Ing. Pavel Růžek, CSc. a kol.

Podzimní přihnojení řepky dusíkem přispívá ke stabilizaci výnosů semen, a to zejména při nedostatku srážek v jarním období. To se projevilo výrazněji například v ročníku 2017/18 s pozdním nástupem jara, rychlým nárůstem teplot, absencí srážek a v důsledku toho nízkým využitím dusíku z aplikovaných hnojiv při jarním hnojení. V loňském roce byla na podzim po předplodinách řepky dobrá zásoba minerálního dusíku v půdě a u většiny porostů se během podzimního růstu neprojevily nedostatky N v rostlinách, které stačily vzhledem k dobrým podmínkám pro růst dusík z půdy do zimy vyčerpat. Přihnojení porostů v pozdějším termínu (říjen) se projevilo rychlejším růstem na začátku jarní vegetace a vyšším využitím dusíku z regenerační dávky. Tyto porosty pak lépe odolávaly pozdějším jarním přísuškům.

Využití dusíku z aplikovaných hnojiv rostlinami během letošního jara

Po regeneračním hnojení na začátku jarní vegetace rostlin (do poloviny března) nastaly v letošním roce vhodné srážkové podmínky pro využití dusíku z aplikovaných hnojiv. Na grafech 1 a,b jsou porovnány srážky po regeneračním hnojení (hnojiva značena izotopem ¹⁵N) během suchého jara 2018 a v letošním srážkově příznivém začátku jara. Nejlépe působila hnojiva s nitrátovou nebo močovinovou formou dusíku aplikovaná ve vyšších dávkách (60–100 kg N/ha). Naopak nevhodné bylo při 1. jarním hnojení použití hnojiv s amonnou formou dusíku (např. síran amonný, DASA) nebo močoviny s inhibitory nitrifikace (Alzon, Ensin apod.). Pozdější hnojení bylo v důsledku následného přísušku méně efektivní a po srážkách v květnu prodloužilo kvetení na postranních větvích s malými šešulemi, nízkou HTS a velmi nízkou olejnatostí, na které se kromě zaschnutí semen podílel také pozdě působící dusík, a to zejména při hnojení řepky celkovou jarní dávkou dusíku vyšší než 150 kg N/ha.

Na grafech 2 a,b je znázorněno využití různých forem dusíku z hnojiv rostlinami v průběhu suchého jarního období 2018 ve srovnání s letošním rokem. V maloparcelkových polních pokusech na stanovišti v Ruzyni a Lukavci byla regenerační dávka dusíku (80 kg N/ha) aplikována v následujících hnojivech: dusičnan amonný (DA) se značenou nitrátovou (N) a amonnou (A) formou dusíku, močovina (MO), močovina s inhibitorem ureázy (MOu). Rostliny byly sklizeny ve fázi poupat, která nastala vzhledem k teplému počasí již po 27 dnech od aplikace hnojiv v roce 2018 a po 39 dnech v roce 2019. Zatímco v roce 2018 bylo využití dusíku z hnojiv rostlinami velmi nízké (5,5–17 %), ve srážkově příznivějším začátku jara v roce 2019 se pohybovalo od 40 (amonná forma N) do 72 % (nitrátová forma N). Při použití běžných hnojiv by pak největší využití N rostlinami bylo po aplikaci močoviny s inhibitorem ureázy (např. Urea^stabil = 60 % ), následovaly LAV, LAD, dusičnan amonný (56 %), klasická močovina (53 %), DASA (51 %) a síran amonný (40 %). Při nedostatku srážek se nejvýrazněji snižuje příjem dusíku rostlinami z hnojiv s amonnou formou dusíku a z klasické močoviny.

Graf 1a: Průběh teplot a srážek od regeneračního hnojení do odběru rostlin ve fázi poupat – Ruzyně 2018

Graf 1b: Průběh teplot a srážek od regeneračního hnojení do odběru rostlin ve fázi poupat – Lukavec 2019

Graf 2a: Využití různých forem N z regenerační dávky hnojiv rostlinami řepky – 2018

Graf 2b: Využití různých forem N z regenerační dávky hnojiv rostlinami řepky – 2019

Přihnojení řepky v podzimním období

V letošním roce obdobně jako v loňském byly již při setí řepky často velké rozdíly v zásobě minerálního dusíku v půdě. Zejména po nižších výnosech obilnin v důsledku sucha je v půdě vyšší obsah minerálního dusíku. Například na suchém stanovišti v Ruzyni jsme po hnojení ozimé pšenice dusíkem (60 + 80 kg N/ha) v různých hnojivech zjistili v půdě po sklizni 40–91 kg N_min/ha, zatímco na vlhčím stanovišti v Lukavci u Pacova při vyšších výnosech zrna pšenice (celková dávka 150 kg N/ha) byl obsah N_min v půdě jen 8–25 kg N/ha. S dalším nárůstem zásoby N_min v půdě můžeme počítat po hlubších podmítkách, orbě a hlubokém kypření k řepce v teplém letním období, a také po hnojení dusíkem na slámu. Přitom minerální dusík v půdě je většinou ve formě nitrátů a při jejich vyšší zásobě a příjmu rostlinami se může snižovat odolnost rostlin vůči suchu a při příznivých podmínkách pro růst je třeba také věnovat větší pozornost regulaci porostů a dostatečné výživě dalšími živinami.

Při hnojení řepky v průběhu září je třeba vycházet z rozborů půdy, abychom zbytečně nezvyšovali množství nitrátového dusíku v půdě a následně pak zbytečně neinvestovali do opakované regulace přerostlého porostu. Přitom slabé porosty při nízké zásobě N_min v půdě je vhodné přihnojit co nejdříve ledkovou formou dusíku (LAD, LAV apod. v dávce 30–40 kg N/ha). Ostatní porosty v případě potřeby je vhodné přihnojit až během měsíce října. K přihnojení je třeba přistoupit až po likvidaci výdrolu a nejdříve hnojíme porosty, u nichž začínají žloutnout spodní listy, později pak může mít celá rostlina fialové zabarvení, které však může být způsobeno také dalšími negativními faktory (nedostatek vody, vzduchu, fosforu, nízké teploty vzduchu, špatná struktura půdy apod.).

Pro přihnojení v říjnu se doporučuje použití močoviny nebo močoviny s inhibitorem ureázy (např. Urea^stabil). Přitom je třeba, aby se nerozložená močovina dostala po srážkách k zapravené slámě a kořenům rostlin. V dosud prohřáté půdě močovina rychle hydrolyzuje na amonnou formu dusíku, která je nejlepším zdrojem N pro půdní mikroorganizmy rozkládající slámu a posklizňové zbytky po obilninách a před zimou také pro rostliny (kromě velmi slabých porostů, popř. poškozených herbicidy), u kterých mimo jiné podporuje růst kořenů a sílu kořenového krčku. Část nepřijatého amonného dusíku zpravidla zůstane v okolí kořenů pro jarní regeneraci rostlin, kdy může být tato forma N u dobře přezimujících porostů přijímána již při nižších teplotách půdy.

Pro přihnojení porostů řepky s podporou rozkladu slámy je dostačující dávka do 60 kg N/ha (bez hnojení na slámu 25–40 kg N/ha), která musí spolu s termínem aplikace odpovídat platným legislativním předpisům pro danou oblast. Největší efekt přihnojení je u slabších až středních řidších porostů řepky při následujícím pozdějším nástupu jara s nedostatkem srážek (např. 2018, obr. 1). Přitom slabší porosty hnojíme dříve nižší dávkou dusíku, průměrné porosty je možné hnojit i ve druhé polovině října.

Obr. 1: Stav porostu řepky ozimé – Ruzyně: 10. 4. 2018 – vlevo bez podzimního přihnojení

Využití dusíku z různých hnojiv rostlinami

V maloparcelkových polních pokusech s řepkou ozimou přihnojenou různými dusíkatými hnojivy (dávka 40 kg N/ha) značenými izotopem ¹⁵N v termínu 15. až 20. října na povrch půdy jsme zjistili rozdíly ve využití N rostlinami v různých letech a na různých stanovištích. Ve 4 z 5 posledních let (kromě 2016) bylo v podzimním období vysoké využití dusíku rostlinami (odběry rostlin před zimou, prosinec), které bylo v některých letech vyšší než při aplikaci regenerační dávky N v následném jarním období. Na grafu 3 je znázorněno využití různých forem dusíku z aplikovaných hnojiv (dusičnan amonný – značená nitrátová forma – N, síran amonný – značena amonná forma – A, močovina s inhibitorem ureázy – MOu). Obdobně jako v jarním období je nejrychleji přijímána rostlinami nitrátová forma N (76 %), následuje dusík z močoviny s inhibitorem ureázy (62 %) a nejpomaleji je přijímána v půdě málo pohyblivá amonná forma N (44 %), která zůstává delší dobu na povrchu půdy a ke kořenům rostlin se dostává až později zpravidla ve formě nitrátů. Přestože dusík z hnojiv s amonnou formou N byl ve srovnání s jinými formami N využit rostlinami nejméně, bylo jeho využití v podzimním období let 2017 a 2018 ve srovnání s chladnějšími a suššími podzimy vysoké. V sušších letech klesá jeho využití na půdách s dobrou sorpční schopností (např. hnědozem v Ruzyni) často pod 10 %. Proto se v podzimním období nedoporučuje přihnojovat řepku na většině našich půd hnojivy s převažující amonnou formou dusíku nebo s inhibitory nitrifikace.

Graf 3: Využití různých forem N z podzimní dávky hnojiv rostlinami  řepky (průměr let 2017 a 2018)

Výnosy semen v letošním roce po podzimním a jarním hnojení řepky dusíkem

V letošním roce nebyly ve výnosech semen řepky zjištěny na vlhčím stanovišti v Lukavci významnější rozdíly mezi použitými hnojivy a způsoby jejich aplikace. Obdobně jako na dalších stanovištích byl rostlinami velmi dobře využit dusík z podzimního a jarního regeneračního přihnojení. Pak následoval srážkově podprůměrný měsíc duben, ale nadprůměrné srážky a nízké teploty v květnu podpořily využití dusíku z později aplikovaných hnojiv rostlinami (graf 4). Na tomto vlhčím a chladnějším stanovišti nedošlo ve srovnání s předcházejícími roky ani k výraznějšímu poklesu HTS, přestože měsíc červen byl teplotně výrazně nadprůměrný a srážkově podprůměrný (39 mm). K tomu přispěl dobrý zdravotní stav rostlin včetně kořenů.

Celková dávka dusíku (160 kg N/ha) byla aplikována ve dvou až třech dávkách v různých dusíkatých hnojivech (tab. 1). U variant hnojených v podzimním období byla o tuto dávku snížena jarní dávka dusíku. Také v letošním roce se ukázala i na tomto stanovišti jako vhodnější aplikace LAV ve 2 vyšších dávkách (80 kg N/ha, var. 4) než aplikace ve třech dávkách (var. 1), což bylo dosud doporučováno především pro teplejší a sušší oblasti (graf 5). Lépe se projevila také aplikace kapalného hnojiva AmisaN (var. 3) s vyšším obsahem močovinového dusíku (80 %) v kombinaci s inhibitorem ureázy (StabilureN) než aplikace DAM (var. 2). Vysoký výnos semen byl dosažen již tradičně u varianty č. 8 s podzimním a regeneračním přihnojením řepky močovinou s inhibitorem ureázy (Urea^stabil) v kombinaci s 2. jarní dávkou hnojivem DASA. U této varianty byl také zjištěn nejnižší obsah zbytkového (reziduálního) minerálního dusíku v půdě po sklizni (4 kg N/ha). Naopak nejvyšší obsah N_min v půdě byl zjištěn u var. č. 5 = LAV + DASA (20 kg N/ha). Na rozdíl od sušších stanovišť s nízkými výnosy semen jsou tyto obsahy reziduálního dusíku v půdě velmi nízké. Vysoké obsahy N_min v půdě po řepce v sušších oblastech je třeba zohlednit při hnojení následné plodiny, kterou je většinou ozimá pšenice.

Tab. 1: Popis variant hnojení ozimé řepky v polním pokusu (Lukavec 2018/19)

Var.	Podzim		Jaro
	hnojivo	kg N/ha	hnojivo	kg N/ha	hnojivo	kg N/ha	hnojivo	kg N/ha
1	–	–	LAV	80	LAV	50	LAV	30
2	–	0	LAV	80	DAM-postřik	50	DAM-postřik	30
3	–	0	LAV	80	AmisaNstab- postřik	50	AmisaNstab- postřik	30
4	–	0	LAV	80	LAV	80
5	–	0	LAV	80	DASA	80
6	–	0	Ureastabil	80	Ureastabil	80
7	Ureastabil	30	Ureastabil	70	Ureastabil	60
8	Ureastabil	30	Ureastabil	70	DASA	60

Graf 4: Měsíční úhrny srážek a průměrné teploty ročníku 2018/19 na stanovišti v Lukavci ve srovnání s dlouhodobým normálem

Graf 5: Výnosy semen ozimé řepky po aplikaci různých N-hnojiv (Lukavec, 2019)

Shrnutí výsledků a doporučení pro praxi

• Přihnojení řepky v průběhu podzimního růstu přispívá ke stabilizaci výnosů semen.
• Vzhledem k velkým rozdílům v zásobě N_min v půdě v letošním roce je vhodné dávku dusíku optimalizovat na základě zjištěného obsahu minerálního dusíku v půdě nebo přihnojit porosty řepky v říjnu při počátečních projevech nedostatku N (žloutnutí spodních listů).
• V oblastech s častými jarními přísušky na nepromyvných půdách přihnojíme během října nepřerostlé porosty řepky i bez příznaků nedostatku dusíku.
• Pro přihnojení slabých porostů během měsíce září jsou vhodné ledky, při pozdějším hnojení v říjnu močovina (před deštěm) nebo močovina s inhibitorem ureázy (např. Urea^stabil).
• Pro podzimní přihnojení řepky nejsou na většině našich půd vhodná dusíkatá hnojiva s amonnou formou N a s inhibitory nitrifikace (amonná forma zůstává na povrchu půdy)
• Doporučená dávka k přihnojení řepky je 25–40 kg N/ha, při současné podpoře rozkladu slámy až 60 kg N/ha.
• Čím více hnojíme N a podpoříme podzimní růst rostlin, tím větší pozornost musíme věnovat také dalším živinám (K, S, B atd.)

Výsledky byly získány za finanční podpory MZe ČR č. RO0418.

Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Helena Kusá, Ph.D., Ing. Alexander Rollo, Ing. Radek Vavera, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni