Na jak dlouho se opatření obecné povahy vydává?
Lze konstatovat, že opatření obecné povahy č.j. 17110/2020-MZE-16212 ze dne 3. 4. 2020 je vydáno na dobu neurčitou, resp. do doby, než bude v případě potřeby Ministerstvem zemědělství změněno nebo zrušeno. Výjimka z povinnosti zpracovávat jako nahodilou těžbu kůrovcové souše platí do 31. prosince 2022, stejně tak možnost použít při zalesňování reprodukční materiál lesních dřevin z kterékoli přírodní lesní oblasti a nadmořské výšky.
Může Ministerstvo zemědělství opatření obecné povahy změnit nebo zrušit?
Ano, z ustanovení § 51a odst. 6 lesního zákona vyplývá, že opatření obecné povahy vydané podle § 51a lesního zákona může Ministerstvo zemědělství změnit nebo zrušit.
Je možno se proti opatření obecné povahy odvolat?
Proti opatření obecné povahy se nelze odvolat. Ten, kdo se domnívá, že byl opatřením obecné povahy zkrácen na svých právech, je však oprávněn podat k soudu návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části podle ustanovení §101a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
Vztahuje se ustanovení vydaného opatření obecné povahy o prodloužení lhůty pro zalesnění holin také na holiny vzniklé před účinností novely lesního zákona a vydaného opatření obecné povahy?
Ano, prodloužení lhůty pro zalesnění holin podle bodu 1.2. opatření obecné povahy, vydaného Ministerstvem zemědělství na základě zákona č. 90/2019 Sb. dne 3. dubna 2020 pod č.j. 17110/2020, se vztahuje i na kalamitní holiny vzniklé přede dnem 3. dubna 2020.
Prodloužené lhůty pro zalesnění dle 1.2 se počítají od okamžiku vzniku každé jednotlivé holiny, ne ode dne vydání OOP.
Možnosti, založené předchozími, již zrušenými OOP, zůstávají zachovány.
Aktuálně tak na území celé ČR obecně platí prodloužené lhůty:
- pro nově vzniklou holinu od 3. 4. 2020, a dále
- pro holinu vzniklou od 3. 4. 2017 na katastrálních územích daných přílohou č. 1 OOP č.j. 18918/2019-MZE-16212 ze dne 3. 4. 2019,
- pro holinu vzniklou od 30. 8. 2017 na katastrálních územích doplněných v příloze číslo 1 OOP č.j. 41508/2019-MZE-16212 ze dne 30. 8. 2019,
- pro holinu vzniklou od 9. 12. 2017 na katastrálních územích doplněných v příloze č.1 OOP č.j. 63920/2019-MZE-16212 ze dne 9. 12. 2019,
- pro holinu vzniklou od 3. 4. 2018 na zbytku území ČR, s výjimkou lesů na území národních parků a jejich ochranných pásem)
platí prodloužené lhůty.
Datum, kdy začala platit možnost prodloužení lhůt pro jednotlivá katastrální území zařazená do červené zóny, naleznete v příloze č. 1 aktuálního OOP. Na všech ostatních katastrálních územích platí možnost prodloužení lhůt od 3. 4. 2020.
Příklad:
Pro k.ú. Bánovice (příloha č. 1 OOP) byla možnost prodloužení doby pro zalesnění a zajištění o 3 roky umožněna již OOP č.j. 18918/2019-MZE-16212 ze dne 3. 4. 2019. Možnost prodloužení lhůt se vztahovala na holiny, které nebyly k okamžiku vydání tohoto OOP starší než 2 roky (tzn. na holiny vzniklé po 3. 4. 2017), nebo zde neuplynula lhůta prodloužená státní správou lesů. Vydáním nového OOP ze dne 3. 4. 2020 zůstává tato možnost zachována.
Na jak staré kůrovcové souše se odklad jejich těžby vztahuje?
Na všechny souše, které se v době vydání opatření obecné povahy v porostu vyskytují, i na ty, které se po dobu platnosti opatření nově vyskytnou. Při včasné těžbě (zelených) kůrovcových stromů a při jejich důsledné asanaci by se měl počet nově vzniklých kůrovcových souší zpomalit nebo zastavit.
Proč je odklad těžby kůrovcových souší stanoven do roku 2022?
Jedná se o nejzazší termín pro odklad těžby kůrovcových souší. Prvním důvodem odkladu je předpokládaná doba trvání kůrovcové kalamity a trvání nedostatku těžebních a odbytových kapacit v příštích 3 letech. Dalším důvodem je obvyklá doba stability holých smrkových kmenů (3-6 let). Stojící suché porosty s postupně opadajícími větvemi plní zejména půdoochrannou funkci a vytvářejí příznivější podmínky pro přirozenou obnovu náhradních i cílových dřevin než holiny. Vlastník lesa se může soustředit na včasnou těžbu, asanaci a odbyt kůrovcových stromů a na zalesňování nově vzniklých holin.
Proč je povolena výjimka z pravidel pro přenos reprodukčního materiálu lesních dřevin do konce roku 2022 a proč se tato výjimka nevztahuje na přenos smrku?
Tato výjimka je odůvodněna potřebou, resp. nutností v maximálně možném rozsahu zabezpečit provedení obnovy lesů na kalamitních holinách, kdy v rámci celého území ČR dochází v různé míře k projevům nedostatku vhodného sadebního materiálu ze stejné nebo odpovídající přírodní lesní oblasti a z odpovídající nadmořské výšky, a bude tedy třeba použít i sadební materiál, který nebude splňovat podmínku stanovenou pravidly.
Cílem tohoto opatření je zajištění dostatečného množství sadebního materiálu stanovištně vhodných, zejména melioračních a zpevňujících dřevin, potřebných pro vznik druhově pestrých lesních porostů, které budou lépe odolávat předpokládaným dopadům klimatické změny. Výběr stanovištně nejvhodnějšího sadebního materiálu v rámci takto upravených podmínek je věcí rozhodnutí vlastníka lesa.
Reprodukční materiál smrku ztepilého je z ustanovení bodu 1. 3. vyloučen z toho důvodu, že jeho množství v potřebné kvalitě je aktuálně na trhu dostatek i v kalamitou postižených regionech. Smrk ztepilý je zároveň nejlépe provenienčně prověřenou dřevinou, a z toho důvodu má nejvyšší ochranu v rámci přenosu, neboť neuvážené použití nevhodné provenience, zejména záměna vysokohorského a chlumního smrku pro výsadbu ve vyšších a horských polohách, by s velkou pravděpodobností mohlo být do budoucna příčinou nestability smrkových porostů, na kterou by mohl doplatit především vlastník lesa, ale v důsledku i stát zvýšenými výdaji.
Ministerstvo zemědělství v současné době intenzivně pracuje na novelizaci vyhlášky č. 139/2004 Sb. kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa, ve znění pozdějších předpisů, která bude po širší odborné diskusi upravovat pravidla přenosů dřevin s ohledem na nejnovější poznatky.
Jak rozliším kůrovcovou souši od kůrovcového stromu – definice aktivního kůrovcového stromu?
Kůrovcovou souši definuje ČSN 48 1000 v bodě 2.6 :
„Kůrovcová souše je stojící strom (smrk) odumřelý v důsledku žíru lýkožroutů, který již kůrovcům neskýtá podmínky pro vývoj“. V praxi se jedná o strom s opadanou kůrou na většině povrchu kmene.
Kůrovcový strom definuje ČSN 48 1000 v bodě 2.7:
„Kůrovcový strom je strom, ve kterém se nachází kterékoliv vývojové, životaschopné stádium lýkožroutů, jednotlivě či společně“ V praxi se jedná o stromy s náletovými otvory rodičovských brouků a s drtinkami na povrchu kmene; podle roční doby, počasí a stadia vývoje lýkožroutů mohou mít kůrovcové stromy zelené jehličí, opadávající zelené jehličí nebo červené jehličí.
Odkud se počítá vzdálenost 5 m mezi krajními stromky na nezalesněných pruzích?
Vzdálenost by měla být maximálně 5 m od okrajů kořenových krčků zalesněných sazenic a stromků z přirozené obnovy. Jako bezlesí se na porostní ploše vykazují lesní průseky o šířce větší než 4 m. Cílem tohoto opatření je vedle úspory sazenic a nákladů na zalesnění vytvoření dočasných porostních plášťů a trvalých přibližovacích linek uvnitř porostů a stabilních porostních plášťů na okrajích lesa. V dospělém věku by měla být vzdálenost mezi kořenovými náběhy stromů na okrajích linek alespoň 4 m, aby nedocházelo k jejich poškozování při přibližování.
Bude se rozsah území vymezeného v příloze č. 1 vydaného opatření obecné povahy měnit nebo doplňovat?
Ano, bude se rozšiřovat v závislosti na tom, jak se bude v průběhu roku dále zvětšovat území mimořádně intenzívně zasažené kůrovcovou kalamitou, resp. v návaznosti na aktualizaci rajonizace, viz dále.
Co je to rajonizace a jak a kdo ji provádí?
Současná rajonizace spočívá v rozdělení lesů na území České republiky do dvou zón – na „červenou“ kalamitní zónu (tj. nejhůře postiženou oblast) a na ostatní území státu. Kalamitní zóna byla vylišena na katastrálních územích s nejvyšší populační hustotou kůrovců, největší plochou kůrovcových souší a kůrovcových holin, uvedených v příloze č. 1 opatření obecné povahy. Návrh zonace připravil Ústav pro hospodářskou úpravu lesů na podkladě satelitních dat dálkového průzkumu země a na podkladě pozemního šetření a evidence škodlivých činitelů u velkých vlastníků lesů (Lesy České republiky, Vojenské lesy a statky České republiky a některé členské subjekty Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů České republiky). Aktualizace vymezení kalamitní zóny zřejmě bude probíhat 3-4 krát ročně.
Jak je to s platností a účinností předchozích vydaných OOP?
Dřívější opatření obecné povahy č.j. 18918/2019-MZE-16212 ze dne 3. 4. 2019, ve znění opatření obecné povahy č.j. 41508/2019-MZE-16212 ze dne 30. 8. 2019 a ve znění opatření obecné povahy č.j. 63920/2019-MZE-16212 ze dne 6. 12. 2019, současné opatření obecné povahy č.j. 17110/2020-MZE-16212 ze dne 1.4.2020 ruší ke dni nabytí své účinnosti. Dřívější opatření se neruší od počátku. Z toho vyplývá, že na území vymezeném v příloze č. 1 dřívějšího opatření zůstávají prodloužené lhůty pro zalesnění a zajištění v platnosti ode dne nabytí účinnosti dřívějšího opatření, případně jeho změn (novelizací). Pro přehlednost jsou data účinnosti (vyhlášení) dřívějšího opatření (včetně změn) uvedena pro jednotlivá katastrální území v příloze č.1 současného opatření.
Podrobnosti na internetových stránkách ÚHÚL:
Kontaktní osoby pro případné další dotazy:
Ing. Václav Lidický, e-mail: vaclav.lidicky@mze.cz, 221 814 555
Ing. Jiří Bílý, Ph.D., e-mail: jiri.bily@mze.cz, 221 812 272
