Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Možnosti společného podnikání manželů OSVČ

01/02/19

Informace KHK

Jaké jsou možnosti společného podnikání manželů OSVČ od 1. 1. 2019?

Úvodem je třeba připomenout, že podle § 318 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p.p. nemůže být mezi manžely uzavřen pracovní poměr ani právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. To souvisí s jejich v principu rovným postavením, které vylučuje vztah nadřazenosti a podřízenosti.

Společné podnikání manželů formou OSVČ je možno vykonávat třemi základními způsoby:

1) Jeden z manželů je podnikatel a ten druhý „pouze“ jeho spolupracující osoba:

  • Nejjednodušší a v praxi dominantní varianta, která vyžaduje pouze minimální administrativu a přitom nejvíce odpovídá přirozené, neformální a příležitostné výpomoci s podnikáním. Výhodou je možnost převést část základu daně (ztráty) na spolupracující osobu, na níž pak ale nelze uplatnit slevu na dani.
  • Je možné, aby podnikali samostatně oba manželé a současně byli spolupracující osobou tomu druhému.

2) Podnikají oba manželé samostatně, přičemž oba využívají věci v jejich společném jmění manželů („SJM“):

  • Podle § 7 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. („ZDP“) takovouto věc vloží do svého obchodního majetku jeden z manželů, přičemž se výdaje související s touto věcí – zejména odpisy a opravy – rozdělí mezi oba manžele v poměru, v jakém danou věc využívají při své činnosti.
  • Pokud je daná věc využívána nejen pro podnikání, ale také pro soukromé potřeby manželů a jiných osob (např. jejich dětí) – typické u rodinného domku, automobilu a výpočetní techniky – je třeba krátit odpisy jakož i výdaje za jeho opravu a údržbu, jak vyplývá z § 25 odst. 1 písm. u) a § 28 odst. 6 ZDP.

3) Podnikají opět oba manželé, kteří uzavřeli smlouvu o společnosti podle občanského zákoníku bez právní osobnosti (dřívější sdružení bez právní subjektivity):

  • Administrativně složitější záležitost vyžadující smluvní ošetření, přičemž se o společné příjmy a výdaje „společníci společnosti“ (alias účastníci sdružení) podělí v dohodnutém poměru. Od roku 2019 se již pro účely DPH počítají jejich obraty individuálně (což nyní ještě provázejí výkladové nejasnosti).
  • Nicméně plátcem DPH, případně identifikovanou osobou se OSVČ může stát i z celé řady jiných důvodů, nežli pouze kvůli překročení obratu. Zejména pokud podniká s podnikateli z jiných států…

Příklad ilustrující variantu č. 2 – Dělení společných výdajů mezi manžele

Pan Novák podniká jako truhlář, k čemuž využívá z poloviny hospodářskou budovu, kterou zahrnul do svého obchodního majetku („OM“) a jednu místnost rodinného domku, o podlahové výměře 20 m2. Z doby před uzavřením manželství má dodávkový automobil (taktéž v jeho OM), který využívá pro své podnikání v plném rozsahu. Účetnictví a zakázky eviduje na rodinném počítači, na němž strávil podle týdenních výkazů během roku 20 % času, dále ještě pro podnikání využíval pevnou telefonní linku včetně internetového připojení, a to podle kvalifikovaného odhadu z 10 %. Vedle toho má i mobilní telefon (v pořizovací ceně 10.000 Kč), který používá jen pro své podnikání. Všechny uvedené věci, s výjimkou dodávky, jsou ve SJM Novákových.

Paní Nováková podniká samostatně jako účetní poradce. Pro kancelář a archiv dokladů vyčlenila tři místnosti rodinného domku o celkové rozloze 60 m2, který vložila do svého OM. Po úřadech a klientech jezdí rodinným osobním autem (také v jejím OM), s nímž podle knihy jízd v daném roce pro podnikání najela 2.000 km z celkových 10.000 km. Také ona má mobilní telefon (za 6.000 Kč), který plně používá pro podnikání a podle výkazů ze 70 % využívá rodinný počítač (má jej ve svém OM) a pevnou telefonní linku s internetem ze 30 %.

Roční daňový odpis rodinného domku o celkové podlahové ploše 200 m2 = 100.000 Kč, z čehož pan Novák může uplatnit jako daňový výdaj 10 % (= 20 m2 / 200 m2), tj. 10.000 Kč a paní Nováková 30 % (= 60 m2 / 200 m2), tj. 30.000 Kč; zbývajících 60 % odpovídá soukromému využití pročež 60.000 Kč odpisu nelze uplatnit.

Roční daňový odpis hospodářské budovy = 20.000 Kč, z čehož pan Novák může uplatnit jako daňový výdaj 50 %, tj. 10.000 Kč; druhá polovina odpovídá soukromému využití a není jí proto možno daňově uplatnit.

Všechny daňové výdaje související s dodávkovým automobilem si uplatní pouze pan Novák. Co se týče osobního automobilu, tak ten využívá jen paní Nováková, a to z 20 %. V této výši proto může do svých daňových výdajů uplatnit roční daňový odpis, výlohy za opravy, drobná dovybavení (nejde-li o technické zhodnocení), pojištění vozidla, mytí, dálniční známku apod. Pohonné hmoty uplatní v prokázané výši, která by měla zhruba odpovídat pro podnikání projetým 2.000 km, dále v plné (nezkrácené) výši uplatní silniční daň.

Zatímco pořízení a provoz obou mobilních telefonů bude samostatným a plným daňovým výdajem každého podnikatele (manžela a manželky) samostatně, u pevné linky včetně internetu je třeba přihlédnout k míře využívání k podnikání každým z nich a také pro soukromou potřebu rodiny (zbytek telefonních poplatků).

Obdobně budou posuzovány výdaje spojené s počítačem (roční odpis, případně opravy a drobná dovybavení), paní Nováková si uplatní 70 %, pan Novák 20 %, zbývajících 10 % (soukromá spotřeba) propadá.