Nové nařízení upravuje potravinové právo EU tak, aby byl proces hodnocení rizik transparentnější, a to mj. díky posílení spolehlivosti studií prováděných průmyslem a posílení vědeckých kapacit EFSA. Dokument pomůže posílit důvěru občanů v důvěryhodnost vědeckých studií a potažmo v systém hodnocení rizik v EU. Umožní také členským státům lépe se zapojit do řídící struktury EFSA a do jeho vědeckých panelů. Tím podpoří dlouhodobou udržitelnost hodnocení rizik, které EFSA dělá, aniž by byla dotčena nezávislost tohoto úřadu. Zároveň nařízení posílí komunikaci o riziku mezi Komisí, EFSA, členskými státy a veřejností.

Diskuse kolem obnovení povolení glyfosátu v nedávné době je učebnicovým příkladem toho, že stávající schémata povolování produktů nejsou v Unii dostatečně transparentní a umožňují kritikům úspěšně napadat jejich průběh a výsledky. Zpochybňováním závěrů EFSA, o jehož hodnocení se výsledky povolovacích procesů opírají, je nepřímo podkopávána důvěra veřejnosti v systém bezpečnosti potravin v Evropské unii. Zpřístupnění všech studií a dat v rané fázi schvalovacího procesu napomůže těmto negativním jevům předejít.

Nařízení výrazně zužuje a přesně definuje informace, u kterých žadatel může požádat o důvěrnost. Zároveň rozšiřuje rámec informací, které Evropský úřad pro bezpečnost potravin bude zveřejňovat o jednotlivých produktech ve schvalovacím řízení, a to již po prohlášení žádosti za platnou. Rozhodnutí o důvěrnosti informací bude spadat pod úřad EFSA.

Nařízení také nově definuje základní principy komunikace o riziku. Ve spolupráci EK, EFSA a členských států bude vypracován obecný plán komunikace o riziku, který by měl představovat rámec komunikace o riziku na úrovni národní i EU.