Řešení praktických situací při zrušení karenční doby od 1.7.2019
28/05/19
Informace KHK
Jak budou mzdové účetní řešit některé praktické situace v přechodném měsíci po zrušení karenční doby od 1. 7. 2019?
Odpověď na otázku, jak se bude postupovat, vznikne-li dočasná pracovní neschopnost do 30. 6. 2019 a bude pokračovat ještě v červenci 2019, dávají přechodná ustanovení k zák. č. 32/2019 Sb., kterými se novelizuje zákoník práce. Náhrada mzdy nebo platu v době dočasné pracovní neschopnosti, která vznikla před účinností novely, tj. do dne 30. 6. 2019, tj. do 24 hod. tohoto dne, a trvá za jeho účinnosti, se řídí podle dosavadních právních předpisů. Náhrada se tak poskytuje až od 4. pracovního dne, protože karenční doba se ještě vztahuje. Vznikne-li dočasná pracovní neschopnost až 1. 7. 2019 od 00.00 hod., postupuje se při poskytování náhrady již bez karenční doby.
Při posuzování vzniku dočasné pracovní neschopnosti se postupuje podle § 57 zák. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař. Dočasná pracovní neschopnost začíná dnem, v němž ji ošetřující lékař zjistil a to bez ohledu na to, zda pojištěnec v tomto dni pracoval nebo případně již odpracoval svou pracovní směnu. Ošetřující lékař posuzuje dočasnou pracovní neschopnost jen ve vztahu k důvodům uvedeným v § 57 odst. 1 zák. o nemocenském pojištění a bez ohledu na pracovní dobu pojištěnce. Na tom nemění nic ani ustanovení § 192 odst. 1 věta třetí ZP – vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná plynout období dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem. Má-li zaměstnanec za pracovní den, v němž mu vzniklo nebo zaniklo právo na náhradu mzdy, nebo také právo na mzdu nebo plat za část pracovní doby, přísluší mu za tento den jen poměrný díl náhrady mzdy nebo platu připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo plat. Tento den je zároveň prvním dnem nemoci, prvním dnem z čtrnáctidenního období, kdy zaměstnavatel platí náhradu mzdy (respektive její část).
Podle § 57 odst. 3 zák. č. 187/2006 Sb. může ve výjimečných případech ošetřující lékař stanovit den vzniku dočasné pracovní neschopnosti zpětně, tj. před den, v němž dočasnou pracovní neschopnost zjistil. Do tří dnů nazpět tak může ošetřující lékař učinit ve vlastní kompetenci, za období delší než tři dny jen po předchozím písemném souhlasu orgánu nemocenského pojištění, o který žádá ošetřující lékař.
K jednotlivým dotazům lze odpovědět stručně:
ad 1) S karenční dobou.
ad 2) Bez karenční doby.
ad 3) Bez karenční doby.
Zařazeno v Aktuality
