Ing. Antonín Šandera; Rudka

Zakládání porostů řepky se neslo nad společným jmenovatelem, kterým bylo trvalé, téměř plošné sucho.

Řepka ozimá – podzim 2018

Zakládání porostů řepky se neslo nad společným jmenovatelem, kterým bylo trvalé, téměř plošné sucho. Jak velmi časné výsevy z počátku srpna, tak výsevy z konce srpna vzcházely téměř uniformně po vydatných srážkách z prvního víkendu v září (1.–3. 9. 2018). Vzhledem k extrémnímu průběhu počasí byly ve výhodě porosty řepky založené do zcela proschlé půdy, které nenaklíčily a vzešly až po zmíněném datu 1.–3. září.
Porosty založené do zbytků vláhy vyžadovaly po nepravidelném vzcházení opakované aplikace insekticidů proti dřepčíkům.
Ve velké výhodě byly porosty hnojené N+K+S již k setí, s výrazně vyšší dynamikou růstu a vytváření požadované architektury porostu.
Regulace porostů vzhledem k dále se rozšiřující technologie zakládání porostů na výrazně snížených výsevcích (0,6–0,7 VJ) je zvládána dobře a preference výběru fungicidů a jejich sledů směřuje k jistější fungicidní cloně, založené na opakování zásahu.

Řepka ozimá – jaro 2019

Časné jaro bylo v průběhu března a dubna poznamenáno výrazným nedostatkem vláhy, které mělo vliv především na realizaci účinné výživy dusíkem. Výhodou byly kapalná hnojiva typu DAM, SAM aplikovaná kapkovými aplikátory výrazně brzy, ještě za relativního dostatku vláhy v profilu. Výrazně lepších výsledků pak pravidelně v suchých lokalitách dosahují porosty s posunem části výživy již k setí řepky (kejda, digestát), a to včetně síry. Výnosový efekt aplikace tuhých hnojiv se sírou na jaře vykazuje silnou vazbu na dostatek srážek a dostatek vláhy v profilu po aplikaci. Ve výhodě jsou porosty s aplikací síry již na podzim.

Krytonosci

Silná aktivita krytonosců v podobě náletu a začátku úživného žíru byla pozorována od počátku března. Již kolem 5. března byly v oblasti vymezené plochou teplejší části Moravy (Znojmo, Brno, Břeclav, Uherské Hradiště, Hodonín, Vyškov, Kroměříž, Olomouc) zaznamenávány silné výskyty krytonosce čtyřzubého, včetně prováděného úživného žíru a to včetně samic. Potvrdil se tak trend změny prvních výskytů ve prospěch právě krytonosce čtyřzubého. První vajíčka tohoto druhu v řapících listů jsme na Znojemsku zaznamenali 12. března s následným kladením 14. března na Třebíčsku Žďársku. Další vlna kladení krytonosec čtyřzubého proběhla v týdnu od 2. dubna se současným začátkem náletu blýskáčka.

Krytonosec řepkový vykazoval nižší počty pozorovaných jedinců, především v Mörickeho miskách se opakovaně projevila nevyrovnanost vztahu počtu brouků v porostu a záchytu v misce. Zatímco někde odpovídala početnost v porostu zhruba záchytu v misce, řada míst vykazovala poškozené stonky s nakladenými vajíčky pod terminálem, avšak s nulovým záchytem v misce.

Spolehlivým přístupem k ochraně řepky ozimé v tomto ročníku tak bylo zasáhnout jak první vlnu kladení samic krytonosce čtyřzubého kolem 12.–15. března, tak vlnu druhou překrývající se s náletem krytonosce řepkového a částečně blýskáčka. Vynechání 1. termínu nebo 2. ošetření vedlo obdobně jako v minulých letech k masivnímu napadení rostlin.

Vajíčko krytonosce čtyřzubého

Houbové choroby řeky

Rozdílná situace nastala v nejsušší části Moravy a na pomezí Vysočiny. Vzhledem k velmi suchému průběhu března a dubna trvajícímu až do počátku května byly výskyty v podstatě všech významných chorob silně eliminovány v nejteplejších, nejsušších oblastech, a to i na porostech významně napadených krytonoscem řepkovým, jehož výlezové otvory se neuplatnily jako vstupní brána infekce.

Jiná situace byla v humidnější části Vysočiny, kde byla určitá část porostů významně napadena především hlízenkou. Zde infekční tlak z počátku května i přes relativně silné ochlazení zapříčinil pokles výnosů. Nejvyšší výskyty patogena pak byly na porostech s aplikací fungicidu oddalovanou do období poloviny květu a později, i přes předchozí ošetření v dlouživém růstu. Výjimkou nebyly porosty napadené na úrovni 50 %, s tím že typické projevy v podobě velkých sklerocií uvnitř stonků nebyly mnohdy zaznamenány, spíše tvorba sklerocií na povrchu rostlin. I tento fakt vede k časté záměně s napadením verticiliem, které bylo detekováno sporadicky.

Apothecia hlízenky ze sklerocia v půdě

Apothecia hlízenky

Bejlomorka kapustová

Výskyty bejlomorky, především její okamžitá početnost v porostech v období tvorby šešulí byly silně ovlivněny ochlazením, ošetření bylo často vynecháno. Nízké počty jedinců opakovaně v odstupech několika dnů vedly k obtížnému rozhodování o termínu zásahu proti škůdci. I z toho důvodu byly některé porosty napadeny na úrovni převyšující 15 % v průměru plochy. Ze směru předcházejícího pěstování řepky byly porosty napadeny až do 50 %. Vrchol kladení samiček byl v oteplení 18. května. Další vlna kladení pak probíhala již do vyvinutých šešulí v počátku června. V této době již byly první napadené šešule otevřené, napadené saprofytickými houbami.

Nouzové dozrávání porostů řepky, hraboš

V době dozrávání porostů, především v nejaridnější oblasti, došlo k extrémnímu teplotnímu a vlhkostnímu šoku pro většinu porostů, za současného často 100% poškození bází rostlin gradující kalamitou hraboše polního. Výsledkem byly nouzově dozrávající porosty se skokovým poklesem vlhkosti v rostlinách i semenech. Výrazným projevem nouzového dozrávání byl silný pokles HTS a stejně významný pokles olejnatosti semen.

V případě porostů ozimého máku docházelo k téměř absolutní ztrátě klíčivosti semen.

Ačkoliv část odborné veřejnosti zpochybňuje škodlivost hraboše v dozrávající řepce, opak byl v této gradační periodě pravdou. Hraboši v porostech škodili až do samé sklizně, a to jak poškozováním kořenových krčků (dominantně až 100 % rostlin), tak odhryzáváním větví s šešulemi.

Poškozené šešule řepky

Často pozorovaným jevem tohoto ročníku byly porosty s velmi nízkými počty šešulí, deformovanými šešulemi, retardovanými šešulemi (žloutnutí v počátku vývoje) a jejich opad, spojené často s extrémním zkrácením rostlin, včetně bočních větví. Vyhodnocením takovýchto porostů v provozních podmínkách lze dospět k několika opakovaně se vyskytujícím společným jmenovatelům ve vývoji a ošetřování těchto ploch.

• Selhání ochrany proti blýskáčku v době ochlazení, kdy se tento škůdce i po intenzivním nakvetení porostů přesouval vlivem srážek, chladu a následnému nedostatku pylu masivně z rozkvetlých květů zpět na větve s poupaty.
• Opad květů, malých šešulí po intenzivních ranních mrazících.
• Kombinace mrazíků s nasazením razantní regulace před květem. Pokud byly vyšší dávky silněji regulujících azolů aplikovány v TM s hnojivy, především s obsahem dusíku, bylo redukováno nasazení šešulí velmi razantním způsobem.

Poškození (nenasazení) šešulí řepky blýskáčky v chladném období květu řepky

Poškození semen řepky mrazem

Řepka – podzim 2019

Dominantním problémem založení porostů řepky pro novou sezonu je jednoznačně kalamita hraboše, vymykající se často kontrole i v návaznosti na zdlouhavé debaty o výkladu škodlivosti Stutoxu II pro necílové druhy a efektivitě nepřímých opatření, velikosti honů počínaje a diskuzí o absenci orby konče. Porosty jsou mnohde devastovány i po orbě a hlubokém zpracování půdy reinvazí z refugií.

Porosty, které mají šanci přetrvat nápor hraboše relativně, jsou málo ohrožovány hmyzími škůdci. Výskyt dřepčíka olejkového začal kolem poloviny září s nástupem kladení vajíček až koncem měsíce. Časný byl výskyt především zápředníčka polního, následovaný lokálně masivním kladením pilatky řepkové.

Kukla zápředníčka polního

Pilatka řepková – dospělec

Zakládání porostů ozimé pšenice provázelo v mnoha oblastech velké sucho i přes velké srážky z počátku září. Již v počátku vývoje porostů nasazovali zemědělci aplikaci Stutoxu II proti hrabošům. Spotřeba i přes upozornění ÚKZÚZ o nastupující gradaci byla relativně malá, i z důvodu zákazu plošné aplikace z roku 2015. Právě výskyt škůdce a jeho dramatické rozmnožení v počátku suchého jara je důvodem dramatického poklesu výnosů i ekonomiky ozimých obilnin.

Zásadním faktorem bylo pokračování pregradační křivky z roku 2018, suchá, příznivá zima s přiměřenou suchou sněhovou pokrývkou, pod kterou se hraboš dále množil a suché jaro. Devastovány byly pozemky všech velikostních kategorií, nejvíce ty nejmenší (1–5 ha) a největší – nad 100 ha.

Totální likvidace ozimého ječmene hrabošem polním

Virózy obilnin

Problémem s periodicky se opakující vyššími škodami se ukázaly v nejteplejší části Moravy v důsledku výskytu viróz. V závislosti na intenzitě napadení a souběhu s vlivem sucha poskytovaly pouze minimální výnos kolem 2 t/ha i bez vlivu hraboše. Napadeny byly porosty s absencí insekticidní ochrany v citlivé fázi 1.–3. listu. Napadení porostů bylo v menší intenzitě i na jižně orientovaných svazích Vysočiny.

Stav v účinné ochraně komplikuje od sezony 2019/20 zákaz insekticidního moření a očekávaný zákaz nejúčinnějších foliárních insekticidů. Z pohledu výnosu je rizikové oddalování setí ozimů zejména v aridních oblastech a ročnících, kdy nelze předvídat průběh srážek jak po zasetí, tak v časném jaru, rozhodujícím jak pro vývoj porostů z hlediska sucha, tak pro akcentaci vlivu napadení virózami. Vysoce problematické se ukazuje okamžité setí po sklizni kukuřice, kdy dochází k okamžitému přenosu virů mšicemi a křísky migrujícícími z refugia sklizené kukuřice.

Mšice na ozimé pšenici – vektory virů

Kohoutci

Kohoutek, obdobně jako v minulých letech vykazuje vysokou míru škodlivosti po předplodině kukuřici, která je jeho významným hostitelem pro období po sklizni hustě setých obilnin a řepky, o obdobně jako u dřepčíka olejkového a dalších druhů hmyzu.

Houbové choroby pšenice

Zásadními houbovými patogeny ročníku byly rzi a fuzária a v počátku vegetace padlí.

Zatímco zásah proti padlí byl v produkčnějších oblastech ještě doprovázen a podpořen toho času nadějným stavem porostů, v období razantního nástupu rzí, již byla řada porostů silně poškozena hrabošem a suchem. Řada i nově registrovaných odrůd byla rzemi i při standardním ošetření výrazně poškozena až do úplné desikace listů.

Vynechaný zásah proti fuzáriím v oblasti Vysočiny v kombinaci s problematickou sklizní vlivem vyšší vlhkosti a bezprostředních podmínek skladování po sklizni vede k vyššímu výskytu sklizených partií s napadením fuzárii.

Mrazová sterilita klasů

Sterilita klasů především raných odrůd (např. Avenue ) oživila retrospektivu směrem k roku 2012, kdy byla rovněž řada odrůd poškozena pozdními mrazy (např. Arida, Bosorka). Rozdílně z tohoto pohledu dopadly plochy stejné odrůdy ve svažitém a rovinatém terénu. Rovinaté plochy zmíněných odrůd byly poškozeny až do výše 20 %.

Poškození klasu pšenice mrazem ve fázi sloupkování

Poškození osinaté odrůdy pšenice mrazem

U hlavních škůdců kukuřice došlo v roce 2019 k relativnímu nárůstu škodlivosti. Pokles teplot a retardace růstu v počátku května způsobovala často problematické vzcházení porostů. Účinnost jak moření, tak aplikace granulovaných insekticidů proti larvám bázlivce a drátovcům se ukázala v těchto podmínkách spolu s dalšími faktory (hloubka setí, technologie) výrazně nižší nežli v optimálních podmínkách. Svoji roli sehrály i plošně přibývající technologie setí do meziplodin, koncentrace kukuřice v osevních sledech a nejčastěji chybný management posklizňových zbytků ve všech technologiích, včetně orebné technologie. Absence doplnění dusíku pro rozklad zbytků předplodin a vysoký výskyt surové organické hmoty v profilu znamená základní faktor zvyšující početnost drátovců a nárůst jejich škodlivosti.

Technologie pěstování kukuřice

Výraznými změnami prochází pěstování kukuřice také z pohledu nových požadavků na snížení eroze půdy, odnosu živin a pesticidů z polí. K řešení pomáhají technologie podporující udržení vody v ploše pěstované plodiny, zpomalení jejího odtoku, zvýšení retenční kapacity. Ať se jedná o přímé setí do živého či mrtvého mulče, strip-till a další různě modifikované technologie všechny vyžadují i změnu v přístupu k hnojení a ochraně kukuřice proti plevelům. Problematickým bodem může být zvládnutí těchto metod při řešení eroze v aridních podmínkách v případě zákazu glyfosátu a dalších restrikcí přípravků na ochranu rostlin, které mohou znamenat navýšení spotřeby jiných druhů přípravků, často s problematičtějším ekotoxikologickým profilem.

Problémy s výskyty rezistentních plevelů, s retardací kukuřice herbicidy (PRE i POST), ale i výskyt reziduií herbicidů ve vodách a půdě může do určité míry napomoci návrat k nechemickým metodám regulace plevelů v podobě využití plecích bran po zasetí a v době vzcházení kukuřice a plečkování v pozdějších fázích růstu. Toto řešení je vhodné především pro rovinatější pozemky a pásové střídání plodin, kdy lze využít za splnění dalších podmínek legislativy založení porostu kukuřice bez požadavku na pokryvnost půdy.

Pásové střídání plodin

Plečkování kukuřice

Rozšiřující se plochy ozimého máku vyžadují výběr pozemku bez tlaku vlčího máku.

Krytonosec kořenový

Nejvýraznějším problémem u ozimého máku je správné načasování ochrany proti krytonosci kořenovému. Škůdce je problematický na detekci v porostech ozimého máku, kdy jeho výskyty jsou výrazně časnější. V ročníku 2018 i 2019 proběhlo kladení škůdce v průběhu března. Jako spolehlivá detekce je spojena buď s použitím více či méně spolehlivých záchytových pastí, lépe však přímým pozorováním výskytu imag na rostlinách a počátku kladení do řapíků listů. Toto kladení letos proběhlo masivně kolem 12. 3. 2019.

Bezsemennost, neklíčivost semen máku

Časté projevy bezsemennosti makovic jsou ovlivňovány více faktory. V letošním roce výrazně vázaným na opakované periody mrazu v citlivém období podobně jako u ozimé pšenice. Dalším opakovaným vlivem jsou rezidua některých herbicidů z předplodin.

Jakkoliv je letošní rok úspěšnější v bilanci krmných plodin včetně kukuřice, změny v distribuci srážek zejména v oblasti jižní Moravy nadále ovlivňují skladbu pícnin na orné půdě. Nevyrovnanost produkce vojtěšky vede k navyšování plodin na podzim zakládaných pro GPS – luskovinoobilné směsky, žito na GPS pro skot. Využití zimní vláhy, jistota produkce jsou hlavními motivy pro renesanci těchto plodin. I zde se však výrazně projevuje pozice plodiny v osevním postupu. Založení po plodině s výrazným vláhovým deficitem (cukrovka, kukuřice zrno, vojtěška) následované dalším suchým obdobím v březnu/dubnu vedlo v roce 2019 k poklesu výnosu o 50 %.

Porosty vojtěšky byly decimovány gradací hraboše až do úrovně 90–100 % plochy.

Nevratně poškozený porost vojtěšky hrabošem polním

Narůstající plochy meziplodin jak z pohledu zlepšování půdních vlastností, tak plnění legislativních požadavků hospodaření na svazích, na erozně ohrožených plochách či greeningu byly často postiženy rovněž kalamitou hraboše. Zatímco v případě započitatelnosti plochy meziplodin pro účely plnění greeningu je v době psaní příspěvku situace pozitivní a důvod poškození meziplodin by měl být pardonován. Avšak u požadavku na pokryvnost ochranných plodin (meziplodin) z pohledu eroze (DZES 5) je situace komplikovanější i s ohledem na souběžně probíhající aktuální zavádění standardu DZES 7d (max. plocha plodiny 30 ha). Náhradní a dostatečně efektivní řešení erozní problematiky je tak dále komplikováno.

Poškození meziplodiny hraboši (meziplodina pro účely DZES 5)

Ročník 2019 je spojován již nyní především se zavedením nových legislativních řešení ve vztahu k omezování eroze půdy a velikostí plochy jedné plodiny.

Nutno dodat, že problematika eroze souvisí s mnoha faktory včetně narůstajících extrémů ve srážkové činnosti. Na straně zemědělské praxe je primární zájem erozi řešit komplexním pojetím osevních postupů, zaváděním nových technologií i přiměřené, smysluplné redukce velikosti ploch. Je zájmem každého zemědělce chránit neobnovitelný, základní výrobní prostředek, půdu.

Na straně druhé je nutné zmínit neadekvátní, zjednodušující závěry jak laické (především), tak často i odborné veřejnosti, které redukují problematiku na prezentaci několika málo argumentů.