Ing. Václav Stejskal, Ph.D. a kol.

Dřevokazný hmyz působí každoroční mnohamilionové škody a zvýšené náklady na produkci a prodej dřeva. Jinými slovy při jejich výskytu vznikají majitelům dřeva více náklady jak nejen v lesích ale i na skládkách a zejména při následném mezinárodním obchodu, kdy se vyvážené dřevo musí ošetřit z hlediska fytokarantény.

Lýkožrouta smrkového lze v současné době pokládat za hospodářsky nejvýznamnější druh kůrovce škodících v českých lesích na smrkových porostech. Tento škůdce u nás napadá obvykle starší smrky. V případě přemnožení však může napadat i mladší stromy. Asi není zapotřebí zdůrazňovat, že v současné době se nejedná o periodický či občasný stav přemnožení, ale o celostátní problém v rozsahu kalamity, která nemá historického srovnání.

Hubení kůrovců ve vytěženém dřevu zahrnuje několik typů metod. Z hlediska prevence re-infestace je důležitý rychlý odvoz napadeného dřeva na sklady mimo lesní porosty. Nicméně problém z hlediska šíření kůrovce může být i samotný transport napadeného a chemicky neošetřeného nebo neodkorněného dřeva. Riziko představuje výlet kůrovců z převáženého dřeva a napadení porostů smrků podél cesty.

Odkornění dřeva je klasifikována jako jedna z metod mechanické asanace. K ochraně dřeva se používají rovněž různé metody chemické asanace. Ty zahrnují pokrytí dřeva insekticidními sítěmi, chemický postřik, plynování (fumigaci) nebo kombinace postřiku s pokrytím dřeva textilií. Mezi další ale logisticky náročnější patří metody asanace pomocí mokrého skladování, termického ostření nebo uzavření dřeva do plastových obalů umožňujících expozici dřeva hypoxickou atmosférou.

Plynování (= fumigace) působí do hloubky dřeva

Každá z výše uvedených metod má svá specifika. Postřik nebo zasíťování dřeva působí povrchově, a tak nepůsobí bezprostředně podkorní hmyz. Tyto dvě metody postupně hubí vylétající (emigrují) či přilétající (imigrující) škůdce na uskladněné dřevo. Tím se významně svým účinkem a rychlostí působení liší od plynování (tzv. fumigace). Fumiganty mají malé molekuly, které při dostatečné koncentraci relativně rychle pronikají do vytěženého dřeva a hubí všechna vývojová stadia škůdce (tj. vajíčka, larvy, kukly a dospělce). Plynování je tak jedinou chemickou metodou, která rychle proniká pod kůru a během několik hodin i do celého profilu dřeva. I jednotlivé plyny se liší svými účinky. Např. plynný fosforovodík a sulfuryl fluorid vyžadují pro 100% působení na všechna stadia vyšší teploty a delší, až několikadenní, expozici. Tím se liší od jiných typů fumigantů, jako jsou např. metylbromid nebo EDN. Ty vykazují vysokou účinnost na všechna stadia škůdců i při relativně velmi krátkých expozicích.

Nový fumigant EDN (etandinitril) pro fumigaci dřeva v ČR

Po zákazu metylbromidu chybí na globálním trhu účinný fumigant na ošetření dřeva. V současné době je však v ČR, Austrálii a USA nově dostupný fumigační přípravek EDN (čj. etandinitril; angl. j. ethanedinitrile). EDN je bezbarvý, toxický plyn s ostrým zápachem, který nepoškozuje ozónovou vrstvu. Molekula je pseudohalogen. Uvádí se, že EDN byl poprvé syntetizován v roce 1815 Josephem Louisem Gayem-Lussacem, který vymyslel slovo „cyanogène“ z řeckých slov kyanos (kyanos, modrý) a γεννάω (gennao, já produkuji).

Komerční přípravek EDN je vyráběn Lučebními závody Draslovka, a. s. Kolín a je plněn do ocelových tlakových lahví, které jsou osazeny dvouportovým ventilem, který je chráněn ocelovým kloboukem. Proti náhodnému úniku produktu z lahve jsou na obou portech ventilu umístěny plynotěsné zátky, které zároveň slouží jako ochrana proti mechanickému poškození závitů.

VÚRV, v.v.i. a L. Z. Draslovka, a. s. se spolu s lesnickými partnery podílely na testech s cílem získat nová data o účinnosti EDN na různé druhy kůrovců. Jako výsledek byl v roce 2017 vypracován nový postup chemické asanace kůrovcového dřeva pod plachtou na skládkách. Byl schválen ÚKZÚZ a na výjimku byl používán v roce 2018 a 2019. Předpokládáno je používání i v roce 2020.

EDN je rychlý a účinný

V sérii testů a provozních fumigací prováděných VÚRV a Draslovkou ve spolupráci s lesníky (např. APHA, Vojenské lesy a Lesy ČR), byla zjištěna vysoká (100%) účinnost přípravku EDN při fumigaci skládek dřeva pod plastovou (PE) plachtou. Již při expozici dřeva EDN po dobu 10 hodin byla zjištěna 100% účinnost na přirozenou populaci lýkožrouta smrkového a dalších podkorních škůdců.

EDN je šetrnější k životnímu prostředí

Polští vědci (Skrzecz a kol. 2015) nedávno popsali účinky insekticidních sítí obsahující insekticid pyretroid (alpha-cypermethrin), které byly položeny jako chemická bariérová ochrana na skládky dřeva v lese. Zjistili negativní kontaktní účinky na necílové druhy; např. na užitečného predátora škůdců – pestrokrovečníka mravenčího. Z tohoto hlediska je EDN šetrný k životnímu prostředí.

Při pilotních pokusech v těsné blízkosti ošetřované skládky v průběhu fumigace EDN nebyl nalezen žádný významně pozorovatelný rozdíl mezi mortalitou exponovaných a kontrolních vzorků modelového druhu hmyzu. I z výsledků měření koncentrace EDN pod plachtami v průběhu fumigace je patrné, že koncentrace aktivní látky se – po úvodním nárůstu – rychle snižovala. Výrobce EDN uvádí, že zbylé EDN odvětrané do prostředí se při reakci se vzdušnou vlhkostí rychle a samovolně rozkládá. K hlavnímu rozkladu dochází ještě v průběhu ošetření, tudíž koncentrace EDN na konci fumigace dosahuje jednotek gramů na metr krychlový, což nebývá problém rychle a bezpečně odvětrat. Biologické testy však ukazují, že před snížením koncentrace fumigační látka pronikla do podkorního prostoru a poté i do těl škůdců v takové koncentraci, že vykázala dostatečnou biologickou aktivitu.

Perspektivy použití EDN

V roce 2019 proběhlo validační komerční užití EDN pro ošetření dřeva v lesích ČR v nezanedbatelném objemu. Došlo tím k potvrzení významné role EDN v boji proti kůrovci a vytvořilo předpoklady pro další rozvoj tohoto způsobu ošetření dřeva i v roce 2020 a v letech dalších. Aktuálně je EDN používáno pro fumigace kůrovcového dřeva vlastníků lesů v ČR, tedy nejenom pro Lesy ČR, ale i pro ostatní vlastníky.

Souběžným efektem je ošetřeni dřeva pro účely vývozu do třetích zemí. V souladu s tímto směrem je možnost získání fytosanitárního certifikátu, jako legislativní podpory těchto exportních aktivit.

Možností je samozřejmě i užití přípravku EDN pro ošetření dřeva proti škůdcům v okolních státech EU.

Výrobce přípravku EDN Lučební závody Draslovka, a. s. Kolín zároveň v souladu s výše zmíněnými činnostmi připravuje další kroky především v registrační oblasti vedoucí k širšímu uplatnění EDN v EU pro ošetření dřeva na základě zkušeností z dosavadního užití v ČR i v zahraničí (Nový Zéland, Austrálie).

Publikace byla připravena z podpory TAČR (TH02030329: Nová fumigační technologie k eradikaci invazivních a karanténních druhů škůdců šířených v surovinách v ČR a EU.)

Lýkožrout smrkový (Ips typographus)

Larvy lýkožrouta pod kůrou

Použití EDN v praxi

Moderní aplikace EDN na velké objemy dřeva

Po ošetření je možno dřevo transportovat