Pestrá krajina je komplexní program péče o půdu, vodu a krajinu, který ASZ ČR otevřela pro své členy letos na jaře. Je garantován jednoduchými pravidly, jež tato stavovská organizace vypracovala ve spolupráci s odborníky na související témata, kteří jsou zároveň členy odborné komise tohoto programu. Patří mezi ně např. bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan, rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička nebo Jakub Hruška z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Hlavní myšlenkou programu je poukázat na fakt, že k řešení problémů v krajině mají nejblíže ti, kteří k hospodaření přistupují odpovědně, s dlouhodobou vizí, se znalostí potenciálu daného místa, respektem k jeho citlivým složkám a s uvažováním v přirozeném kontextu generačního předávání výsledků své práce.

Na nejcennější kov dosáhly celkem čtyři farmy. První z nich je Kunclův mlýn (ASZ Příbram), samota v Brzině na Sedlčansku, kde rodina Kunclových dokázala stoprocentně využít potenciálu, jež skýtá okolní prostředí údolí potoka Brziny a ukázkově pečuje o vodní prvky a původní dřeviny v jejich okolí. Komise ocenila také novostavby dřevěné ekumenické kaple a dřevěného mostku, které jsou velmi vhodně umístěny do krajiny, a četné aktivity pro děti posilující jejich vztah k přírodě. Zlatým medailistou je také Habánský mlýn (ASZ Hodonín) ze zcela opačného kouta republiky – slováckých Vacenovic, kde manželé Blahuškovi chovají masné ovce a zároveň se jim podařilo velmi suché a větrnou erozí ohrožené krajině vrátit původní přirozený ráz. Obnovují zde polní cesty s alejemi, vysazují lokální staré odrůdy ovocných dřevin i solitérní stromy a v plánu je také obnova rybníka. Kromě toho se angažují v pořádání folklórních akcí přímo ve vlastní společenské zahradě s multifunkční dřevěnou stavbou.

Další farmou zařazenou do programu se zlatou medailí je Statek Vodňanský (ASZ Litoměřice), který byste našli ve Stranném u Blíževedel na Českolipsku.  Jde o ukázkovou rodinnou farmu, na níž se Vodňanští věnují rostlinné výrobě a chovu masného skotu a zároveň dávají obrovský důraz na to, aby jejich činnost byla kompletně v souladu s potřebami krajiny – hospodaří se zde na menších půdních blocích, samozřejmostí jsou biopásy s pestrou skladbou plodin a biokoridory osázené původními dřevinami. Čtvrtou farmou, jež byla oceněna zlatou medailí, je Ekofarma Petra Marady (Svaz vlastníků půdy ČR), které se daří unikátním způsobem rozbíjet monotónní lány v okolí vinařské obce Šardice. Bratři Maradové zde systematicky budují ostrůvky biodiverzity v podobě extenzívních ovocných sadů, biopásů, mokřadů, alejí, biokoridorů, zatravněných údolnic a tůní, kde naleznou útočiště mnohé druhy zvířat, které z okolní krajiny již vymizely.

Farma rodiny Kuncovy (ASZ Žďár nad Sázavou) ve Skleném na Českomoravské Vrchovině je zaměřena na chov masného skotu a tomu je také přizpůsobena skladba plodin – kromě travních porostů je to jednoduchý osevní postup zejména krmných plodin, který v kombinaci s navracením hnoje půdu nedegraduje. K ocenění stříbrnou medailí přispělo také to, že Kuncovi před čtyřmi lety vybudovali ukázkový mokřad s vodními tůněmi, který ožil mnoha druhy rostlin a živočichů, jež sem chodí pozorovat děti v rámci výukových programů. Zařazení se stříbrnou medailí získala také Farma rodiny Sotonových (ASZ Svitavy, Ústí nad Orlicí), která má několikasetletou selskou tradici v Trstěnici na Svitavsku. Sotonovi se na svých pozemcích ohrožených větrnou erozí zaměřili zejména na zakládání krajinných prvků – hlavně formou výsadby stromů a keřů, které rozdělují půdní bloky střídající se v bohaté mozaice.

Držitelem bronzové medaile je Farma U lesa (ASZ Tábor) v Sudoměřicích u Bechyně, na níž se rodina Šonkových věnuje zejména chovu masné drůbeže, masného skotu, koní a drobného zvířectva, dále agroturistice, provozu sportovní stáje a dalším souvisejícím aktivitám. Šonkovi zdařile zrekonstruovali původní usedlost, zatravnili rozsáhlé plochy původně orné půdy a v areálu nové farmy zřídili malou vodní plochu. Druhá farma oceněná bronzovou medailí, Farma Jiřího Mišáka (ASZ Přerov), se rozkládá v okolí obce Troubky a hybatelem krajinotvorby je zde otec majitele – Stanislav, který se na rovinaté krajině, jež se zatím nevzpamatovala z důsledků průmyslového hospodaření, snaží rozšířit větrolamy a živé ploty z japonského topolu, které postupně doplňuje o původní druhy dřevin. Kromě samotné výsadby stromů a keřů Mišákovi také produkují ve vlastních matečnicích sazenice a řízky pro ostatní zájemce o pěstování rychlerostoucích dřevin.   

O sedlácích, kteří byli v pilotním roce programu Pestrá krajina oceněni, a jejich počinech, jež zaujaly komisi složenou z řady odborníků, se lze dočíst v samostatné publikaci, kterou ASZ ČR vydala. Tyto příklady budou brzy dostupné i na webu programu (http://www.asz.cz/cs/program-pestra-krajina/), a to s konkrétními odkazy na realizace, s fotodokumentací a popisem standardních informací, aby sloužily jako příklady dobré praxe.

Zdroj: ASZ ČR