Na výzkumné stanici České zemědělské univerzity byly v roce 2018 testovány různé listové stimulační přípravky pro podporu růstu kukuřice, minerální hnojiva a postupy pro zvýšení fotosyntetické produkce porostu. Některé postupy byly ověřovány v praxi v poloprovozním pokusu. I přes výrazně suchý ročník, byly zjištěny zajímavé výnosové trendy u pokusných variant. Bez ohledu na velmi nepříznivé podmínky ročníku měly navržené způsoby vliv na zvýšení výnosu biomasy rostlin. U listových aplikací měl především vliv termín aplikace a účinnost minerálních hnojiv byla snížena nedostatkem půdní vláhy.

Dlouhá léta se diskutuje o klimatické změně, ale prakticky jsme neviděli žádné větší dopady. Naše kotlina byla uchráněna od výraznějších ekologických rizik.

Připomenul bych však problém acidifikace lesních půd v severních Čechách, protože v současnosti začínají být v ohrožení i mocnější profily půd vyskytující se na části území středních a jižních Čech. Důvod je prostý, chybí organická hmota a využíváme mnoho minerálních hnojiv. Zvyšující se obsah CO₂ a jiných skleníkových plynů má vliv na postupné oteplování planety, přičemž v České republice došlo v roce 2018 ke zvýšení až o 2,4 °C oproti normálu. Důsledkem oteplování planety jsou jednoznačně extrémní teploty přinášející sucho. Období bez deště se na našem území vyskytovala, nikdy však nedošlo k takových extrémům.

Kukuřice jako plodina C4 fotosyntézy, která má teplotní optimum nad 20 °C, nedokáže využít svůj výnosový potenciál bez dostupné vláhy v půdě. Minerální hnojiva nejsou využita dostatečně, efektivně a hlavně v době, kdy je rostlina potřebuje. Riziko je i při použití biologických přípravků na bázi parazitických hub a mikroorganizmů (Pythium, Trichoderma harzianum, půdní bakterie jako vazači dusíku), jež nejsou v suchém prostředí dostatečně aktivní.

Současné velké riziko pěstování kukuřice shledáváme především v neschopnosti porostu infiltrovat dešťové srážky, které bohužel přicházejí v nestejnoměrných, mnohdy dlouho od sebe časově vzdálených dávkách. Přichází prudké lijáky, které odtečou, a do půdy se dostane jen málo z nich. Polní plodiny potřebují takzvaný zahradnický déšť, ten ale nepřichází a je zřejmé, že rok 2018 byla jen ochutnávka toho, co nás čeká v dalších letech.

Domníváme se, že je čas na změnu designu porostu. Sucho nepanovalo v roce 2018 jen v Evropě, například Střední Amerika, kde je také velkým problémem eroze půdy, řeší podplodiny.

Současné pěstování polních plodin, především kukuřice s podsevem krycí plodiny, která buď funguje jako vazač dusíku (leguminóza) anebo jetelovina, jako nenáročný půdní pokryv, je otázkou budoucích let. Problematické však může být využití biomasy při sklízení podplodiny s kukuřicí. Na siláž je možné využít například lupiny, zrnové kukuřici by neměly vadit i vyšší podplodiny. Setí by mělo přijít především až po vyřádkování kukuřice, která má pomalý počáteční vývoj. Samotné klíčení podplodiny může být problematické, protože při vysetí v květnu již nemusí mít dostupnou vláhu a její vývoj bude značně pomalý. Principem je tedy vytvořit pokryv pod kukuřici, který jí nebude konkurovat v jejích pomalých počátečních vývojových fázích a zároveň kryje půdu před silným slunečným svitem, čímž se půda tolik nevysušuje. Dalším pozitivem je lepší infiltrace dešťových srážek, jelikož porost lépe stáhne vodu do vrchní části půdy.

Dále tento porost funguje jako mulč, který mimo jiné dodává do půdy nezbytně nutnou organickou hmotu a dusík z hlízkových bakterií. Infiltrace vody souvisí s obsahem organické hmoty a dále s retencí vody. Statistická data jsou jasná – obsah organické hmoty v půdě za poslední roky klesá. Často volíme dostupnější minerální hnojiva. Ty mají bohužel negativní vliv na acidifikaci půdy. Tento trend je patrný na zemědělských půdách za posledních dvacet let. Acidifikace je dlouhotrvající proces, navíc se značným zpožděním. Probíhá dlouho potom, co je odstraněn zdroj acidifikace (oxidy síry z tepelných elektráren, minerální hnojiva).

Každého pěstitele samozřejmě napadne otázka technologie, jak nejlépe provést setí a jaký bude vliv na celkový výnos? V předešlých článcích jsme psali o pozitivech technologie strip-till, která kromě půdoochranné funkce může snižovat výnos silážní hmoty. U výnosu zrna tato technologie naopak může být výhodnější. Stejně tak i pěstování podplodin nás bude něco stát. Bude to cena osiva, předpokladem je nižší celkový výnos, ale pozitivem nakonec může být množství organické hmoty v půdě, lepší infiltrování srážek a retence vody v půdě. Pěstování podplodin může vytvořit vhodnější půdní podmínky, což se projeví ve vyšších výnosech v době extrémních ročníků.

V Mexiku, v jednom z nejvýznamnějších států pěstujících a šlechtících kukuřici, hospodaří mnoho drobných farmářů, kteří pěstují kukuřici v různých směsných kulturách. Často je to sója luštinatá, eventuálně dýně. Obrázek 1 znázorňuje pěstování kukuřice vždy se třemi řádky podzemnice olejné, která se sklízí před dozráním kukuřice většinou ručně a v řádku s „Jamajkou“ (Hibiscus sabdariffa). Kombinace kukuřice s „Jamajkou“ není tak výhodná, jako se sójou či podzemnicí.

V Mexiku roste výrazně spotřeba minerálních hnojiv. Výzkumný ústav pro šlechtění pšenice a kukuřice (CIMMYT) sleduje tento jev a dochází k výsledkům, že pro stejnou produkci siláže bylo potřeba v roce 2018 třikrát více minerálních hnojiv než před 30 lety. Hlízkové bakterie u leguminóz jsou malými „továrnami“ na dusík zdarma (obr. 2).

Drobní pěstitelé kácí lesy na svazích a rozšiřují pěstování kukuřice do velkých svahů. Mnohdy se kukuřice seje ručně, vzhledem k terénu se i ručně sklízí. Luskoviny jsou ovšem vždy drobnými farmáři využity. Tento způsob pěstování kukuřice je však dle DZES absolutně nemožný (obr. 3).

Mezi technologie, které jsou v Mexiku zkoušeny, patří i zakládání porostu kukuřice do nezpracované půdy s ponecháním posklizňových zbytků, což můžeme označit jako půdoochrannou technologii (obr. 4). Obilná sláma slouží jako mulč, lépe infiltruje vodu a udržuje vlhkost půdy. Porosty takto založené mají vyšší výnos biomasy o 5–10 %.

Obr. 1: Pěstování kukuřice současně s podzemnicí olejnou

Obr. 2: Detail podzemnice olejné těsně před sklizní s hlízkovými bakteriemi na kořenech

Obr. 3: Pěstování kukuřice na svazích je z pohledu Evropana nemyslitelné

Obr. 4: Setí do nezpracované půdy s ponecháním posklizňových zbytků (slámy) jako prostředek pro zvýšení výnosu silážní hmoty

Z víceletých pokusů, které jsou realizovány na fakultním pracovišti, Výzkumné stanici v Červeném Újezdě, okres Praha-západ, vychází každoročně mnoho výsledků týkající se testování různých minerálních hnojiv, listových hnojiv a podpůrných biologických přípravků. Maloparcelkové pokusy jsou založeny ve 4 opakováních, s využitím hybridu kukuřice Ronaldinio (KWS) a každý rok jsou zaměřeny na konkrétní aplikaci podpůrných přípravků či hnojiv. Sklízí se na siláž i na zrno. Ročník 2018 byl extrémní a zjišťovali jsme vliv různých hnojiv se zaměřením na výnos sušiny.

Mezi nevýnosnější varianty společnosti Agra uvedené v tabulce 1 patří varianta s použitím kapalného NPK hnojiva s Bórem – RetafoSprim (33,05 t/ha zelené hmoty a 16,71 t/ha suché hmoty biomasy). Druhou nejlepší variantou co se týče obsahu sušiny a především výnosu suché hmoty je varianta s kapalným hnojivem Forte Beta + N Fenol-Max s Campofortem (se zinkem) v době aplikace insekticidu proti zavíječi kukuřičnému. Ostatně, většina pokusných variant dosáhla lepších výsledků než je kontrolní varianta. Aplikace těchto hnojiv měly pozitivní vliv na výnos zrna. Konkrétně obě varianty s přípravkem Forte Beta dosáhly na nejvyšší výnos zrna přes 7 t/ha, oproti kontrolní variantě 6,47 t/ha. Zrnová kukuřice dozrávala tento rok bezproblémově a sklizňová sušina se pohybovala kolem 87–90 %, tím pádem nehrozil problém infekce fuzáriemi na palicích.

Listová hnojiva mají zpravidla větší efekt při horších podmínkách pro pěstování kukuřice, i my jsme měli podobné zkušenosti během posledních 4 pokusných let. Tentokrát byl testován Zeastim v doporučené dávce 2,0 l/ha, v ideálních podmínkách aplikovaný po dešti současně s insekticidem. Tato varianta dosáhla vyššího výnosu oproti kontrole, a to 31,34 t/ha (tab. 2). O přibližně 0,3 t/ha byl zjištěn vyšší výnos celých rostlin v případě varianty s přípravkem K3 ve fázi BBCH 14 a Zeastimu s aplikací insekticidu oproti kontrolní variantě (30,72 t/ha). Nesmíme opomíjet základní výživu, v tomto případě byla využita nižší dávka 120 kg N/ha. I přes velmi suchý ročník měla listová hnojiva pozitivní vliv na růst rostlin.

Stimulační přípravky firmy Envi produkt jsme testovali druhým rokem. Nejvýnosovější variantou v pokusu byla varianta ošetřená listovým přípravkem Boris P+K, která dosáhla na výnos 33,27 t/ha, což je zvýšení oproti kontrolní variantě o 2,48 t/ha čerstvé hmoty, v suché hmotě to pak činí 0,95 t/ha (tab. 3). Aplikace stimulačního přípravku PhaNi Stim zvýšila výnos zelené hmoty o 0,92 t/ha, v suché hmotě to představovalo 0,33 t/ha. Obsah sušiny v pokusech, které byly sklizeny velmi časně, byl výrazně mimo optimum a pohyboval se od 46,9 % do 50,7 %. Z tabulky 3 vyplývá také vliv použitého dusíku, kdy při zvyšujícím se množství N/ha, dochází ke zvýšení výnosu biomasy, leč neparně a při porovnání výnosu zrna je tento rozdíl nulový. Obsah sušiny zrna na sledovaných variantách byl vysoký, zrno bylo prakticky suché. Výhodou ročníku 2018 byla absence dosoušení zrna. Výnos zrna byl nejvyšší u varianty ošetřené hnojivem Boris P+K.

Z tabulky 4 vyplývá i přes suchý ročník pozitivní vliv produktů Galleko. V minulých letech bylo docíleno zvýšení výnosu zpravidla o více než 10 %. Oproti kontrolní variantě mají aplikované stimulační přípravky pozitivní účinek na růst rostlin. Varianta 4 s mořením osiva měla vliv na nejvyšší výnos zelených rostlin (31,12 t/ha oproti kontrolní variantě 30,10 t/ha). Právě varianty s mořením osiva mají velký potenciál v ročnících s horší dostupnou půdní vláhou. Varianta 2 dosáhla nejvyššího obsahu sušiny, takže v suché hmotě měla nejvyšší výnos suché hmoty (15,15 t/ha) oproti kontrolní variantě s 14,99 t/ha.

Tab. 1: Vliv přípravků firmy Agra na výnos biomasy rostlin a zrna kukuřice

Tab. 2: Vliv listových stimulačních přípravků firmy Chemap na růst silážní kukuřice

Tab. 3: Vliv stimulačních přípravků Envi produkt na výnos biomasy rostlin a zrna kukuřice

Tab. 4: Vliv stimulačních přípravků Galleko na růst silážní kukuřice (1. aplikace BBCH 18, 2. aplikace BBCH 35)

V současné době hledá zemědělec další možnosti jak zkvalitnit a především udržet dostatečný výnos biomasy v nepříznivých ročníkách. Bohužel budeme se muset s extrémy počasí, jak tomu bylo v roce 2018, smířit. Bude docházet častěji k výrazným výkyvům počasí a my budeme muset hledat alternativy, jak dosáhnout kvalitního, uspokojivého výnosu i za cenu vyšší pracnosti při zakládání porostů. Konkrétně zvýšit obsah organické hmoty využitím podplodin, kdy rovnou snižujeme erozi půdy a zvyšujeme vsakování vody do vrchních vrstev.

Ohlédneme-li se za ročníkem 2018, musíme se poučit a připravit se na podobné, extrémní ročníky. Kukuřice má poměrně krátkou vegetační dobu. U moderních hnojiv a postupů, které byly v pokusu použity, nebyl využit výnosový potenciál v důsledku průběhu klimatických podmínek.

Listové aplikace mohou zmírnit negativní vlivy počasí, disproporci či nedostatky ve výživě a rychle tak dodat rostlinám limitní prvky, jejich účinnost ovšem naráží na dostupnost vody. Letní aplikace listových hnojiv (společně s insekticidem proti zavíječi) nemusí být účinná, protože rostlina v této fázi již nemusí být fotosynteticky dostatečně aktivní.

V našich pokusech jsme ověřili, že listové podpůrné přípravky mají svůj význam a jsou schopny zvýšit výnos rostlin i v horších ročníkách. Kombinací s půdoochrannou technologií bychom mohli eliminovat rizika spojená s výsevem kukuřice v extrémních ročníkách.