Invazní plevele : Plevelná slunečnice roční
Informace Agromanual
Slunečnice roční je v našich podmínkách především pěstována na polích jako významná olejnina a v zahradách jako okrasná letnička. Kromě toho se ale i v našich podmínkách vyskytuje planá forma slunečnice, která se lokálně uplatňuje jako polní plevel. Dokáže vytvářet mohutné rostliny, které plodině silně konkurují a snižují výnos. Často je však zaměňována za pouhý výdrol kulturní slunečnice a její výskyt tak uniká pozornosti.
Popis
Planá forma slunečnice roční (Helianthus annuus var. annuus L.) z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) je rodičovskou formou kulturní slunečnice, od které se ale řadou znaků odlišuje. Dorůstá výšky 1,0–2,5 m, lodyha je větvená často již od báze, silná, drsně chlupatá. Listy jsou zpočátku vstřícné, s klínovitou bází, zřetelně užší než u kulturní formy, později střídavé, ne tak výrazně srdčité. Na rozvětvené lodyze se vždy vytváří vyšší počet úborů (řádově desítky, u volně rostoucích jedinců až 200), které jsou ale mnohem menší, než u pěstované slunečnice: šířka terče je jen 3–5 cm (až několik desítek cm u kulturní formy), jazykovitých květů na okraji úboru je jen kolem 20 (kulturní forma 40–50), listeny zákrovu jsou užší – méně než 1 cm oproti 3 cm kulturní formy. Trubkovité květy uvnitř terče jsou tmavší, terč je tmavě hnědý (u běžných polních odrůd obvykle žlutý). Nažky jsou drobné, hnědě mramorované až hnědočerné, hmotnost tisíce nažek se pohybuje kolem 8–10 g, u kulturních odrůd 40–90 g.
Biologie a ekologie
Jedná se o teplomilný druh, který je řazen k pozdním jarním plevelům. Vzchází později na jaře, počáteční vývoj je o něco pomalejší, než u kulturní slunečnice, později ji ale obvykle výrazně přerůstá. Ještě před rozkvětem můžeme usuzovat na její výskyt podle rostlin slunečnice v prostoru mezi řádky, oproti slunečnici z výdrolu mají užší listy a obvykle již od báze větví. Většina rostlin plevelné slunečnice je pozdnějších, než pěstované formy. Rozkvétají až ke konci kvetení kulturní slunečnice, kvetou ale až do podzimu – postupně rozkvétají stále další úbory. Vzhledem k tomu, že se běžně kříží s kulturní slunečnicí (plevelná forma je přísně cizosprašná), můžeme se setkat i s jedinci přechodných znaků, které vykvétají ve stejné době, jako plodina. Bezprostředně po dozrání nažky vypadávají z úborů (u okrasných slunečnic, se kterými může být plevelná forma zaměněna, zůstávají nažky stejně jako u polních odrůd uvnitř úboru a nevypadávají).
Plevelné slunečnici se daří především na orné půdě, kde má dostatek živin. Roste ale i na chudších stanovištích, jako jsou okraje silnic, kde vytváří drobné jedince jen pár decimetrů vysoké, s několika málo úbory.
Škodlivost
Plevelná slunečnice se chová jako jiné plevelné druhy – vzhledem k tomu, jak mohutné rostliny vytváří, že přerůstá jak porosty slunečnice, tak i kukuřice, může plodině silně konkurovat a snižovat tak výnos. Podobně jako ostatní slunečnice také vylučuje do půdy alelopatické látky, kterými inhibuje růst okolních rostlin. Na vlastním pozemku i na okolní pozemky se obvykle šíří prostřednictvím nečistot na mechanizaci, proto jsou jako první místa výskytu zaznamenávány části polí, přiléhající k můstkům a místům vstupu mechanizace na dané pole. Počáteční fáze výskytu plevelné slunečnice ale může být velmi snadno přehlédnuta – rostliny jsou sice dostatečně nápadné (přerůstají porost, výrazně kvetou), ale bývají považovány jen za výdrol kulturní slunečnice a jejich výskytu tedy není přikládána žádná důležitost. To umožní plevelné slunečnici rozšíření po pozemku do takové míry, že jednoduché mechanické odstranění rostlin je již velmi pracné až nemožné.
Vzhledem k tomu, že plevelná i kulturní slunečnice patří ke stejnému druhu a jedná se jen o odlišné formy, běžně se navzájem kříží. Křížení je sice omezeno tím, že pozdě vykvétající rostliny plevelné formy často rozkvetou až po odkvětu plodiny, jak už ale bylo uvedeno v předchozí části, v každé populaci se nacházejí i jedinci, kteří vykvétají dříve a naopak v kulturním porostu jsou jedinci, kteří vykvétají později (tvorba náhradních úborů po poranění – zlomení, utržení – hlavního úboru či celé vrchní části rostliny. Tím může docházet k hybridizaci, což jednak ohrožuje produkci osiva a jeho kontaminaci hybridními rostlinami, jednak může docházet k přenosu genů do plevelné populace. To je důležité především z pohledu možného přenosu genů herbicidní tolerance – viz část o regulaci.
Výskyt v ČR
Plevelná slunečnice pochází se Severní Ameriky, kde roste jednak volně v přírodě, jednak i jako plevel na polích. Odtud byla zavlečena do celé řady oblastí, problematickým plevelem je v Jižní Americe, východním Středomoří, i v některých asijských a afrických státech. V Evropě se jako polní plevel vyskytuje ve Španělsku, Francii, Maďarsku, Chorvatsku, Rumunsku a Srbsku.
Na našem území se plevelná slunečnice vyskytuje od konce 60. let 20. století. Z počátku se vyskytovala především v prostoru skladů zemědělských produktů, překladišť a železničních nádraží, což souviselo se způsobem, jakým k nám byl druh zavlékán. Nejčastěji se k nám nažky plevelné slunečnice dostávaly jako příměs při dovozu sójových bobů, které byly ve druhé polovině 20. století zpracovávány převážně v Kolíně. V roce 1972 a 1984 byly rostliny plevelné slunečnice zaznamenány na orné půdě, v obou případech se ale jednalo o ojedinělý výskyt, který se na daném pozemku již neopakoval. V devadesátých letech se zdálo, že zavlékání plevelné slunečnice do ČR ustalo, výskyty byly mnohem méně časté a předpokládalo se, že se nijak významným druhem v našich podmínkách nestane. Počátkem 21. století jsme ale v okolí Kolína objevili několik pozemků, kde plevelná slunečnice rostla ve vyšších počtech. V této oblasti kolínského Polabí bylo následně pozorováno šíření plevelné slunečnice na další pozemky a dodnes je zde těžiště výskytu tohoto plevele. Ojediněle se s jednotlivými rostlinami, které po morfologické stránce odpovídají plevelné slunečnici, setkáváme i v dalších oblastech nížin, jde ale jen o dočasné výskyty.
Na Kolínsku plevelná slunečnice zapleveluje především širokořádkové plodiny, hlavně kukuřici a slunečnici, ale i cukrovku, brambory apod. V posledních letech výskyt ve slunečnici výrazně poklesl v souvislosti se zaváděním HT odrůd. Kromě toho roste plevelná slunečnice i v nejbližším okolí polí, podél komunikací, na rumištích, opuštěných místech.
Možnosti regulace
Rostliny plevelné slunečnice jsou sice mohutné, v ranějších fázích je lze ale snadno vytrhnout. V počátcích výskytu na pozemku, kdy se jedná jen o jednotlivé rostliny, je právě toto nejjednodušší a nejefektivnější způsob regulace. Jedince, kteří se vyskytují v prostoru mezi řádky, můžeme zasáhnout plečkováním, s následným ručním odstraněním rostlin v řádcích plodiny.
Možnosti chemické regulace plevelné slunečnice jsou podobné, jako je tomu u výdrolu kulturní slunečnice.
Velmi často zapleveluje slunečnice porosty kukuřice. Preemergentní kukuřičné herbicidy obvykle nevykazují na slunečnici dostatečnou účinnost (především za sucha). Vhodné je proto provést ošetření proti plevelům až po vzejití slunečnice. Velmi vysokou účinnost vykazují především HPPD inhibitory (isoxaflutole, mesotrione, sulcotrione, tembotrione). Účinnost některých sulfonylmočovin (nicosulfuron) může být v některých letech nedostatečná, zejména pokud je ošetření provedeno ve vyšších růstových fázích slunečnice a při suchém průběhu jara. Velmi dobrou účinnost vykazuje také řada růstových herbicidů (2,4-D, clopyralid, fluroxypyr).
V cukrovce v raných růstových fázích vykazuje dobrou účinnost triflusulfuron (Safari). Přerostlé slunečnice je třeba ošetřit clopyralidem (Lontrel).
Největším problémem je samozřejmě regulace plevelné slunečnice v kulturní slunečnici. Zde v případě konvenčních odrůd slunečnice není možné nalézt selektivní herbicid, neboť se jedná o rostliny téhož druhu. Můžeme využívat metody mechanické regulace, tak, jak je uvedeno na začátku této části. To je v podstatě jediná možnost, jak se plevelné slunečnice v porostech konvenčních odrůd spolehlivě zbavit. Vzhledem k výrazně pozdnímu charakteru plevelné slunečnice měla pozitivní vliv i včasná desikace porostu, která zabránila dozrání většiny nažek. Po restrikci diquate (od roku 2020) však budou možnosti desikace porostů značně omezené.
Zavedení odrůd slunečnice tolerantních k některým herbicidům ze skupiny ALS inhibitorů (Clearfield, Clearfield Plus a ExpressSun) znamenalo významný posun v možnostech regulace plevelné slunečnice. Herbicidy, doporučované k regulaci plevelů v porostech těchto hybridů, spolehlivě regulují i plevelnou slunečnici. To je jeden z důvodů, proč v současné době není plevelná slunečnice v porostech kulturní slunečnice již takovým problémem a nejčastěji se s ní setkáváme v kukuřici. Vzhledem ke snadné křižitelnosti mezi planou a kulturní formou je zde ale vysoké riziko přenosu herbicidní tolerance i do plané populace, jejíž regulace by následně byla značně ztížena.
Porovnání velikosti nažek kulturní slunečnice (vlevo) a slunečnice plevelné (vpravo)
Klíční rostlina plevelné slunečnice s charakteristicky úzkými pravými listy
Některé srostliny plevelné slunečnice jsou natolik pozdní, že začínají kvést až v době, kdy kulturní slunečnice již odkvetla
Drobné úbory a rozvětvená lodyha plevelné slunečnice
Plevelná slunečnice v kukuřici
Plevelná slunečnice může dorůstat značných rozměrů a porost plodiny obvykle výrazně přerůstá
Každá rostlina plevelné slunečnice může vytvořit desítky úborů (u bohatě rozvětvené rostliny na okraji porostu napočítáno až 200 úborů)
Okraj pozemku se silným výskytem plevelné slunečnice
Oproti kulturní slunečnici vytváří plevelná forma větší množství mnohem drobnějších úborů, ze kterých nažky bezprostředně po dozrání snadno vypadávají
Zařazeno v Aktuality
