision Blanka Štarmanová.

„Za vedlejší činnost je považován například výkon samostatné výdělečné činnosti zaměstnanců, důchodců, studentů nebo OSVČ na rodičovské dovolené,“ připomíná Gabriela Ivanco.