Zinek řadíme mezi esenciální prvky v organismu. V posledních letech se používá jako nástroj pro snížení používání antibiotik a jako prevence průjmových onemocnění u odstavených selat. Aby bylo docíleno antimikrobiální aktivity, je nutné podávat zinek ve vysokých dávkách (2000 – 2500 mg/kg diety) nejčastěji ve formě oxidu zinečnatého. Díky těmto nadlimitním dávkám zinku dochází k nadměrné akumulaci zinku v prasečí kejdě, která je následně aplikována jako hnojivo zejména pro výživu kukuřice. Vzniká tak velice palčivý problém, kdy jsou půdy přesyceny nadlimitními hodnotami zinku. Řešením může být použití nejmodernějších postupů za pomocí nanotechnologií, kdy bude možné dávky zinku razantně snížit při zachování jeho účinku. Cílem  metodiky bylo vytvořit ucelený postup, syntézy nanokomplexů zinku za pomocí fosforečnanů. Součástí metodiky jsou rovněž mikrobiologické vlastnosti jednotlivých nanokomplexů zinku.