Půdu jako kvantitativně omezený primární výrobní faktor, stejně jako její kvalitu, bychom měli chránit pro budoucnost. Od roku 2000 ubývá denně v České republice v průměru
25 ha obhospodařované zemědělské půdy.

Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství. Vedle její role produkční v zemědělství a lesnictví ji vnímáme také jako součást životního prostředí. Lze ji definovat jako samostatný přírodní útvar vzniklý z povrchových zvětralin zemské kůry a z organických zbytků za působení půdotvorných faktorů.
Statistická data o půdě zjišťuje oddělení statistiky zemědělství a lesnictví primárně v kontextu zemědělské produkce. Za počátek státem organizované zemědělské statistiky je považován rok 1856, ve kterém proběhlo první zasedání Ústředního výboru pro zemědělskou a lesnickou statistiku Čech c. k. Vlastenecko-hospodářské společnosti. Od roku 1920 vede Český statistický úřad časovou řadu údajů o bilanci půdy a o osevních plochách zemědělských plodin, od roku 1935 o spotřebě minerálních hnojiv.
V roce 2016 činil podíl zemědělské půdy na rozloze České republiky 53,4 %, v roce 1947 to bylo ještě 60,8 %. V novém tisíciletí (2000–2016) dosáhl denní úbytek obhospodařované zemědělské půdy 25 ha, orné půdy dokonce 46 ha. Část této orné půdy slouží dále k zemědělské produkci v podobě trvalých travních porostů, vzrostla i plocha vinic a ostatních trvalých kultur.
V minulém století, až do konce 60. let, byla plodinová rozmanitost polních kultur mnohem větší než nyní. Druhově vyvážené bylo zejména obilnářství. Významné zastoupení měly také pěstební plochy brambor i cukrovky. Od 70. let se druhová diverzita pěstovaných polních plodin snižuje. V roce 2016 součet podílů tří dominantních plodin na orné půdě (bez pícnin) dosáhl 63,3 % (pšenice 34,1 %, ječmen 13,2 %, řepka 16,0 %), v roce 1947 tento podíl činil 42,0 % (pšenice 13,1 %, žito 15,7 %, oves 13,2 %). Plodinová homogenita úzce souvisí s chemizací rostlinné výroby. Kvůli chemické likvidaci plevelů, škůdců a používání minerálních hnojiv lze zanedbávat tradiční osevní postupy, statkové hnojení a dochází k degradaci půdy.
Spotřeba minerálních hnojiv v posledních letech roste, v hospodářském roce 2015/2016 meziročně o 7,9 % na 141,0 kg/ha obhospodařované zemědělské půdy (dusíkatá 107,3 kg/ha, fosforečná 19,9 kg/ha, draselná 13,9 kg/ha). Zdaleka však nedosahuje množství minerálních hnojiv aplikovaných ve druhé polovině 80. let minulého století. Historicky maximální spotřeby bylo dosaženo v hospodářském roce 1985/1986, a to 272,6 kg/ha (dusíkatá 104,5 kg/ha, fosforečná 85,9 kg/ha, draselná 82,2 kg/ha).
Plocha ekologicky obhospodařované zemědělské půdy trvale stoupá. V roce 2016 dosáhl její podíl 12,8 %, což nás v Evropě řadí mezi státy s jejím nejvyšším podílem. Nevyhovující je však struktura ploch. Cílem je v nejbližších letech zvýšit podíl ekologicky obhospodařované půdy. V roce 2016 tvořila ekologicky obhospodařovaná orná půda pouze 12,8 % ekologických ploch, masivně převažovaly ekologické trvalé travní porosty pokrývající 86,1 % ekologických ploch.

Autor: Renata Vodičková, oddělení statistiky zemědělství a lesnictví