Choroby obilnin (9) – Fuzariózy obilnin

Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně

Houby rodu Fusarium jsou významnými patogeny obilnin, které jimi mohou být ohroženy po celou dobu vegetace. Negativně ovlivňují klíčení zrn, napadají kořeny a báze stébel, ale největší škody vznikají po infekci klasů, kde způsobují tzv. růžovění klasů pšenice, ječmene, žita. Fuzária způsobují ztráty na kvantitě i kvalitě výnosu, vytvářejí mykotoxiny, které znehodnocují zrna a ohrožují tak zdraví lidí a zvířat.

Houby rodu Fusarium jsou celosvětově rozšířené. V Evropě patří k nejčastěji se vyskytujícím druhům Fusarium graminearum (teleomorfa Gibberella zeae), F. culmorum, F. poae, F. avenaceum (t.: G. avenacea), v menší míře se mohou vyskytovat i F. tricinctum (t.: G. tricincta), F. sporotrichioides a F. verticillioides (t.: G. fujikuroi). Druhové složení a frekvence výskytu jednotlivých druhů závisí na druhu obilniny, konkrétní lokalitě a na klimatických podmínkách ročníku. Do nedávna byl za nejrozšířenější druh v České republice považován F. culmorum a posléze F. graminearum. V roce 2012 byl zaznamenán převažující výskyt F. poae (42 %) oproti F. graminearum (25 %) a F. culmorum (2 %). Změna druhového složení může být způsobena rozdílnými nároky na optimální životní podmínky. F. culmorum vyžaduje chladnější a vlhčí podmínky, F. graminearum vyšší teploty i vlhkost, zatímco F. poae vyšší teploty a nižší vlhkost.

K infekci klasů dochází od počátku metání až do začátku nalévání zrn, zejména ve fázi kvetení. Primární příznaky napadení klasu pšenice se z počátku jeví jako vodnaté světlezelené až hnědé skvrny na pluchách, které později zbělají. Patogen prorůstá do klasu, napadá vodivá pletiva a dochází tak k odumírání zakládajících se zrn nebo celých klásků. Napadené klasy předčasně dozrávají, bývají „hluché“ nebo se zakrnělými zrny. Napadená zrna jsou svraštělá, bělavě zbarvená, při vyšším infekčním tlaku patogene můžeme pozorovat narůžovělý povlak mycelia. Při infekci klasu ječmene dochází k napadení pouze jednotlivých zrn.

Na napadených pletivech můžeme při optimálních podmínkách pozorovat bělavý nebo narůžovělý povlak mycelia nebo oranžově zbarvené fruktifikační orgány patogena (sporodochia). Na nich se tvoří makrokonidie, některé druhy tvoří i mikrokonidie. Makrokonidie jsou hyalinní (průhledné), rohlíčkovitě zahnuté spory tzv. srpovničky s různým počtem přehrádek, mikrokonidie jsou eliptické nebo kapkovité, většinou bez nebo s jednou přehrádkou. Pro přežití v nepříznivých podmínkách patogen vytváří perzistentní útvary – chlamydospory. Jsou kulovitého tvaru a vznikají zahuštěním myceliových buněk. Některé druhy fusarií tvoří i pohlavní stadium – perithecia s vřecky a askosporami.

Zdrojem infekce je napadené osivo, posklizňové zbytky a půda. Spory se pomocí vzdušných proudů dostávají na báze stébel nebo přímo do klasů, které infikují. Srážky během metání obilnin příznivě podporují šíření spor do klasů. Teplé a vlhké počasí v době kvetení a mléčné zralosti pak příznivě působí na vznik a vývoj choroby. U náchylných odrůd se příznaky projevují za 4–6 dní.

Ochrana spočívá v dodržování osevního postupu, likvidace a urychlení rozkladu posklizňových zbytků, vysévání odrůd s vyšším stupněm rezistence, vysévání zdravého, uznaného a hlavně mořeného osiva. Chemická ochrana se provádí podle signalizace v době kvetení.

obr. 1 Příznaky napadení na klasu

obr. 2 Příznaky napadení na klasu

obr. 3 Příznaky napadení na klasu

obr. 4 Příznaky napadení na klasu

obr. 5 Sporodochia na klasu

obr. 6 Zdravé (vlevo) a napadené (vpravo) zrno

obr. 7 Fusarium avenaceaum na Petriho misce

obr. 8 Fusarium culmorum na Petriho misce

obr. 9 Fusarium poe na Petriho misce

obr. 10 Makrokonidie

obr. 11 Makrokonidie