Podle předběžných údajů z ČHMÚ (Infomet) byla průměrná teplota letošní zimy (prosinec 2019 až únor 2020) v ČR 2,0 °C, což je o 3,3 °C více než normál 1981-2010. Teplotně nadnormální byly všechny tři měsíce, mimořádně nadnormální byl únor s odchylkou +4,6 °C od normálu. V tomto století ještě teplejší byla zima 2006/2007.
Srážkově byla letošní zima normální s celkovým množstvím srážek 134 mm, což se rovná 102 % normálu a to díky srážkově silně nadnormálnímu únoru s 203 % normálu. Ostatní dva měsíce (prosinec 2019 a leden 2020) byly srážkově chudší, 76 % resp. 43 % normálu.
Sněhu bylo v průběhu letošní zimy výrazně méně a v oblastech s nižší nadmořskou výškou se sníh vyskytoval jen po velmi krátkou dobou několika dní nebo během dne rychle roztál. To odpovídá vyšším teplotám vzduchu jen s minimem mrazivých dní. V oblasti pěstování ozimů byly nejnižší teploty přízemního vzduchu kolem -7 až -8 °C a půda prakticky nepromrzla. Např. ve VÚRV v Praze-Ruzyni minimální teplota půdy v hloubce odnožovacího uzlu (2 cm) dosáhla jen -1,4 °C po dva až tři dny, většinou byla nad bodem mrazu.
Růst a vývoj rostlin ozimů probíhal po celou zimu. I pozdně seté ozimé obilniny během zimy začaly odnožovat a odnožování pšenic a ječmenů probíhalo prakticky celou zimu. Pšenice seté v agrotechnickém termínu dosáhly ve VÚRV, v.v.i. v Praze-Ruzyni fázi počátku odnožování koncem listopadu 2019 a počet odnoží se postupně zvyšoval na čtyři až pět koncem března 2020.
Z hlediska vývoje obilnin je nejdůležitější sledovat diferenciaci vzrostného vrcholu rostlin a jeho přechod z vegetativní do reprodukční fáze. U obilnin je tato fáze spojena s tvorbou dvojitých valů, kdy se na vzrostném vrcholu přestávají vytvářet listy a začínají se vytvářet základy klásků. U pšenice je tato fáze dosahována obvykle kolem poloviny března. V teplých zimách jako byla tato, 2019/2020, nastala již o měsíc dříve, na počátku druhé poloviny února. U hlavní odnože ječmenů to bývá během ledna, letos již koncem prosince 2019. Důležité je, že i v této fázi si ozimé obilniny stále zachovávají schopnost otužit se a přečkat mrazivá období v případě postupného poklesu teplot. V letošní mírné zimě měly ozimy nižší odolnost (viz informace VÚRV: Monitoring mrazuvzdornosti a přezimování obilnin k 20. lednu 2020, odkaz zde) a vzhledem k teplému průběhu zimy přezimovaly bez jakéhokoliv poškození mrazem až do konce druhé dekády března.
Během března rostliny ozimů plynule pokračovaly v růstu a vývoji, vytvořily dostatečnou biomasu a přecházely do fáze sloupkování, kdy se zvedá vytvářené květenství nad úroveň povrchu půdy. Jestliže do prvního jarního dne 20. března 2020 (den rovnodennosti) vše nasvědčovalo na bezproblémový vývoj ozimů, pak obavy způsobily v poslední dekádě března a na počátku dubna dva vpády mrazivého vzduchu ze severu. Byly totiž spojené s poklesem teplot v přízemní vrstvě vzduchu od -9 až do -12 °C (ve 2 m to pak bylo kolem -8 °C) a to prakticky na celém území ČR se zemědělsky obdělávanou půdou. Charakteristické pro toto období bylo, že šlo o noční a ranní mrazy, převážně za bezmračného počasí, které bylo během dne vystřídáno slunečnou oblohou s oteplením na 12 až 15 °C.
Takový nástup mrazů vedl k silnému poškození kvetoucích ovocných stromů (zejména meruněk) a ohrozil rychle rostoucí zeleniny. K promrznutí půdy ve vrchní vrstvě ornice přitom nedošlo a z toho hlediska nebyla ohrožena životnost ozimů. Záleželo na délce působení mrazivého vzduchu, jeho proudění a ráno i na současném intenzivním oslunění listů a nadzemních částí. Můžeme pak pozorovat nejen zavadlé a pokleslé listy, ale na exponovaných lokalitách se vyskytuje silné poškození nezastíněných vrchních listů, které vybledly, zbělely nebo i zhnědly (viz foto). To se týká jak ječmenů, tak pšenic a řepek. U řepek, kde docházelo k prodlužování lodyhy s diferencujícím se květenstvím, mohlo dojít k poškození některých poupat. Takové porosty jsme pozorovali v okolí Prahy. Nebyly však všude a například z Moravy nám hlásili jen poškozené listy řepek nebo obilnin.
Rozsah poškození ozimů v jednotlivých lokalitách závisí nejen na době působení mrazu, ale i na dosažení minimálních teplot vzduchu. Jen zcela výjimečně jsme pozorovali u jarních přesívkových forem pšenice viditelné poškození vrcholů hlavní odnože.
Případný další rozvoj poškození porostů bude třeba dále sledovat. Poškozená poupata řepek rychle zhnědnou, může dojít k pokroucení či zakrnění lodyh, u listů ozimů k vybělení či vodnatění, jejich postupnému usychání, odumírání a vzniku nekrotických skvrn. U většiny porostů ozimů, které mají vytvořenou dostatečnou biomasu, předpokládáme rychlou regeneraci při oteplení v následujících dnech. Samozřejmě, pokud nedojde k dalším mrazivým vlnám v pozdějších fázích vývoje. Období možného vzniku jarních mrazíků začíná.
Další formu poškození můžeme čekat u zelených listů obilnin v důsledku souběžného působení ranních mrazů a intenzivního slunečního záření. Jde o tak zvané fotooxidační poškození fotosyntetického aparátu. Jeho následkem je zežloutnutí špiček a vrchních částí listů. Takové porosty se vyskytovaly před dvěma lety, na jaře 2018. Tehdy k tomu došlo na přelomu února a března po pomalém vpádu mrazivého vzduchu (viz odkaz zde). U méně vyvinutých porostů se objevilo intenzivní fialovění listů v důsledku hromadění ochranných barevných látek. Takové porosty se postupně zotavily a poškozené listy byly nahrazeny nově se tvořícími zelenými listy v dalším teplejším období.
Informace byla připravena na základě finanční podpory projektu NAZV MZE QK1910338.

VÚRV, v.v.i, 03.04.2020
Ilja Tom Prášil, Jana Musilová, Pavla Prášilová, Miroslav Klíma

Foto 02.04.2020 (I.T. Prášil): Porost řepky po mrazivých dnech, detail řepky a ječmene