Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně

Houby způsobující rzivosti obilnin jsou závažní obligátní biotrofní parazité. V systému je řadíme do oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), kam patří i většina hub, které sbíráme v lese. Na obilninách se rzi vyskytují se na listech, listových pochvách, stéblech a některé i na klasech. Během svého vývoje vytváří pět druhů výtrusů, které se tvoří na dvou různých hostitelích.

Černá rzivost trav

Černou rzivost trav (starším názvem rez travní) způsobuje houba Puccinia graminis. Napadá všechny druhy obilí i trávy. Tvoří řadu vnitrodruhových taxonů a fyziologických ras  např. P. graminis sub. graminis napadá obilniny, P. graminis sub. graminicola se vyskytuje na planě rostoucích travách.

Příznaky napadení se projevují od června převážně na stéblech a listových pochvách ve formě protáhlých rezavě hnědých kupek uredospor a ke konci vegetace (před sklizní) tmavě hnědých až černých kupek teliospor.

Tato houba je dvoubytná, ke svému vývoji potřebuje mezihostitele z čeledi dřišťálovité – dřišťál evropský (Berberis vulgaris) a příležitostně i mahonii cestmínolistou (Mahonia aquifolium). Na horní straně listu mezihostitele se tvoří spermacie ve spermogoniích.  Spory jsou jednobuněčné, jednojaderné, kulovité buňky s velkým jádrem. Na spodní straně listu se vytváří aecidiospory. Tyto spory vznikají v pohárkovitých útvarech – aecidiích. Jsou kulaté až oválné, jednobuněčné a dvoujaderné, nazývají se také jako jarní výtrusy. Aecidiospory jsou větrem či hmyzem unášeny na obilniny a trávy. Spory v kapce vody vyklíčí v dvoujaderné (dikaryotické) mycelium, které proniká průduchy do rostliny a na listových pochvách a stéblech se vytváří kupky uredospor (uredia). Kupky jsou protáhlé, zpočátku chráněné pokožkou (epidermis), uredospory (letní výtrusy) se uvolňují jejím protržením. Jsou jednobuněčné, dvoujaderné, kulaté až vejčité a jsou ihned klíčivé. Vzdušnými proudy jsou uredospory rozšiřovány na velké vzdálenosti a během vegetace mají několik generací. Před dozráním hostitelské rostliny se na stejném myceliovém vlákně tvoří ložiska zimních výtrusů (telia), ve kterých se tvoří teliospory. Velikost a tvar teliospor jsou determinačním znakem pro jednotlivé rody. Puccinia graminis vytváří dvoubuněčné teliospory, ty jsou tmavé, silně oblaněné, aby odolávaly nepříznivým podmínkám, jsou to tzv. odpočívající výtrusy, mají jednu generaci. Rez přežívá teliosporami na posklizňových zbytcích slámy. Na jaře z každé buňky teliospor vyklíčí promyceliové vlákno – basidie a na ní se na stopkách tvoří basidiospory. Spory jsou bezbarvé, oválné, jednobuněčné a jednojaderné, jsou přenášeny vzdušnými proudy na mezihostitele, kde vyklíčí v jednojaderné mycelium, infikuje listy a cyklus se opakuje (vytváří se spermacie na horní straně listu dřišťálu).

Choroba je podporována vlhkými podmínkami a vyššími teplotami 15–35 °C.

Ochrana spočívá v likvidaci posklizňových zbytků a především ve výsevu rezistentních odrůd. Pokud se před metáním vyskytnou kupky rzí na 5–15 % odnožích, ošetřujeme fungicidy se širším spektrem účinku.

obr. 1: Spermogonia na mezihostiteli – dřišťálu

obr. 2: Aecidia na mezihostiteli – dřišťálu

obr. 3: Aecidia na mezihostiteli – dřišťálu

obr. 4: Uredia rzi travní na žitě trsnatém (Secale cereale var. multicaule)

obr. 5: Uredia a telia

obr. 6: Uredia a telia

obr. 7: Teliospory

obr. 8: Teliospory