Choroby brambor a ochrana v roce 2018

Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.

Průběh vegetace v roce 2018 byl i pro brambory do značné míry extrémní, a také lokálně velmi rozdílný, takže jakékoliv zevšeobecnění má výjimky a nemusí platit stejně pro všechny pěstitelské oblasti. Specifické podmínky měla ranobramborářská oblast, kde se výsadba vlivem chladného počasí opozdila, ale značná část porostů byla zavlažována, takže následující řádky jsou věnovány především tradičním bramborářským oblastem.

Obecně lze konstatovat, že podmínky (graf 1, tab. 1, 2) pro vývoj porostů brambor v bramborářských oblastech byly příznivé do konce června, dále pak nastoupil přísušek lokálně přerušovaný srážkami různé intenzity, většina porostů ale trpěla suchem, které v mnoha případech zcela ukončilo vegetaci. Na přelomu srpna a září však přišly srážky, které u některých porostů vyvolaly obnovení vegetace a problémy spojené se zmlazováním hlíz.

Průběh povětrnostních podmínek samozřejmě předurčil i výskyt škodlivých činitelů. Vážnější problémy nezpůsobily bakteriální a houbové choroby ve vegetaci, naopak velmi častý byl výskyt fyziologických poruch a vad (abiotikózy). Počasí především v první polovině vegetace přálo také škůdcům. Ale potíže lze ještě očekávat v průběhu skladování, a to jak se skládkovými chorobami, tak s klíčením.

Tab. 1: Porovnání podrobnějších meteorologických charakteristik na lokalitě Valečov ve vegetaci v roce 2018 (měřeno ve 2 m nad zemí)

Charakteristika	Měsíc
	duben	květen	červen	červenec	srpen	září
Měsíční teplotní normál	7,26	11,58	15,22	16,47	16,36	12,29
Nejvyšší denní maximum	28,0 (21. 4.)	28,6 (31. 5.)	30,6 (21. 6.)	34,2 (31. 7.)	35,3 (4.8.)	29,1 (12.9.)
Měsíční průměr denních maxim	19,94	23,25	23,85	27,26	29,06	21,24
Průměrná měsíční teplota	12,9	16,34	17,39	19,69	21,07	14,64
Měsíční průměr denních minim	5,97	9,38	11,61	11,84	13,19	8,43
Nejnižší denní minimum	-1,2 (7. 4.)	3,3 (6. 5.)	8,1 (26. 6.)	3,5 (2. 7.)	3,8 (27. 8.)	-2,5 (26. 9.)
Nejnižší přízemní denní minimum (v 5 cm)	-3,8 (7. 4.)	2,5 (6. 5.)	7,1 (22. 6.)	2,4 (2. 7.)	2,7 (23. 8.)	-3,5 (26. 9.)
Počet dnů tropických (tmax ≥ 30 °C)	0	0	1	10	15	0
Počet dnů letních (tmax ≥ 25 °C)	4	9	16	12	11	9
Měsíční srážkový normál	42,45	76,33	91,35	80,89	86,6	48,15
Měsíční úhrn srážek	21	58	111,7	30,8	29,5	84,2
Počet dnů se srážkami ≥ 0,1 mm	4	8	10	7	9	13
– z toho počet dnů se srážkami ≥ 1,0 mm	2	8	9	5	6	8
– z toho počet dnů se srážkami ≥ 10,0 mm	1	1	4	2	0	4

Tab. 2: Porovnání měsíčních úhrnů srážek (mm) a průměrných měsíčních teplot vzduchu (°C) s normály na lokalitě Valečov v roce 2018 a jejich kvalitativní vyhodnocení

Měsíc	Teplota vzduchu					Teplota vzduchu
	úhrn měsíčních srážek (mm)	normál (mm)	rozdíl k normálu (mm)	% normálu	kvalitativní hodnocení srážek (slovně)	průměrná měsíční teplota vzduchu (°C)	normál (°C)	rozdíl k normálu (°C)	kvalitativní hodnocení teploty (slovně)
Duben	21,00	42,45	-21,45	49,47	podnormální	12,90	7,26	5,64	mimořádně nadnormální
Květen	58,00	76,33	-18,33	75,99	normální	16,34	11,58	4,76	mimořádně nadnormální
Červen	111,70	91,35	20,35	122,28	nadnormální	17,39	15,22	2,17	silně nadnormální
Červenec	30,80	80,89	-50,09	38,08	silně podnormální	19,69	16,47	3,22	mimořádně nadnormální
Srpen	29,50	86,60	-57,10	34,06	silně podnormální	21,07	16,36	4,71	mimořádně nadnormální
Září	84,20	48,15	36,05	174,87	nadnormální	14,64	12,29	2,35	silně nadnormální

Graf 1: Přehled průměrných denních teplot vzduchu a úhrnu denních srážek od 1. 4. do 30. 9. 2018 na lokalitě Valečov – automatická meteorologická stanice

CHOROBY

 Obecná aktinobakteriální strupovitost, jejíž původce je nejčastější v lehčích půdách a je podporován vyšším pH, měla nižší výskyt, který byl podmíněn dostatkem vláhy v době nasazování hlíz.

Černání stonku a měkká hniloba hlíz, jejímiž původci jsou pektinolytické bakterie, nezpůsobily v jarním období významné ztráty, neboť porosty vzcházely v teplém počasí velmi rychle a půda byla relativně suchá, takže tyto bakterie neměly příznivé podmínky pro primární nebo sekundární rozklad sadbových hlíz. Vzešly tedy i porosty s horší kvalitou sadby postiženou suchými hnilobami, šednutím dužniny nebo oslabenou odklíčením.

Výsadba za velmi příznivých podmínek a rychlé vzcházení porostů rovněž nepodpořily vyšší výskyt vločkovitosti bramboru. Výjimkou byly pouze pozemky se silným zdrojem infekce v půdě.

Stříbřitosti slupky, která se šíří především při vlhkém počasí, zejména závěru vegetace, a také ve skladu, neměla zdánlivě vhodné podmínky. Ale vzhledem k tomu, že se tato choroba přenáší výhradně sadbou a matečné hlízy se většinou letos nerozložily a dostaly se i do sklizně, není o zdroj infekce nouze a výskyt choroby v některých partiích může být vysoký a bude narůstat během skladovacího období (graf 2).

Rovněž výskyt skládkových chorob, zvláště fuzáriové hniloby, lze očekávat postupně ve skladech u mechanicky poškozených hlíz. Při sklizni za sucha je poškození zpravidla vyšší a tyto podmínky vyhovují též původcům této choroby.

Plíseň bramboru se v letošním roce sice objevila, ale její epizoda byla až na výjimky poměrně krátká. Ohniskové a spíše ojedinělé výskyty byly zjišťovány v první polovině července po červnových srážkách, další rozvoj choroby zastavilo sucho a vysoké teploty. K napadení hlíz došlo jen ojediněle. Poněkud častější výskyty byly pozorovány v jihozápadních Čechách a na severní Moravě, kde bylo více srážek.

Ani terčovitá a hnědá skvrnitost (alternariové skvrnitosti) se nevyskytly ve významnějším rozsahu, ačkoliv se vyšší napadení porostů vzhledem k vývoji počasí předpokládalo. Po prvních zjištěných výskytech v červnu a v červenci se vývoj zastavil, neboť i spory tohoto patogena potřebují k vyklíčení přítomnost vody a optimum pro rozvoj choroby je při nižších teplotách, než byly v průběhu srpna.

Je zřejmé, že listové choroby u brambor nezpůsobily v letošním roce významné ztráty.

Graf 2: Procento napadených hlíz stříbřitostí slupky a její šíření ve skladu u vybraných odrůd

Aktinobakteriální obecná strupovitost bramboru

Stříbřitost slupky bramboru

Fuzáriová hniloba bramboru

Plíseň bramboru

Abiotikózy

Abiotikózy, tedy fyziologické vady a poruchy, byly evidentně u značné části porostů největším problémem této bramborářské sezony. Samozřejmě záleželo na konkrétních vegetačních a půdních podmínkách, pěstované odrůdě, termínu výsadby a dalších okolnostech. Bohužel řada faktorů způsobujících tyto vady není v moci pěstitele, a pokud nemá možnost závlahy, je jediným zásadním regulačním opatřením umělé ukončení vegetace, ať už mechanicky nebo chemicky.

Velmi častým problémem je abiotická rzivost dužniny hlíz, kde příčinou jsou nepříznivé růstové podmínky spojené s poruchami příjmu některých prvků, ačkoliv jich v půdě může být dostatečný obsah. To platí především pro železo a vápník. Velkou roli zde hraje citlivost pěstované odrůdy k tomuto jevu. Z takto postižených partií nelze hlízy se rzivostí vytřídit. Proto je důležité každou expedici brambor zkontrolovat i na rozkrojených hlízách, což platí i pro zjištění dalších chorob a poruch. Předejde se tak mnohým sporům a ztrátě pověsti dodavatele.

Další abiotikózou, která se bude postupně objevovat až do vyskladnění, je abiotické šednutí dužniny. Má více příčin, z nichž nejčastějšími jsou mechanické poškození, zejména za nízkých teplot a později také odklíčení. Vysoký obsah škrobu v hlízách v letošním roce tento jev podporuje. Každá nešetrná manipulace s hlízami, byť bez nápadného povrchového poškození, může šednutí vyvolat. Při silných výskytech se mohou přidat bakterie s následnou měkkou hnilobou, takže nejde jen o problém konzumních brambor, ale také sadby.

Atypický tvar, růstové rozprasky a dutost hlíz jsou také poměrně častým jevem jako důsledek zastavení růstu vlivem nedostatku vody a jeho obnovením po srážkách. Souhrnně tyto poruchy nazýváme zmlazováním a patří k nim i klíčení hlíz v brázdě a nové nasazování hlíz. Zde je příčinou zkrácení dormance vlivem vysokých teplot. To má za následek také klíčení hlíz ve skladu. U sadbových porostů to bude problém, který ztíží přípravu sadby na jaře.

Abiotická sklovitost hlíz je u některých odrůd dalším kvalitativním poškozením, kdy asimiláty po obnovení jejich růstu se přesouvají do korunkové části hlízy, zatímco v pupkové části se snižuje sušina. Každá část hlízy pak má jinou stolní hodnotu. Ani této poruše nelze bez závlahy zabránit a hlízy se nedají vytřídit.

A konečně častým jevem jsou i měkké, zavadlé hlízy jako důsledek přerušení toku asimilátů, které komplikují třídění konzumu a mohou se dostat i do sadby.

V některých případech při nesprávné volbě dávky desikantu nebo jeho aplikaci na vadnoucí rostliny došlo k nekrózám cévních svazků a poškození pupkové části hlízy, která při silném poškození může dokonce odumírat a později zahnívat. Ztmavnutí cévních svazků však u některých odrůd může být pouze důsledkem přísušku, kdy odumře část jejich vnitřní výstelky.

Abiotická rzivost dužniny bramboru

Abiotické šednutí dužniny

Abiotická dutost hlíz bramboru

Klíčení hlíz v brázdě, růstové rozprasky a deformace hlíz bramboru

Zavadlé hlízy jako důsledek přerušení toku asimilátů

Poškození hlíz nesprávnou aplikací desikantu

Škůdci

Hlavním hmyzím škůdcům u brambor, tedy mandelince, mšicím a drátovcům, průběh letošní pěstitelské sezóny vyhovoval.

Mandelinka bramborová kvůli rychlému vzejití porostů měla dostatek potravy a příznivé teploty pro rychlý vývoj. Bez insekticidní ochrany by došlo k holožírům především u ranobramborářů, ale škůdce způsobuje stále častěji ztráty i v bramborářské oblasti, zejména na menších pozemcích. Opět se potvrdily rostoucí problémy s rezistencí vůči insekticidním přípravkům a použití látek ze skupiny pyretroidů je již prakticky neúčinné a tedy zbytečné (graf 3, 4). Restrikce insekticidních přípravků, a u tohoto škůdce často neodůvodněná, bohužel přispívá k narůstajícím problémům v ochraně.

Mšice jsou škůdci sadbových porostů v souvislosti s přenosem virových chorob brambor a výše jejich náletu souvisí přímo s nejdůležitějšími virovými chorobami v sadbě, což jsou především virus Y a virus svinutky. Celkový nálet mšic do brambor v letošním roce byl enormní a nejvyšší v posledních 10 letech (graf 5). Poměrně vysoké zastoupení měla v náletu mšice broskvoňová (graf 6), která je nejdůležitějším přenašečem bramborových virů. Vysoký nálet mšic se projevil negativně ve zdravotním stavu sadby, lze očekávat kolem 12 % neuznaných porostů. V minulosti výskyt viróz zcela korespondoval s náletem a jeho druhovým složením, a takovýto ročník by jistě znamenal neuznaných porostů až jednu čtvrtinu. V posledních letech tuto přímou závislost značně mění používání sice neregistrovaných, ale tolerovaných a velmi účinných minerálních olejů proti přenašečům virových chorob především u k virům nejcitlivějších odrůd. Ale o tom, že intenzita přenosu virů bramboru byla velmi vysoká, svědčí i častý výskyt nekrotického kmene viru Y na hlízách konzumních brambor, což také negativně ovlivnilo kvalitu konzumních hlíz.

Drátovci, což je problém především menších pozemků, a také těch, kde nebyla použita technologie odkamenění, která larvy kovaříků částečně likviduje, poškodili hlízy ještě častěji než v minulých letech. Příčinou bylo opět sucho, neboť hlízy jsou kromě potravy pro drátovce také významným zdrojem vody.

Graf 3: Účinnost přípravků podle Hendersona-Tilltona vůči neošetřené kontrole na mandelinku bramborovou (larvální stadia LI–LIV) v roce 2018 (Žabčice, odrůda: Rosara, aplikace přípravků: 5. 6. 2018, hodnocení účinnosti: 6. 6. 2018 a 13. 6. 2018)

Graf 4: Procento úbytku listové plochy žírem mandelinky v období od 5. 6. do 13. 6. 2018 (aplikace: 5. 6. 2018)

Graf 5: Nálet mšic na žlutou misku typu Lamberse v lokalitě Havlíčkův Brod – Občiny v letech 2010–2018

Graf 6: Nálet mšice broskvoňové (Myzus persicae) na žlutou misku typu Lamberse v lokalitě Havlíčkův Brod – Občiny v letech 2010–2018

Larvy mandelinky bramborové

Souhrn

Závěrem lze konstatovat, že rok 2018 nebyl pro pěstitele brambor příliš úspěšný, a to ani výší výnosů ani kvalitou. Nejzávažnější choroby se sice vyskytly jen v minimálním měřítku, zato ostatní škodliví činitelé, kteří jsou spojeni především s nedostatkem vláhy pro brambory v rozhodujícím obdobím vegetace, mohl pěstitel na nezavlažovaných pozemcích ovlivnit jen v malé míře, a také lze ještě očekávat problematické skladování a obtíže při třídění hlíz pro expedici konzumních brambor i sadby. Lze jen doufat, že tyto potíže alespoň částečně vynahradí pěstitelům brambor příznivé výkupní ceny.