Ing. Jan Šamalík; Ing. Jiří Petrásek; Chemap Agro s.r.o., Ing. Radoslav Koprna, Ph.D.; Univerzita Palackého v Olomouci

Mezi nejdůležitější výnosotvorné prvky, které ovlivňují výnos obilnin, patří bezesporu počet a zastoupení jednotlivých odnoží. Obilniny však mají velmi silnou autoregulační schopnost tvorby i redukce jednotlivých odnoží, v závislosti na vnějších podmínkách. Mezi ně patří teplota, srážky během vegetace, dostupnost živin a hustota rostlin.

Obilniny jsou charakteristické svou schopností tvorby odnoží, které vyrůstají z odnožovacího uzlu. Po hlavních odnožích, jsou rostliny schopny tvořit sekundární, příp. terciální odnože. Celý tento proces je silně ovlivněn nejen prostředím (termín a hloubka setí, výživa, klimaticképodmínky), ale také geneticky (rozdíly mezi odrůdami).

Praktickým problémem při pěstování obilnin je skutečnost, že není mnoho způsobů, jak ovlivnit formování odnoží, aby byl podpořen vývoj zejména těch produktivních na úkor neproduktivních. Během vývoje obilnin, se vytváří výrazně vyšší počet odnoží, než je konečný počet klasů. Redukce odnoží během vegetace dosahuje 30–70 %, maximální odnožovací schopnost bývá dosažena před začátkem sloupkování. Právě nadbytečný vývoj odnoží, zejména těch neproduktivních, vede ke zbytečnému odčerpávání živin a nižšímu výnosu. Jedním z výzkumných směrů v Centru regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), bylo ovlivnit tento proces pomocí fytohormonů a výživy, a tím podpořit růst produktivních odnoží bez ohledu na vnější podmínky. Rostlinné hormony, které ovlivňují odnožování jsou zejména cytokininy, gibereliny a auxiny.

Je známou skutečností, že pokud dojde k přehuštění porostu (u pšenice nad 850 klasů a ječmene nad 1000 klasů/m²), dochází poté k nerovnoměrnému vývoji odnoží i dozrávání, snížení hmotnosti tisíce zrn a v konečném důsledku ke snížení výnosu. Za optimální se považuje hustota kolem 700–800 klasů u pšenice a 750–900 u jarního ječmene. Pro účely optimalizace počtu odnoží se současnou podporou kořenového systému, byl ve spolupráci CRH a společnosti Chemap Agro s.r.o., vyvinut přípravek Aucyt Start, který obsahuje mimo listovou výživu, také cytokininový derivát na podporu produktivních odnoží.

Tento přípravek byl otestován ve sklizňových  letech 2017, 2018 a 2019 na ozimé pšenici a jarním ječmeni na Univerzitě Palackého v Olomouci (v CRH) a na pracovišti Ditana s.r.o. ve Velké Bystřici. Tyto lokality jsou od sebe vzdálené cca 10 km. Testování bylo provedeno v systému maloparcelních pokusů se znáhodněným opakováním a aplikace přípravku Aucyt Start, byla srovnána s neošetřenou kontrolou. U ozimé pšenice, byla aplikace provedena ve dvou termínech – na podzim, i v jarním období (v odnožování). Přípravek byl aplikován v dávce 3,0 l/ha, testovanými odrůdami byly Francin (jarní ječmen) a ozimá pšenice Turandot (na lokalitě Olomouc) a Bohemia (na lokalitě Velká Bystřice). Jednotlivé odnože byly odebrány ve fázi sloupkování (BBCH 36), kdy byly viditelné jednotlivé typy odnoží a nedošlo ještě k jejich redukci. Počet klasů na čtverečním metru byl vyhodnocen v plné zralosti před sklizní.

V tabulce 1, je uvedeno vyhodnocení aplikace přípravku Aucyt Start na jarním ječmeni v letech 2017 až 2019, a to ve fázi BBCH 20–24 (začátek odnožování). Ve všech sledovaných letech se výrazně zvýšil počet produktivních odnoží po aplikaci přípravku (v průměru o 34,50 %). Důležitá je ale skutečnost, že počet středních a neproduktivních odnoží se mírně snížil. Nedošlo tedy k nekontrolovatelnému navýšení počtu všech typů odnoží a rostliny tak mohli ukládat živiny jen do perspektivních – produktivních odnoží. O této tendenci svědčí i zvýšení poměru prduktivních odnoží z celkového počtu odnoží, kdy se tento poměr zvýšil v průměru za sledované období téměř o 10 % (na 39,95 % oproti 30,07 % u kontroly). Ačkoliv se tento nárůst nemusí jevit jako markantní, důležité je nejen konečné zvýšní výnosu o průměrných 6,31 % (o 3,52–8,73 %), ale také posílení velikosti kořenového systému po aplikaci tohoto přípravku. Dalším zajímavým zjištěním bylo, že přípravek efektivně moduloval počet odnoží i ve výnosově nadprůměrných letech 2018 a 2019.

Z výsledků pokusů, provedených s přípravkem Aucyt Start v dávce 3,0 l/ha na ozimé pšenici (tab. 2) a jarním ječmeni vyplynulo, že tento přípravek dokáže efektivně a přitom citlivě modulovat počet jednotlivých odnoží, směrem k podpoře těch produktivních. K výrazné podpoře silných odnoží došlo u obou sledovaných plodin po jarní aplikaci na začátku odnožování (109,32 % na kontrolu u pšenice a 134,50 % u ječmene). Podzimní aplikace přípravku u ozimé pšenice zvýšila počet produktivních odnoží jen mírně, avšak na jaře došlo k redukci neproduktivních odnoží na 88,69 % ve srovnání s kontrolní variantou. U ozimé pšenice došlo po jarní aplikaci k mírnému zvýšení počtu klasů na ploše a současě hmotnosti tisíce zrn.

Maloparcelní pokusy s přípravkem Aucyt Start prokázaly možnost podpořit tvorbu produktivních odnoží bez ohledu na stav porostu a konečný výnos, a tento přípravek může účinně navýšit výnos obilnin ve standardní pěstitelské praxi ozimých i jarních obilnin. Důkazem toho je i navýšení výnosu u jarního ječmene v roce 2017 o 3,05 a 6,03 %, i když byl výnos kontrolní varianty okolo 12 t/ha.

Obrázek: Rostliny ozimé pšenice ošetřené na podzim aplikací Aucytu Start, odebrané na jaře ve fázi odnožování

Tab. 1: Výsledky aplikace Aucytu Start na jarní ječmen

Tab. 2: Výsledky aplikace Aucytu Start na ozimou pšenici

Výsledky vznikly za podpory projektů MŠMT č. LO1204 „Udržitelný rozvoj výzkumu Centrum regionu Haná z Národního programu udržitelnosti I“ a MPO č. CZ.01.1.02/0.0/0.0/18_215/0016623.