Ozimy dosud čerpaly vodu z půdní zásoby, nyní je většinou tato rezerva vyčerpaná, kořeny po kvetení již dál do hloubky nerostou a porosty budou v době tvorby semen závislé převážně na srážkách.

Klimatické mapy nám ukazují na velké části území republiky téměř po celé jaro výstražné červené barvy označující sucho. Přesto jsou porosty ozimé pšenice většinou stále v dobrém stavu, s potenciálem na slušný výnos, dobře zapojené a s velkou listovou plochou. I v předchozích suchých letech pšenice často dosahovaly dobré výnosy. Je to díky jejich původu a schopnosti efektivně využívat zásobu vody v podorničí, na hlubokých půdách i z hloubky pod jeden metr. Nyní ale nastává kritické období, kdy je tato zásoba vody vyčerpána a rostliny budou závislé především na srážkách. To dokumentuje pokles obsahu dostupné vláhy pod ozimou pšenicí v Ruzyni, která spadá do oblasti s pravidelně nízkým úhrnem srážek (obr. 1 a 2). Samozřejmě situace, v závislosti na předchozí bilanci a srážkách v posledních dnech, není všude stejná (viz Portál ČHMÚ k suchu), ale v tradičně suchých oblastech bude stav vody pod ozimy obdobný.
Díky teplému podzimu a zimě měly ozimy podmínky pro rozvoj kořenového systému, listová plocha se zachovala až do jara, teprve pozdní mrazy někde poškodily listy i základy klasů (viz článek na webu VÚRV, v.v.i., ze dne 04.04.2020). Podobně profitují z mírné zimy pšenice v oblastech s oceánským klimatem, například ve Velké Británii, u nás to dříve nebylo pravidlem.
Hluboký a hustý kořenový systém, s celkovou délkou kořenů několik kilometrů na m², umožňuje pšenici i dalším obilninám a řepce velmi účinně odčerpávat kořeny potřebnou vláhu a živiny. Kořeny pšenice dosahují letos již před metáním hloubky pod jeden metr (obr. 3), stejně jako v době největší velikosti kořenového systému v době po kvetení (obr. 4). To ale současně znamená, že rezerva vody v podorničí se při nedostatku srážek rychle vyčerpá. Další růst kořenů do hloubky již bude malý, umožní na hlubokých půdách dosáhnout na vodu maximálně v dalších 10-20 cm. Růst kořenů se zastavuje v době kvetení, kdy již rostliny investují maximum energie na tvorbu semen. Dopady na výnos se u plodin projeví již při delším poklesu vlhkosti půdy pod 30–50 % využitelné zásoby vody, kdy kořeny přijímají vodu obtížně, tedy dříve, než obsah vody klesne až k bodu vadnutí. Menší množství vody ještě porost získá kapilárním vzlínáním, ale to je významné jen v případě odpovídajících půdních podmínek nebo vyšší hladiny spodní vody.
Dále již budou porosty ozimů, podle předchozích srážek dříve či později, závislé jen na srážkách. Od fáze sloupkování, zvláště po rozvinutí horních listů, v metání a v průběhu nalévání zrna mají porosty ozimé pšenice díky vysokému indexu listové plochy, okolo 3 m² a více, nejvyšší intenzitu evapotranspirace. V případě dostatku vody ze srážek a z půdní zásoby (v kořenové zóně) spotřeba vody dosahuje 3–5 mm, tj. 3–5 litry na m². I silný déšť, okolo 10–15 mm, tak saturuje potřebu porostu maximálně na 3–5 dní. Vydatnější srážky v sobotu 23.05. na velké části území oddálily nástup sucha o týden až deset dní. Ve skutečnosti porosty ozimů nemají ve většině let dostatek vody na udržení maximální transpirace po celou dobu růstu. Moderní odrůdy, které nejsou přímo šlechtěny na vyšší efektivnost využití vody, navíc udržují po dlouhou část vegetace velkou listovou plochu (zvláště v případě použití přípravků se strobilurinem). Spotřeba (evapotranspirované) vody na jednotku výnosu je determinována fyziologickými a fyzikálními procesy a výnos je, v běžných a sušších letech, vždy limitován množstvím dostupné vody z půdní zásoby a srážek.
Řepka po kvetení má nižší listovou plochu, kterou nahrazují šešule a větve stonku. Mohutný růst kořenů řepky probíhal již na podzim, voda byla díky vysokým teplotám intenzivně čerpána již na podzim a na konci zimy. Proto je zásoba vody z kořenové zóny vyčerpána dříve než u ostatních ozimů.
Dobře založené porosty jařin budou ještě nějaký čas využívat zásobu půdní vláhy, úspěšnost bude záviset na postupném doplňování odebrané vody v červnu.
Dostupnost a spotřebu vody nyní neovlivníme, dosažení optimální zásoby vody pro následující rok však ano, zajištěním rovnoměrné infiltrace srážek po celý rok, redukcí neefektivní evaporace a zlepšováním schopnosti půdy zadržet vody trvalou péčí o obsah humusu a fyzikální stav půd.

Obr. 1 Postup vyčerpání dostupné vody ve vrstvě 0–90 cm pod porostem ozimé pšenice v letech 2018–2020 v Praze-Ruzyni (BV = obsah vody na úrovni bodu vadnutí)

Obr. 2 Profilový graf gravimetrické vlhkosti půdy na počátku jara, 20.05.2020 – na počátku metání

Obr. 3 Distribuce kořenů ozimé pšenice v roce 2020 (19.05.2020)

Obr. 4 Distribuce kořenů ozimé pšenice (Ponticus) v době maximální velikosti, ve fázi po kvetení (2018 a 2019)

Informace byla připravena na základě finanční podpory projektu MZE-RO0418.

Jan Haberle, Pavel Svoboda, Ivana Raimanová, Gabriela Kurešová
výzkumný tým VÚRV, v.v.i. „Produkční fyziologie a výživa rostlin„