Ing. Antonín Vaculík, Ph.D.; Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk

Porosty luskovin, jakožto plodiny s nižším konkurenčním potenciálem, jsou zaplevelovány velkým počtem nežádoucích rostlin plevelných druhů, ale i kulturních rostlin.

Plevele

Druhové zastoupení plevelů je relativně široké a jen namátkou lze jmenovat některé z jednoletých plevelů: merlíky, lebedy, laskavce, penízky, ježatku kuří nohu, oves hluchý, svízel přítulu, heřmánkovité plevele a celé spektrum plevelů tzv. spodního patra aj. Z vytrvalých plevelů to jsou především pýr plazivý a pcháč oset. Se zvyšujícím se zastoupením řepky v osevních postupech, stoupá také závažnost výskytu těchto rostlin jako silného a konkurenceschopného plevele.

Luskoviny a legislativa

Z hlediska pěstitelských ploch a širšího rozšíření v pěstitelských oblastech ČR, mají význam především následující luskoviny: hrách, bob a sója. Ačkoli tyto výše jmenované plodiny řadíme do jedné skupiny luskovin, tak herbicidní ochrana zejména vůči dvouděložným plevelům je dosti odlišná a část herbicidů běžně používaných u jednoho druhu může mít zásadní problémy se selektivitou v jiné luskovině.

Ačkoli je obecně známa vynikající předplodinová hodnota pěstování luskovin, došlo v předloňském roce v Evropském parlamentu ke schválení nařízení Komise o zákazu použití přípravků pro ochranu rostlin pro luskoviny a meziplodiny. Přestože Ministerstvo zemědělství ČR a řada dalších členských zemí s navrhovanou změnou nesouhlasila, delegovaný akt byl ze strany Komise dne 15. 2. 2017 předložen ke schválení Evropskému parlamentu, který jej dne 14. 6. 2017 těsným rozdílem hlasů schválil. Jednou z diskutabilních změn, kterou Komise navrhla, je zákaz použití přípravků na ochranu rostlin na plochách EFA, a to na plochách s dusík vázajícími plodinami a meziplodinami, a povinné zavedení minimální délky období 8 týdnů, během kterého musí být plochy, na kterých rostou meziplodiny, udržovány. Použití hnojiv není na těchto plochách zakázáno. Podle aktuální informace ze strany Komise začíná doba trvání zákazu použití přípravků na ochranu rostlin v případě dusík vázajících plodin jejich vysetím a končí sklizní. Přípravky je tedy možné využít jak v rámci předseťové přípravy, tak po sklizni plodiny, kdy lze půdu připravit pro další produkci. Doba trvání zákazu použití přípravků v případě meziplodin odpovídá minimální době pěstování meziplodin, tedy minimálně 8 týdnů. Budou-li jako meziplodiny využity podsevy trav nebo luskovin do hlavní plodiny, platí zákaz použití přípravků na ochranu rostlin od okamžiku sklizně hlavní plodiny po dobu alespoň 8 týdnů nebo do vysetí další hlavní plodiny.

Zákaz použití přípravků pro ochranu rostlin v EFA-greeningu, který byl schválen a platil od roku 2018, měl negativní vliv na pěstování luskovin v ČR i EU. Podle našeho očekávání došlo k poklesu pěstitelských ploch luskovin v rámci České republiky o 15 %. K významnějšímu poklesu nedošlo jen kvůli tomu, že většina tradičních pěstitelů luskovin, využila jiné alternativy pro plnění 5% podílu greeningu.

Pokud se však někdo rozhodne pěstovat luskoviny bez použití přímé herbicidní a insekticidní ochrany, hrozí enormní zaplevelení takto založených ploch, přičemž ztráty na výnosu zrna se budou pohybovat ve výši minimálně 50 %. Je však vysoce pravděpodobné, že porosty luskovin s absencí herbicidního ošetření budou spíše určeny k zaorávce a likvidaci, protože kombajnová sklizeň takto zapleveleného porostu bude nereálná.

Zároveň se domnívám, že žádný zodpovědný hospodář nebude využívat možnost pěstovat luskoviny zařazené do greeningu, protože efektivní pěstování luskovin v režimu zákazu používání přípravků na ochranu rostlin je velmi problematické, spíše však nereálné. Rapidně se zhorší i kvalita produkce luskovin. Bez insekticidního ošetření dojde k napadení škůdci (kyjatka hrachová, mšice maková, kteří přenáší virová onemocnění). Výnos virózních porostů může být snížen až o 70 %. Napadení porostů zrnokazem a obaleči sníží kvalitu a produkci nebude možné využít na potravinářské využití, ani jako kvalitní certifikované osivo.

Regulace zaplevelení

V rámci integrované ochrany porostů luskovin proti nežádoucímu zaplevelení je nutno využívat celou paletu přímých i nepřímých zásahů, a to jak mechanických, tak i pochopitelně použití registrovaných přípravků na ochranu rostlin.

Ze všech různých metod je nutno používat, tak jako u všech ostatních plodin, metody eliminace plevelů v předplodině, popř. při předsklizňové přípravě předplodiny ke sklizni nebo v meziporostním období. Důležitá je nejen precizně provedená orba, resp. už podmítka po sklizni předplodiny, ale také předseťová příprava půdy. Kvalitní, rovnoměrné a do optimální hloubky provedené zasetí osiva luskovin dávající dobrý předpoklad pro řádné vzejití a zapojení porostu, který bude lépe odolávat případnému zaplevelení.

Ačkoli provedeme všechny tyto výše uvedené zásahy včas a precizně, je prakticky jisté, že budeme nuceni pro úspěšné zvládnutí herbicidní ochrany luskovin použít některé z metod a postupů zahrnující přímé použití registrovaných přípravků na ochranu rostlin.

Postupy a použití herbicidů v porostech hrachu

Pro herbicidní ochranu proti dvouděložným plevelům v hrachu setém, se dle termínu aplikace, nabízí možnost použití herbicidů pro preemergentní, tak i postemergentní ošetření.

Preemergentní aplikace v hrachu

Z hlediska použitelných herbicidů je možno jmenovat následující herbicidy s uvedenými účinnými látkami: aclonifen (Bandur), prosulfocarb (Boxer), pendimethalin (např. Stomp 400 SC), S-metolachlor (Dual Gold 960 EC) a clomazone (např. Command 36 CS, aj.) a to vše je určeno pro aplikaci preemergentně do 3 dnů po zasetí. Herbicidy s účinnou látkou clomazone se zpravidla aplikují v kombinaci s jiným herbicidem, kde posilují účinek na cílové plevele a jsou zároveň specialistou na svízel přítulu. Osvědčená a v naší firmě dlouhodobě a s úspěchem používaná, jak co se týká výborné selektivity, tak také velmi dobré herbicidní účinnosti proti širokému spektru plevelů, je kombinace s účinnou látkou pendimethalin (Stomp 400 + Command 36 CS). Preemergentní ošetření by mělo být aplikováno hlavně tam, kde očekáváme intenzivnější zaplevelení především jednoletými plevely. Jako u všech aplikací preemergentních herbicidů, i zde platí obecné zásady nutné k dosažení očekávané účinnosti, a to především urovnaný pozemek bez hrud a případných posklizňových zbytků. Zároveň nedostatek srážek a celkově na vláhu chudý průběh, především počátku vegetace, mohou snižovat celkovou herbicidní účinnost na cílové plevele.

Postemergentí aplikace v hrachu

V případě vynechání předchozího zásahu nebo s očekáváním a předpovědí srážkového deficitu, popř. jako opravu, lze využít časně postemergentní ošetření, tj. v době kdy většina plevelů je již vzešlá nebo vzchází a hrách je vysoký cca 3–5 cm. Při této aplikaci jsou zaznamenávány velmi dobré herbicidní účinky na plevele, při vysoké toleranci použitých herbicidů vůči rostlinám hrachu.

Pro tento termín je s úspěchem používán herbicid Escort Nový. Herbicid Escort Nový obsahuje podobně jako původní přípravek Escort dvě účinné látky: pendimethalin a imazamox, jen v mírně pozměněném poměru od původního. V případě použití herbicidu Escort Nový však pěstitel nemůže příliš otálet s aplikací, protože bylo, a to nejen pokusně prokázáno, že v případě pozdější aplikace tohoto přípravku (cca 8–10 cm výšky hrachu a více) dochází již k fytotoxickým projevům, které se vyznačují retardací růstu rostlin, snížení počtu pater lusků, a tím i nižší počet lusků, s celkem pochopitelným negativním dopadem na výnos. Navíc toto opoždění a výše uvedené projevy již není možné eliminovat ani použitím různých stimulátorů či dodatkovou výživou.

Pro pěstitele luskovin, tedy konkrétně hrachu, fazolu, bobu a sóji je k dispozici herbicid Corum, který sestává z již osvědčených účinných látek, a to bentazonu a imazamoxu. Počátek termínu aplikace je podobný jako v případě herbicidu Escort Nový a spektrum účinnosti je široké na jednoleté plevele. Aplikační okno ovšem na rozdíl od herbicidu Escort Nový není ohraničeno výškou hrachu cca 5 cm, ale Corum lze bezpečně použít i při výšce hrachu, kdy je Escort Nový již nevhodný.

Pozdější herbicidní zásahy v době, kdy rostliny hrachu dosahují 10–15 cm a zároveň se jedná o první herbicidní zásah vůči dvouděložným plevelům, lze již označit jako problematické především proto, že plevele jsou již odrostlejší a herbicidní účinek je tedy logicky slabší, mnohdy nedostačující. Zároveň jsou vzcházející rostliny hrachu dlouho pod konkurenčním tlakem plevelů a mohou se objevit i fytotoxické projevy použitých herbicidů na rostlinách hrachu. V tomto termínu se uplatňují především herbicidy s účinnou látkou bentazone (Basagran, Basagran Super aj.) a s účinnou látkou MCPB (Butoxone 400). Tyto aplikace se používají především již jako zásahy opravné či doplňkově, protože výše uvedené herbicidy mají užší spektrum účinnosti nebo se profilují jako specialisté, cílící pouze na několik druhů plevelů. Důležitou podmínkou v případě buď časně postemergentní, nebo postemergentní aplikace je, že by neměla být prováděna při teplotách nad 25 °C.

Samostatnou kapitolou v závěru vegetace hrachu je použití neselektivních herbicidů. Tyto aplikace se využívají především v případě zaplevelených porostů (likvidace plevelné složky a snížení celkové vlhkosti) nebo i v případě porostů „relativně čistých a bezplevelných“, pro sjednocení zralosti, jak co se týče plochy, tak také z hlediska jednotlivých pater a lusků na rostlinách.

Nezastupitelná úloha preemergentních herbicidů u bobu

Pro úspěšné zvládnutí regulace plevelů v porostech bobu nemůžeme spoléhat pouze na klasickou aplikaci herbicidů v této plodině, ale opět důležitým opatřením zůstává správně zvolená předseťová příprava půdy, agrotechnické a chemické metody potlačující výskyt plevelů již v předplodinách. Navíc vytrvalé dvouděložné plevele by se v porostech bobu neměly vyskytovat vůbec, proto je nutné proti nim zasáhnout už v předplodině nebo pro bob vybrat pozemek, kde se tyto plevele nevyskytují.

U vlastního herbicidního ošetření bobu proti dvouděložným plevelům musíme počítat s faktem, že vzhledem k možným fytotoxickým problémům postemergentních aplikací, by měl pěstitel vždy provést základní preemergentní ošetření.

Preemergentní aplikace v bobu

Tento termín aplikace však pro dosažení odpovídající účinnosti a zachování dobré selektivity vyžaduje dodržení určitých zásad. Především je to dobrá příprava půdy před setím, dostatečná a stejnoměrná hloubka setí (6–8 cm), urovnaný povrch půdy bez hrud, popř. posklizňových zbytků. K zajištění dobré účinnosti je taktéž nutná aplikace zvoleného preemergentu do 3 dnů po zasetí a použití dostatečného množství vody pro aplikaci (min. 300 l/ha).

V současné době jsou proti dvouděložným plevelům v bobu pro preemergentní aplikaci registrovány herbicidy s účinnou látkou aclonifen (Bandur), clomazone (Clomate), pendimethalin (Stomp Aqua), kombinace účinných látek clomazone a pendimethalin (Stallion Sync Tec).

Postemergentní aplikace v bobu

Doplňkově je pak možno zařadit časně postemergentní ošetření. Jako riziková se jeví aplikace herbicidů proti dvouděložným plevelům v období počínajícího rychlého růstu, tj. 7–15 cm výšky bobu. Tuto aplikaci musí pěstitel důkladně zvážit, vzhledem k možnému silnějšímu poškození rostlin bobu obecného.

Pro postemergentní ošetření pak obdobně jako v případě hrachu herbicid Corum s kombinací účinných látek bentazone a imazamox nebo čistá účinná látka bentazone v herbicidu Basagran, resp. Troy 480. V případě postemergentní aplikace herbicidů v porostech bobu však musí být pěstitel velmi opatrný, a to i u registrovaných herbicidů, aby nedošlo k významnějšímu poškození rostlin bobu a následným výnosovým ztrátám. Měl by se především vyvarovat aplikací na již přerostlé porosty, a také na aplikaci v případě období či částí jednotlivých dnů, s vysokými přízemními teplotami.

Možnosti a spektrum registrovaných herbicidů do sóji

Z pohledu herbicidního ošetření sóji luštinaté proti dvouděložným plevelům je paleta herbicidů poměrně široká, především v případě ohlédnutí se na stav registrací cca 7 let nazpátek.

Preemergentní aplikace v sóji

Ovšem i zde, co se týče termínu aplikace, musíme a je vhodné spoléhat především na preemergentně aplikované herbicidy s těmito účinnými látkami: metribuzin (Sencor Liquid), metribuzin v kombinaci s flufenacetem Plateen 41,5 WG, pendimethalin (Stomp 400 SC), pethoxamid (např. Somero či Successor 600) a flumioxazin (Sumimax). Na sklonku roku 2009 se naší společnosti AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. podařilo zaregistrovat v rámci tzv. minoritního použití, herbicidy Frontier Forte a Outlook s účinnou látkou dimethenamid-P. Herbicidní účinnost přípravku Outlook je uvedena v grafu 1.

Graf 1: Porovnání herbicidní účinnosti na vybrané plevele v sóji luštinaté (Šumperk)

Postmergentní aplikace v sóji

Postemergentní ošetření je možno provést přípravkem Basagran, již dříve uváděným herbicidem Corum nebo herbicidem s účinnou látkou imazamox (např. Pulsar 40, Passat, Piorun).

Regulace jednoděložných plevelů v luskovinách

Poněkud příznivější a celkově jednodušší situace panuje v případě herbicidní ochrany luskovin vůči jednoděložným plevelům. Pro účinnou regulaci jednoděložných plevelů je možno použít relativně širokou paletu graminicidních přípravků. Vzhledem k dobré selektivitě graminicidů v porostech luskovin obecně, není zásadní problém regulace jednoletých i vytrvalých jednoděložných plevelů. Je však nutno proti těmto plevelům zasáhnout včas, aby nedocházelo k omezování růstu a vývoje luskovin. Rostliny hrachu, popř. luskovin obecně, by neměly být při aplikaci vyšší než 15 cm a zároveň by termín aplikace měl být uskutečněn před fází tvorby poupat.

Paleta registrovaných přípravků je poměrně široká a to jak v dávkách proti jednoletým plevelům (především ježatka kuří noha a oves hluchý), tak také proti vytrvalým plevelům (především pýr plazivý). Jen namátkou lze jmenovat: Agil 100 EC, Focus Ultra, Fusilade Forte 150 EC, Gallant Super, Garland Forte, Pantera Qt, Targa Super 5 EC a Targa 10 EC. Všechna výše uvedená doporučení a obchodní názvy použitelných přípravků, jsou platné při plném respektování platného Seznamu povolených přípravků na ochranu rostlin. Zároveň je nutno podotknout, že se v rámci platného seznamu nachází spousta dalších výše jmenovitě neuvedených obchodních názvů přípravků, generických přípravků a souběžných dovozů přípravků, které pak opticky zvyšují počet povolených pesticidních přípravků, přičemž spektrum účinných látek zůstává v některých segmentech luskovin velmi úzké. Typickým příkladem může být pěstování a ošetřování lupiny bílé, popř. úzkolisté, proti jednoděložným plevelům, kde není v tuto chvíli registrován pro použití žádný graminicidní přípravek.

Závěr

Vzhledem k různorodosti jednotlivých vegetačních ročníků a pěstitelských podmínek není možno jednoznačně určit, který z výše uvedených postupů a jednotlivých herbicidů je nejvhodnější pro konkrétní porost luskovin. Právě proto je nutné nejen pečlivě sledovat vývoj a růst založených porostů, ale také v případě preemergentních aplikací zvážit aktuálnost a očekávané druhové plevelné spektrum na stanovišti na základě poznatků z let minulých. Na základě těchto informací je pak nutno začít ihned uvažovat o možnostech řešení vzniklé situace.

Každé zanedbání tohoto problému, má za následek nejen snížení kvantitativních, ale často i kvalitativních sklizňových ukazatelů a ve svém důsledku významně snižuje rentabilitu pěstování luskovin v rámci celého zemědělského podniku.

Podpora pro luskoviny v podmínkách společné zemědělské politiky prošla určitým vývojem a stala se předmětem řady diskuzí. Aktuálně platné změny pro čerpání dotací a omezení pro pěstování nejsou optimální, nicméně věřím, že zemědělce neodradí a budou luskoviny do svých osevních postupů dále zařazovat.

Plevele vzcházejí velmi rychle, prakticky zároveň se vzcházejícími rostlinami hrachu, popř. již krátce před vzejitím hrachu

Nesprávná, resp. pozdě provedená aplikace herbicidu může způsobit fytotoxické poškození hrachu

Zaplevelení jednoděložnými plevely (např. oves hluchý), lze velmi úspěšně řešit graminicidy

Precizně provedená herbicidní ochrana porostu sóji luštinaté