Na jak dlouho se opatření obecné povahy vydává?
Lze konstatovat, že opatření obecné povahy č.j. 18918/2019-MZe-16212, resp. 41508/2019-MZE-16212 je vydáno na dobu neurčitou, resp. do doby, než bude v případě potřeby Ministerstvem zemědělství změněno nebo zrušeno. Výjimka z povinnosti zpracovávat jako nahodilou těžbu kůrovcové souše platí do 31. prosince 2022, stejně tak možnost použít při zalesňování reprodukční materiál lesních dřevin z kterékoli přírodní lesní oblasti a nadmořské výšky.
Může Ministerstvo zemědělství opatření obecné povahy změnit nebo zrušit?
Ano, z ustanovení § 51a odst. 6 lesního zákona vyplývá, že opatření obecné povahy vydané podle § 51a lesního zákona může Ministerstvo zemědělství změnit nebo zrušit.
Je možno se proti opatření obecné povahy odvolat?
Proti opatření obecné povahy se nelze odvolat. Ten, kdo se domnívá, že byl opatřením obecné povahy zkrácen na svých právech, je však oprávněn podat k soudu návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části podle ustanovení §101a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
Vztahuje se ustanovení vydaného opatření obecné povahy o prodloužení lhůty pro zalesnění holin také na holiny vzniklé před účinností novely lesního zákona a vydaného opatření obecné povahy?
Ano. Zákon č. 90/2019 Sb., na jehož základě bylo opatření obecné povahy vydáno, neobsahuje žádné přechodné nebo omezující ustanovení. Prodloužení lhůty pro zalesnění holin podle bodu 2. 2. opatření obecné povahy, vydaného Ministerstvem zemědělství na základě zákona č. 90/2019 Sb. dne 3. dubna 2019, se vztahuje i na kalamitní holiny vzniklé přede dnem 2. dubna 2019.
Na jak staré kůrovcové souše se odklad jejich těžby vztahuje?
Na všechny souše, které se v době vydání opatření obecné povahy v porostu vyskytují, i na ty, které se po dobu platnosti opatření nově vyskytnou. Při včasné těžbě (zelených) kůrovcových stromů a při jejich důsledné asanaci by se měl počet nově vzniklých kůrovcových souší zpomalit nebo zastavit.
Proč je odklad těžby kůrovcových souší stanoven do roku 2022?
Jedná se o nejzazší termín pro odklad těžby kůrovcových souší. Prvním důvodem odkladu je předpokládaná doba trvání kůrovcové kalamity a trvání nedostatku těžebních a odbytových kapacit v příštích 3 letech. Dalším důvodem je obvyklá doba stability holých smrkových kmenů (3-6 let). Stojící suché porosty s postupně opadajícími větvemi plní zejména půdoochrannou funkci a vytvářejí příznivější podmínky pro přirozenou obnovu náhradních i cílových dřevin než holiny. Vlastník lesa se může soustředit na včasnou těžbu, asanaci a odbyt kůrovcových stromů a na zalesňování nově vzniklých holin.
Jak rozliším kůrovcovou souši od kůrovcového stromu – definice aktivního kůrovcového stromu?
Kůrovcovou souši definuje ČSN 48 1000 v bodě 2.6 :
„Kůrovcová souše je stojící strom (smrk) odumřelý v důsledku žíru lýkožroutů, který již kůrovcům neskýtá podmínky pro vývoj“. V praxi se jedná o strom s opadanou kůrou na většině povrchu kmene.
Kůrovcový strom definuje ČSN 48 1000 v bodě 2.7:
„Kůrovcový strom je strom, ve kterém se nachází kterékoliv vývojové, životaschopné stádium lýkožroutů, jednotlivě či společně“ V praxi se jedná o stromy s náletovými otvory rodičovských brouků a s drtinkami na povrchu kmene; podle roční doby, počasí a stadia vývoje lýkožroutů mohou mít kůrovcové stromy zelené jehličí, opadávající zelené jehličí nebo červené jehličí.
Odkud se počítá vzdálenost 5 m mezi krajními stromky na nezalesněných pruzích?
Vzdálenost by měla být maximálně 5 m od okrajů kořenových krčků zalesněných sazenic a stromků z přirozené obnovy. Jako bezlesí se na porostní ploše vykazují lesní průseky o šířce větší než 4 m. Cílem tohoto opatření je vedle úspory sazenic a nákladů na zalesnění vytvoření dočasných porostních plášťů a trvalých přibližovacích linek uvnitř porostů a stabilních porostních plášťů na okrajích lesa. V dospělém věku by měla být vzdálenost mezi kořenovými náběhy stromů na okrajích linek alespoň 4 m, aby nedocházelo k jejich poškozování při přibližování.
Bude se rozsah území vymezeného v příloze č. 1 vydaného opatření obecné povahy měnit nebo doplňovat?
Ano, bude se rozšiřovat v závislosti na tom, jak se bude v průběhu roku dále zvětšovat území mimořádně intenzívně zasažené kůrovcovou kalamitou, resp. v návaznosti na aktualizaci rajonizace, viz dále.
Co je to rajonizace a jak a kdo ji provádí?
Současná rajonizace spočívá v rozdělení lesů na území České republiky do dvou zón – na „červenou“ kalamitní zónu (tj. nejhůře postiženou oblast) a na ostatní území státu. Kalamitní zóna byla vylišena na katastrálních územích s nejvyšší populační hustotou kůrovců, největší plochou kůrovcových souší a kůrovcových holin, uvedených v příloze č. 1 opatření obecné povahy. Návrh zonace připravil Ústav pro hospodářskou úpravu lesů na podkladě satelitních dat dálkového průzkumu země a na podkladě pozemního šetření a evidence škodlivých činitelů u velkých vlastníků lesů (Lesy České republiky, Vojenské lesy a statky České republiky a některé členské subjekty Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů České republiky). Aktualizace vymezení kalamitní zóny zřejmě bude probíhat 3-4 krát ročně.
Podrobnosti na internetových stránkách ÚHÚL:
Kontaktní osoby pro případné další dotazy:
Ing. Václav Lidický, e-mail: vaclav.lidicky@mze.cz, 221 814 555
Ing. Jiří Bílý, Ph.D., e-mail: jiri.bily@mze.cz, 221 812 272
